V sobotu jsem byl v divadle Palace na hře René Heinersdorffa „Plnou parou“. Jedná se o klasickou komedii plnou nedorozumění. Jen velký škarohlíd se při hře nebaví.

Téma je všem blízké - jde o partnerské vztahy. Úspěšný podnikatel chce ukončit vztah se stárnoucí, ale stále ještě svobodnou ženou. Cítí, že ji připravil o nejlepší léta. Myslí si, že když už ženě nehodlá dopřát manželství, mohl by jí dopřát alespoň dítě. To je podle něj něco, co potřebuje každá žena ke štěstí.

Jenže stejně tak, jako se brání manželství, brání se i dítěti. Rozhodne se proto, že jí zaplatí svůdného samce, který to vyřeší za něj. To přináší řadu vtipných situací, které jsou však na hraně všeho myslitelného.

Vedle toho, že má vlivný podnikatel paralelně několik milenek, je i štědrým donorem charitativní akcí a přispívá na kdeco včetně nemocnice. Toho se pokusí vedení nemocnice využít a chce od něj víc peněz. Tím se dostáváme k dárcovství jako ústřednímu bodu hry, kde dojde k zápletce. Dárcovství peněz a semene je v lidském životě dost velký rozdíl, sémanticky ale rozdíl velký není. Na tom vystavěl autor celou hru.

Na první pohled se může hra zdát fádní a tuctová, v realitě obsahuje mnoho vtipných a chytrých komentářů ze života. Postavy skvěle glosují výchovu dětí, manželství, rozdíly mezi mužem a ženou apod. Hra je tedy víc než komedií. Je to i obecné zamyšlení nad partnerským životem, které čas od času neuškodí nikomu. Na druhou stranu hlubší filozofické zamyšlení zde hledat nemůžeme.

Tak jako všechno, na co sáhne režisér Petr Svojtka, i tato hra je povedená. Nicméně přece jen si myslím, že jeho hra Madame Rubinstein je ještě trochu lepší, protože je opravdu ze života. René Heinersdorff podle mě hru trochu překombinoval. Nicméně jsem za jeho dílo velmi rád, protože v divadlech můžete vidět mraky her francouzských a anglických autorů. Německé hry jsou však celkem vzácné.

Ve hře exceluje Lenka Vlasáková. Musím se přiznat, že až do této hry mě příliš neoslovila a nezasáhla. Po této hře jsem ale změnil názor. Byla skvělá.

Moc se mi také líbil Miroslav Etzler. Měl jsem pocit, že mu hra sedí a že chápe muže, který se nakonec chce všech ženských zbavit, aby měl klid. Je to skvělý herec.

Děkuji všem, kteří se na hře podíleli. Všem doporučuji. Budete se bavit. Pročistíte hlavu a možná se vrátíte domů a řeknete si jako já: „Jsme rád, že mám takovou ženu, jakou mám. Jiní mají horší!“