Pokud vydělávám a pracuji poctivě osm hodin, nemohu zůstat žít v chudobě. Proto nejde lidi motivovat k práci škrtáním sociální podpory. Je potřeba zvyšovat mzdy u těch nejhůře placených míst.

Minimální mzda má zaručit, že se práce bude lidem vyplácet. Česká minimální mzda je ale nejnižší v Evropě, pokud jde o poměr ke mzdě průměrné. A jedna z nejnižších, pokud jde o její nominální hodnotu.

To, že vlády české pravice minimální mzdu nevalorizovaly od roku 2007, je výrazem jejich ideologického přesvědčení. Kvůli němu ale dnes máme poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné přibližně 32 procent, což je méně, než mají nejen na Slovensku nebo v Polsku, ale i v Rumunsku nebo Bulharsku. V takové podobě minimální mzda sice existuje jako zdánlivý nástroj, nemůže mít ale reálný účinek. Minimální mzda by se měla pohybovat kolem 40 procent průměrné mzdy.

K tomu jsme směřovali i za mé vlády, když jsme pravidelně – a ve shodě s odbory i zaměstnavateli – zvyšovali minimální mzdu o 500 korun. V kupní síle to bylo zvýšení větší než dnes. Umožňovalo to ale nejnižší mzdy zvyšovat pozvolně, bez zbytečných otřesů. Za osm let vlády sociální demokracie jsme minimální mzdu zvýšili z 2650 na 7955 korun. A pokud sociální demokracie po volbách sestaví vládu, bude opět postupnými kroky zvyšovat minimální mzdu až na 12 000 korun.

Přímý vliv takového opatření na pracovní trh bude minimální. Dá se ale předpokládat, že budou vznikat pracovní místa, na která se lidem bude vyplácet nastupovat. Dobře se to dá ukázat na příkladu Velké Británie, která dlouhou dobu minimální mzdu neměla. A když ji zavedla – a má ji nominálně i v poměru k průměrné mzdě podstatně vyšší než Česká republika (zhruba 39 procent a 1200 eur) –, výrazně vzrostla zaměstnanost.

Proto je dobře, když vláda po šesti letech přistoupila k valorizaci výše minimální mzdy o pět set korun. Dá se také čekat, že ubude praxe, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci minimální mzdu a k tomu něco na ruku. Takto se pětistovka z černých peněz objeví v oficiálním systému. Drobně se lidem zlepší podmínky pro výpočet důchodu a drobně to pomůže systémům zdravotního a sociálního zabezpečení, protože ze mzdy se platí odvody právě do těchto fondů.

Ještě důležitější než jedno zvýšení ale je, aby valorizace minimální mzdy pokračovala. Cílem je dosáhnout buď na 40 procent průměrné mzdy, nebo se dostat alespoň 15 procent nad úroveň sociálních dávek. Protože pak už se práce vyplatí. Musí ovšem platit i druhá podmínka – nejenže si musím vydělat více, než mohu dostat, ale pokud vydělávám a pracuji poctivě osm hodin, nemohu zůstat žít v chudobě. Proto nejde lidi motivovat k práci škrtáním sociální podpory. Je ale potřeba zvyšovat mzdy u těch nejhůře placených míst.

Česká pozice, 27. 8. 2013.