Archiv článků: září 2013

21. 09.

Malé politické strany a nadcházející volby

Vladimíra Dvořáková Přečteno 11813 krát

Kolik politických stran budeme mít v novém parlamentě? Jaký bude jejich koaliční (vyděračský) potenciál? A nebo naopak – kolik stran jen těsně do parlamentu neprojde? Kolik hlasů se ve volbách ztratí? To jsou důležité otázky, protože je zjevné, že malé politické strany budou letos hrát podstatně větší roli. Jenom není ještě jasné, jakou vlastně. Zkusme si tuto situaci tedy trochu rozebrat, ovšem s vědomím, že jsme na začátku volební kampaně.
Malé politické strany můžeme schematicky rozdělit do dvou základních skupin. Do první skupiny patří strany, které se snaží oslovit především „volné voliče“, jejichž hlavní postoje a hodnoty nejsou ve velkých stranách příliš reprezentovány. Do druhé skupiny pak strany, jež usilují o „uloupnutí“ perníčku z voličského prostoru doposud obsazovaného velkými politickými stranami.
Do první skupiny usilující o volné voliče, patří v tuto chvíli 4, velmi rozdílné, strany (Hlavu vzhůru, Úsvit přímé demokracie, Strana zelených a Pirátská strana). Hlavu vzhůru (Jana Bobošíková) a Úsvit přímé demokracie (Tomio Okamura), představují klasickou krajně pravicovou populistickou stranu, oslovující protestní voliče, naštvané a frustrované z každodenních neřešených problémů, nespravedlností, hledající jednoduché a radikální řešení a pojmenování viníků (Brusel, přistěhovalci, socky, cikáni), emotivně odkazující na národ a čistý, nezkažený lid. Bezprostřední koaliční potenciál je dosti široký. Jana Bobošíková neměla v zásadě problém kandidovat za KSČM v prezidentské volbě 2008 s cílem pomoci Václavu Klausovi, Tomio Okamura spolupracující s Vítem Bártou předznamenává i možnou podobu případného vládnutí ve stylu „veverek“.
Strana zelených a Pirátská strana usilují o jiný prostor „volných“ voličů. Obě strany představují nový typ stran, které nereagují příliš na sociálně ekonomickou dimenzi politiky, jako spíše na „kvalitu“ a „hodnoty“ života. V našem (i zahraničním) prostředí oslovují spíše liberálně (nikoli neoliberálně) zaměřené voliče, pro něž jsou klíčové takové hodnoty jako osobní svoboda (včetně práva na informace), tolerance vůči jinakosti, kvalitní životní prostředí, kvalitní vzdělání. Jsou zakotveni spíše v občanské společnosti. Nutno říci, že současná ekonomická krize se sociálními dopady umenšuje jejich operační prostor, přesto zde volný prostor je.
Obě strany mají výhodu, že se v západní Evropě již etablovaly, zelení již dlouho, piráti nově pronikli či mají šanci proniknout do parlamentů západních zemí. Mediálně jsou piráti u nás víceméně ignorováni, většina občanů je tak ani nespojuje s morálně uznávanou osobností Libora Michálka. Dobře zvolená kampaň na sociálních sítích může ale zacílit přesně na tu skupinu, která je pro ně zásadní a přivést ji k volbám. Zelení mají výhodu i nevýhodu, že byli parlamentní stranou a především, že byli stranou vládní. Působení ve vládě je spíše poškodilo (kauza Čunek, radar v Brdech, spojení se Soukupem, vnitřní spory), dá se předpokládat, že i fotovoltaika bude použita proti nim. Ale čtyři roky mimo parlament jim prospělo, organizované otevřené diskuse k různým tématům vytvořilo příznivější obraz zejména mezi nevládními organizacemi a občanskými aktivisty. Odchod Martina Bursíka stranu spíše posílil.
Přejděme nyní ke stranám, které se spíše snaží obsadit tradiční prostor. Na prvním místě jmenujme KDU-ČSL, stranu s velkou tradicí, kde neúspěch v minulých volbách a odchod z velké politiky, dával prostor pro hlubší reformulaci cílů a vize strany. Strana má, minimálně v určitých regionech, silnou členskou základnu, což ji dává jistotu základního volební jádra, která ale, jak ukázaly poslední volby, již nestačí na překročení pěti procent. Bylo potřeba připravit expanzi k novým voličům, zejména mladším. Přes nové (mladé) vedení se ale nezdá, že by se to podařilo. Strana byla čtyři roky neviditelná, nevyužila prostor daný krizí, aby oslovila voliče vlastním ekonomickým programem. Zůstává nadále vnímána jako strana spjata s katolickou církví, což se může negativně promítnout do postojů voličů vzhledem k církevním restitucím, byť sama se na nich nepodílela. Na druhou stranu je možné, že někteří voliči budou stranu volit i z důvodu, že se domnívají, že strana do české politiky prostě patří.
Další strana, která vstupuje do prostoru voličského potenciálu velkých stran, je SPOZ. Strana jejíž vznik byl kdysi motivován dvěma cíli, z nichž první – zeslabit či rozložit sociální demokracii - stále trvá, druhý – pomoci Miloši Zemanovi do křesla prezidenta – již skončil a nahradil jej možná cíl třetí – vytvořit mocenskou základnu pro prezidenta, jenž by měl „své“ lidi v parlamentu. SPOZ se soustřeďuje zejména na voliče sociální demokracie, případně i na protestní hlasy, jež by mohly směřovat směrem ke komunistům. Předčasné volby jsou pro stranu nepříjemné, její fakticky virtuální charakter nenabízel známé ale ani neznámé lídry a použití ministři ve své většině nejsou nějakým větším přínosem do kampaně. Zemanova strategie ovšem jako vždy dokázala dostat novináře tam, kam potřeboval, a ti neustálou diskusí o tom, kdo další z vlády či prezidentské administrativy, se do kampaně zapojí, do značné míry mnoho lidí zviditelnila. Na druhou stranu případ Šlouf (jeho odkopnutí) a další zřetelné vnitřní konflikty mohou vygradovat před volbami a řadu voličů odradit, stejně tak jako prezidentské pracovní cesty a jeho ne/kampaň ve stylu „chytré horákyně“.
Poslední stranou, která stojí za analýzu, je „Ano“. Stranu, budovanou jako „firmu“ jsme již u nás zažili, ale Babišovo ANO se liší od Bártových veverek. Předně zde zřejmě nejde o konkrétní podnikatelský záměr, přístup ke straně, kterou je potřeba řídit jako firmu, odpovídá filosofii a životním zkušenostem Andreje Babiše. Firmu řídit umí, jak dalece to stejným stylem půjde s politickou stranou, je ovšem otazník. U takto budovaných stran bývá majitel/lídr často největším nepřítelem sám sobě. Strana je ale budována již asi dva roky a dosáhla i určitého regionálního zakotvení. Naráží ovšem také na nedostatek osobností, což je problém zejména z hlediska budování image strany, jako té, která je schopna profesionálně vést stát. Dva známější odborníky získala – bývalého eurokomisaře Teličku a bývalého rektora Masarykovy univerzity a senátora Zlatušku.
Babiš výraznou mediální nepřízeň vyřešil koupí Mafry, což minimálně zabrání útokům proti jeho osobě. „ANO“ osloví spíše „středové“ voliče a bude odebírat voliče jak sociální demokracii tak ODS, případně i TOP 09 . Zaměření bude spíše na pravici, osloví většinou menší podnikatele, kteří si udržují hrdost na to, že se živí samostatně, něco dokázali vybudovat a nejsou závislí na státě. Ale může oslovit i další sociální skupiny, které chtějí normálně fungující stát a mají plné zuby ideologických sloganů, jež zakrývají neschopnost a korupci.
Jsme na začátku kampaně a při analýze fenoménu malých stran nezapomeňme na jednu věc – průnik do systému do značné míry závisí na situaci velkých stran. A ta je, zjednodušeně řečeno, špatná.

Hlubší analýza této problematiky vyjde v říjnu v časopise Listy 2013/5

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy