Smutek na protikorupční scéně
Stoupáme? Klesáme! Mírný optimismus minulých měsíců z ukazatelů protikorupčního barometru se vytrácí.
Co se stalo v květnu? Mediálně zahalena do cigaretového dýmu linoucího se z českých restaurací, bez hlubší pozornosti a diskuse byla v Senátu odmítnuta novela Ústavy (ležela tam dva roky), jež rozšiřovala kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu na kraje, obce, jimi vlastněné firmy a některé další veřejné instituce. Senátní zamítnutí znamená největší fiasko v pokusech o nastavení systému, který by omezoval korupční prostor v České republice. Bude tedy pokračovat současný tristní stav, kdy občané odvedou daně, ale u nemalé části z nich nebude nadále možné prověřit ze strany politicky nezávislého úřadu, zda byly utraceny zákonným způsobem, hospodárně, účelně a nekorupčně. Účelově vykreslovaný obrázek, jak nebozí starostové úpějí pod dalšími kontrolami, jaksi zapomněl zdůraznit, že existující kontrolní systém nebyl schopen odhalit závažné případy neúčelného, nehospodárného či přímo korupčního zneužití veřejných prostředků. Nejde přitom o žádné drobné. Současný právní stav tak například omezil možnosti kontroly NKÚ v případě prodloužení pražského metra linky A, kde se jednalo o cca 27 miliard, přičemž k tomu, jak bylo využito 7 miliard, se NKÚ kvůli omezeným kompetencím nemohl dostat. To jistě nejsou nezajímavé částky pro politické podnikatele a jejich klientelistické sítě. A kreslí to již trochu jiný obrázek, než je nešťastný, „kontrolami pronásledovaný“, starosta z Horní Dolní. Protikorupční rétorika a étos před volbami a konkrétní rozhodování politiků se tedy opět výrazně liší. To na jednu stranu potvrzuje smysluplnost Protikorupčního barometru, který se snaží měřit rozpor mezi slovy a skutečnými činy politiků na poli boje proti korupci, na druhou stranu se snižuje naděje pro prosazení základních standardů transparentnosti a zodpovídání se politiků občanům. Ostatně, že k těmto standardům máme daleko, ukazují i pokračující případy z minulosti – pravomocné odsouzení Marka Dalíka (byť ne za korupci, ale za podvod), stále probíhající vyšetřování Čapího hnízda nebo podezření, že část veřejných peněz vynaložených na stavbu tunelu Blanka se ztrácela v daňových rájích (Blanka také jistě byla kontrolována), – i nově otevřené případy možného neodpovědného řízení státního dluhu, kdy ministerstvo financí údajně spekulovalo se státními financemi na finančních trzích a uzavíralo dlouhodobě nevýhodné smlouvy o finančním zajištění s řadou finančních institucí.
Co očekáváme v červnu? Mám obavy, že Protikorupční barometr po prvním zaznamenaném poklesu od září minulého roku, bude klesat i budoucnu, neboť přízrak podzimních krajských i senátních voleb začíná silně naleptávat soudržnost vládní koalice a financování voleb je navíc drahé. Lze se proto důvodně obávat, že žádnou z „namáhavějších“ reforem – a to jsou v protikorupční oblasti téměř všechny, ať už jde o střet zájmů, financování politických stran, finanční kontrolu a vnitřní řízení veřejných financí, oznamování korupce, dozorčí rady veřejných podniků či praní špinavých peněz a anonymní vlastnictví – nečeká slibná budoucnost a reformy tohoto typu budou uloženy takříkajíc u ledu, nestane-li se jim nic horšího. Ony totiž nedokončené protikorupční reformy neodolatelně lákají k recyklaci do předvolebních hesel. Lze proto očekávat, že nejedna z politických stran či senátních osobností znovu slíbí protikorupční opatření, jejichž skutečné prosazení v tomto volebním období blokovala nebo minimálně zdržovala s nadějí, že voličova paměť je mělká a krátká. Ze zmíněných protikorupčních reforem proto pravděpodobně projdou zákonodárným procesem pouze ty, jež vycházejí z evropských směrnic (novela zákona proti praní špinavých peněz a zřízení rejstříků skutečných vlastníků firem), u nichž existuje povinnost je provést a hrozí sankce v případě, že se tak nestane. Jak ale naznačují návrhy předložené do Sněmovny, i tyto evropské směrnice jsou aplikovány tak, aby transparentnost byla omezena na minimum a v některých případech dokonce v rozporu s jejich evropskou předlohou. Sisyfovský boj za transparentně rozhodující, veřejnosti odpovědné a předvídatelně řízené veřejné instituce bude tedy nadále pokračovat.
psáno pro protikorupční barometr
Co se stalo v květnu? Mediálně zahalena do cigaretového dýmu linoucího se z českých restaurací, bez hlubší pozornosti a diskuse byla v Senátu odmítnuta novela Ústavy (ležela tam dva roky), jež rozšiřovala kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu na kraje, obce, jimi vlastněné firmy a některé další veřejné instituce. Senátní zamítnutí znamená největší fiasko v pokusech o nastavení systému, který by omezoval korupční prostor v České republice. Bude tedy pokračovat současný tristní stav, kdy občané odvedou daně, ale u nemalé části z nich nebude nadále možné prověřit ze strany politicky nezávislého úřadu, zda byly utraceny zákonným způsobem, hospodárně, účelně a nekorupčně. Účelově vykreslovaný obrázek, jak nebozí starostové úpějí pod dalšími kontrolami, jaksi zapomněl zdůraznit, že existující kontrolní systém nebyl schopen odhalit závažné případy neúčelného, nehospodárného či přímo korupčního zneužití veřejných prostředků. Nejde přitom o žádné drobné. Současný právní stav tak například omezil možnosti kontroly NKÚ v případě prodloužení pražského metra linky A, kde se jednalo o cca 27 miliard, přičemž k tomu, jak bylo využito 7 miliard, se NKÚ kvůli omezeným kompetencím nemohl dostat. To jistě nejsou nezajímavé částky pro politické podnikatele a jejich klientelistické sítě. A kreslí to již trochu jiný obrázek, než je nešťastný, „kontrolami pronásledovaný“, starosta z Horní Dolní. Protikorupční rétorika a étos před volbami a konkrétní rozhodování politiků se tedy opět výrazně liší. To na jednu stranu potvrzuje smysluplnost Protikorupčního barometru, který se snaží měřit rozpor mezi slovy a skutečnými činy politiků na poli boje proti korupci, na druhou stranu se snižuje naděje pro prosazení základních standardů transparentnosti a zodpovídání se politiků občanům. Ostatně, že k těmto standardům máme daleko, ukazují i pokračující případy z minulosti – pravomocné odsouzení Marka Dalíka (byť ne za korupci, ale za podvod), stále probíhající vyšetřování Čapího hnízda nebo podezření, že část veřejných peněz vynaložených na stavbu tunelu Blanka se ztrácela v daňových rájích (Blanka také jistě byla kontrolována), – i nově otevřené případy možného neodpovědného řízení státního dluhu, kdy ministerstvo financí údajně spekulovalo se státními financemi na finančních trzích a uzavíralo dlouhodobě nevýhodné smlouvy o finančním zajištění s řadou finančních institucí.
Co očekáváme v červnu? Mám obavy, že Protikorupční barometr po prvním zaznamenaném poklesu od září minulého roku, bude klesat i budoucnu, neboť přízrak podzimních krajských i senátních voleb začíná silně naleptávat soudržnost vládní koalice a financování voleb je navíc drahé. Lze se proto důvodně obávat, že žádnou z „namáhavějších“ reforem – a to jsou v protikorupční oblasti téměř všechny, ať už jde o střet zájmů, financování politických stran, finanční kontrolu a vnitřní řízení veřejných financí, oznamování korupce, dozorčí rady veřejných podniků či praní špinavých peněz a anonymní vlastnictví – nečeká slibná budoucnost a reformy tohoto typu budou uloženy takříkajíc u ledu, nestane-li se jim nic horšího. Ony totiž nedokončené protikorupční reformy neodolatelně lákají k recyklaci do předvolebních hesel. Lze proto očekávat, že nejedna z politických stran či senátních osobností znovu slíbí protikorupční opatření, jejichž skutečné prosazení v tomto volebním období blokovala nebo minimálně zdržovala s nadějí, že voličova paměť je mělká a krátká. Ze zmíněných protikorupčních reforem proto pravděpodobně projdou zákonodárným procesem pouze ty, jež vycházejí z evropských směrnic (novela zákona proti praní špinavých peněz a zřízení rejstříků skutečných vlastníků firem), u nichž existuje povinnost je provést a hrozí sankce v případě, že se tak nestane. Jak ale naznačují návrhy předložené do Sněmovny, i tyto evropské směrnice jsou aplikovány tak, aby transparentnost byla omezena na minimum a v některých případech dokonce v rozporu s jejich evropskou předlohou. Sisyfovský boj za transparentně rozhodující, veřejnosti odpovědné a předvídatelně řízené veřejné instituce bude tedy nadále pokračovat.
psáno pro protikorupční barometr