Temné předpovědi pro měsíc červen nakonec došly svého naplnění pouze zpola, neboť realita předčila všechna očekávání a ukázala se být ještě temnější. Bez nadsázky lze říci, že na poli boje proti korupci jsme byli svědky „černého června“.

Co se stalo v červnu? Vyšetřování korupce a vymáhání spravedlnosti v nejzávažnějších případech organizovaného zločinu se vrátilo o deset patnáct let zpět do bahna dob šloufovsko-grossovsko-langerovských. Horkou jehlou a zcela mimo dlouhodobou koncepci spíchnutá reforma policie, s nikým nekonzultovaná a načasovaná na počátek prázdnin, je takřka učebnicovým příkladem, jak funguje politika a státní správa zasažená systémovou korupcí. A na dovršení tohoto dramatu plného absurdit je jmenování Pavla Blažka jako předsedy parlamentní vyšetřovací komise. Jde o politika, jehož raketový nástup do funkce ministra spravedlnosti měl za cíl zachránit „zametače“ na vrchním státním zastupitelství, respektive zabránit nástupu Lenky Bradáčové. To se mu sice nakonec pod vlivem veřejnosti nepodařilo, ale jistě bude vyšetřovat až do roztrhání těla, aby udržel funkční a nezávislý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Útvar, který se nebál zasahovat i proti nejvlivnějším osobám české politiky a tím přivodil i pád vlády, v níž Blažek seděl. Ať už protagonisté v této kauze jednali na vlastní pěst či na základě podnětů z politického zákulisí, jedna věc je jistá: vyšetřování korupce se podařilo ochromit a silně zpolitizovat. Jen malou náplastí v „černém červnu“ může být fakt, že se ve Sněmovně pohnula a snad i správným směrem dlouho zaparkovaná reforma financování politických stran a zpřísnění zákona o střetu zájmů.

Co očekáváme v červenci? Kocovina z reorganizace policie bude ustupovat pomalu. Bez ohledu na to, zda konečný výsledek „reorganizace“ bude katastrofický – s jasným politickým dohledem nad současným a budoucím vyšetřováním, nebo jen vážný – to znamená na dlouhou dobu ochromující činnost patřičných útvarů, opět se posílí nedůvěra společnosti v politiku a v základní spravedlnost. Je otázkou, jakou lekci si jednotliví aktéři z této kauzy odnesli. Zdá se, že bude spíše povzbuzením pro ty, kteří velmi nelibě nesou skutečná protikorupční opatření. To se může promítnout do procesu přijímání protikorupčních zákonů, ve kterém se teď, lidově řečeno, „láme chleba“. Červencem vstoupí v účinnost zákon o registru smluv. První výsledek konstruktivních protikorupčních aktivit tak dostane po několika letech urputného boje první hmatatelnou podobu. Z hlediska optimálního fungování veřejné správy by tento zákon měl dostat po nějakou dobu příležitost ukázat se, a teprve pak by se měly zhodnotit jeho výsledky a případně navrhovat jeho úpravy. Nicméně v „nejlepších“ tradicích českého legislativního procesu (vlk se nažral a koza zůstala celá) již v Poslanecké sněmovně netrpělivě čeká „živelně“ (ale některými jedinci velmi promyšleně) připravovaná novela tohoto zákona, která má z transparentnosti smluv vyjmout řadu veřejných institucí, a to na základě často velmi těžko uvěřitelných argumentů. Znovu se ukazuje, jak skutečná snaha omezit korupční prostor naráží na pevnou hráz bez ohledu na politické stranictví. A zároveň, jak se na nesmrtelném tématu korupce dají získat politické body; korupce již byla vyhlášena jako předvolební téma do podzimních voleb. Hezké prázdniny a doufejme, že v průběhu prázdninové „idylky“ se nepodaří propašovat do reorganizace nejen policie ale i tajných služeb (hledá se nový šéf BIS) další rozbušky ničící nejen politickou kulturu, ale i základní principy fungování právního státu.

Psáno pro Protikorupční barometr