Jak lze přicházet o svobodu ve zrychleném režimu projednávání

12. 06. 2017 | 09:48
Přečteno 10681 krát
Strach má velké oči. Z hlediska politické manipulace je to jedna z nejsnadněji využitelných emocí. Dá se také dobře přiživovat a pěstovat. Vančurův Barbucha by o tom mohl vyprávět.

Poetické strašidýlko rostoucí se sílícím strachem může vyvolávat úsměv. Historické zkušenosti vyvolávají spíše mrazení. Albánský totalitní vůdce Enver Hodža to kdysi ovládal dokonale. Občany země, kterou zcela uzavřel před okolním světem, děsil bezprostřední hrozbou války. Takřka nikdo o tom nakonec nepochyboval, protože důkaz o nebezpečí byl dodán. Proč by jinak stát vynakládal tolik prostředků, aby každý občan měl svůj vlastní bunkr? Dodnes malé „bunkříky“ hyzdí albánskou krajinu; jejich makety si ovšem dnes již turisté kupují na tržištích.

Tato asociace se mi vybavila v souvislosti s projednáváním novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR (sněmovní tisk 1021). Tato novela určitě posiluje pocit strachu (musíme ozbrojovat i civilisty), předstírá, že politici reagují na „hrozby“, fakticky ale zhorší bezpečnostní situaci v ČR. Ale podívejme se na to zevrubněji.

Současný ústavní zákon č. 110/1998 Sb. ve své čl. 3 v odst. 2 konstatuje, že státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti ČR. K tomu se nyní dodává odst. 3, který říká:
(3) Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2…

Zdánlivě se nic neděje, občané mají povinnost se podílet na zajišťování bezpečnosti, tak k tomu nyní dostanou i možnost mít za tímto účelem zbraně. Novela vlastně jen rozšiřuje účely, jež občané uvádějí při žádosti o zbrojní průkaz. Mohou je vlastnit k účelu sběratelskému, sportovnímu, loveckému, zaměstnání, ochrany zdraví a majetku, pyrotechnickému průzkumu a nyní tedy přibude účel zajišťování bezpečnosti ČR. Vtip je v tom, že účelu vždy odpovídá i charakter a kategorie zbraně, jež dotyčný může vlastnit a podmínky vlastnění. Lovecké zbraně bývají jiné, než sportovní či pro ochranu zdraví a majetku. Otázkou tedy je, jaké zbraně je možné pro účely obrany vlastnit? O vzduchovku asi nepůjde, s revolverem toho moc neubráníte, takže poloautomatické či automatické zbraně? Granáty, nebo nějakou tu bombičku? Střelivo schopné prostřelit neprůstřelné vesty? Půjde tedy o zbraně a střelivo kategorie A (zakázané zbraně), které používají především v armádě či speciálních jednotkách? To nikdo neví, upřesní to budoucí zákon, který ovšem tato Sněmovna již přijímat nebude.

Z hlediska bezpečnosti nejde o zlepšení, ale o naprosté zhoršení situace. Otevírá se tak cesta k militarizaci společnosti, růstu nekontrolovaného násilí, většímu riziku zneužití a zlepší se i dosažitelnost zbraní (ukrást zbraň z nehlídaného bytu není až tak velký problém).

Komu bude tento ozbrojený občan bude podléhat? Důvodová zpráva tvrdí, že v žádném případě nepůjde o „domobranu“ či ozbrojené skupiny politických stran, sousedů a odkazuje opět na nějaký budoucí zákon: „V budoucí zákonné právní úpravě, která bude na přijetí změny ústavního zákona navazovat, bude zakotven jednoznačný zákaz takových aktivit, které nebudou státem uznány nebo organizovány jako součást jeho bezpečnostní politiky.“ Jak může někdo vědět, jaký zákon přijme parlament po příštích volbách? Novela fakticky vytváří další prostor pro kriminální aktivity; místo boje proti nebezpečí terorismu se bude policie vyčerpávat bojem proti různým ozbrojeným skupinkám. A místo maket šibenic se na demonstrace třeba začnou nosit skutečné samopaly.

Armáda a policie se řídí jasnou hierarchií, jasnými pravidly a příslušníci ozbrojených složek podléhají rozkazům, mají být vycvičeni pro řešení krizových situací. Adekvátnost použití násilí vždy pak zkoumají k tomu zřízené instituce. Ale jak bude připraven onen občan, co s ním, pokud vyhodnotí petardu jako teroristický útok? A profesionálům ze zásahových jednotek musí vstávat vlasy hrůzou při představě ozbrojených občanů iniciativně zasahujících do složitých operací (ať již jde o teroristu či duševně nemocného jedince). Na druhou stranu víme, jakou úlohu sehrály polovojenské skupiny při nástupu fašismu a nacismu v Evropě, víme, co se odehrávalo v bývalé Jugoslávii, můžeme sledovat, jakou roli hrají v různých konfliktech na východ od našich hranic. Jde pak jen o určení vnitřního nepřítele, vymezení, kdo již do národa nepatří, a to vše v rámci ústavně garantovaného práva bez reálného dohledu státu.

Na této novele je podivné i to, kdo novelu zákona navrhuje, podivný je i způsob, jak se tato novela ústavního zákona projednává. V době, kdy Poslanecká sněmovna již fakticky věděla, že do voleb nestihne projednat vše, co by měla, přichází počátkem února skupina poslanců z vládní koalice (bez poslanců KDÚ-ČSL) a většiny opozičních stran (s výjimkou TOP 09 a Starostů) s návrhem na novelu ústavního zákona o bezpečnosti. Vláda se o měsíc později rozhodla, že k této novele nezaujme žádné stanovisko, přestože jedním z poslaneckých navrhovatelů je sám ministr vnitra Milan Chovanec. Zákon prošel prvním čtením, garančním výborem je ústavněprávní výbor, dále výbor pro bezpečnost. Oba výbory zákon doporučily. Kupodivu se k tomuto zákonu vůbec nevyjadřuje výbor pro obranu. Že by konec konců ta novela příliš s obranou nakonec nesouvisela?

Co je tedy účelem této novely? Možností je celá řada. Určitě to není zvýšení bezpečnosti českých občanů. Může jít o lobbistický tlak zbrojařských firem a obchodníků se zbraněmi. Může jít o tlak našich zbohatlíků, kteří potřebují ke svému image ještě poloautomatické zbraně (nebo třeba nějakou tu bombičku) či soukromé armády pro svou obranu. Může jít o čistě populistický tah, aby motiv strachu vydržel i po dobu celé volební kampaně a posílil se hlad po „silném“ a „tvrdém“ vůdci. Může jít o naprostou bezmoc ministerstva vnitra připravit skutečnou bezpečnostní strategii a místo toho (skrytě) předkládá kovbojská řešení. Stát je jediným nositelem legitimního násilí, ministr vnitra jakožto představitel tohoto státu zodpovídá za to, že stát je schopen bezpečnost zajistit. Ovšem jedním dechem veřejnosti říká, občane, ozbroj se, protože tento stát ti bezpečnost nezajistí. Důvodová zpráva je dlouhá, ale neříká nic o tom, jak tato novela ústavního zákona zapadá do celkové bezpečnostní koncepce ČR. Nutno říci, že alespoň ministr obrany Stropnický tento zákon nepodpořil s logickou námitkou, že máme zálohy, které umožňují zahrnout účast připravených civilistů do obrany. Přesně o to jde, pokud je potřeba posílit účast občanů na obraně země, má to význam jen tehdy, pokud je to součást organizovaného systému.

Je nesporně pravdou, že bezpečnostní situace se v celém světě zhoršuje, byť u nás jsme se doposud setkávali jen s psychicky nemocnými jedinci. Boj proti těmto hrozbám má mnoho strategií, s využitím nových technologií, posilováním tajných služeb (a s otazníky, kam až je mohou zajít), preventivními opatřeními, jež zhodnocují dosavadní zkušenosti, vzděláváním veřejnosti, jak reagovat, jak se chránit, jak poskytnout pomoc apod.
Pokud vím, tak ještě nikdy a nikde koncentrace zbraní v rukou civilistů neposílila bezpečnost společnosti. A je to podobné jako tehdy v Albánii. Podle odborníků, i pokud by Albánie skutečně musela čelit válečnému konfliktu, tak by ty bunkry byly stejně k ničemu. Pokud se máme bránit teroristům, tak nám zbraně u civilistů nepomohou.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy