Když jsem se minulý týden vrátila do Číny, šla jsem s mnoha svými kamarády na jídlo. Téměř pokaždé jsme začali konverzovat o jídle a o potravinových normách.

Je známo, že bezpečnost potravin je v Číně problematická zejména kvůli zvýšeným hladinám chemických látek. Podle toho, jak moji přátelé o tomto tématu mluví je můžu rozdělit do tří kategorií.

Lidé v první kategorií se na toto téma snaží vůbec nemyslet. Normálně jedí a zapomínají na to, co může v jídle být. To je nejčastější strategie. Protože problém bezpečnosti jídla nemůže být vyřešen rychle, jsou prostě přesvědčení, že je třeba si zachovat mír v mysli a nebýt okolo toho hysterický.

Lidé v druhé kategorii se domnívají, že krize v bezpečnosti jídla je morální krizí. Můj přítel, pan Žang dokonce požádal o financování výzkumu na téma « budování kultury bezpečnosti ». Pro něj je krize v bezpečnosti potravin způsobena nemorálními podnikateli, kteří se snaží maximalizovat své zisky bez ohledu na ostatní.

Jako tradiční vědec profesor Zhang se snaží začít ve společnosti morální obrození ke znovuzrození morálních principů. To není nová pozice. V čínské historii se už vyskytlo mnoho podobných hnutí zastupovaných intelektuály, kteří věří v kulturní determinismus a obviňují ze sociální problémů kulturní úpadek a nemorální chování. Někteří z těchto intelektuálů se dívají s obdivem nazpět na Maova padesátá léta (s vyjímkou posledních dvou let dekády, kdy hladomor zapříčinil mnoho obětí) a nostalgicky hovoří o vysokém morálním standardu Maova vedení.

Lidé ve třetí kategorie věří, že tato krize není způsobena morálním úpadkem ale politickým selháním, do kterého náleží i selhání legislativní, korupce, neprůhlednost zpravodajství a chabá podpora nejchudší populace, která tak musí přežívat nelegálními prostředky.

Mnoho z mých přátel patří do této kategorie, ale většina z nich má problémy vysvětlit, jak z toho ven. Můj kamarád režisér začíná všechny své věty sloby «Je směšné, že..» nebo «To je tak šílené, že..» Je si natolik vědom vážnosti situace, že o ní odmítá uvažovat vážně.

Jen málo lidí věří, že má politickou zodpovědnost za to, co se děje v zemi a hledá inovativní způsoby, jak tuto zodpovědnost naplnit. Dobrým příkladem je web ABBS (www.abbs.com.cn), online diskuzní fórum, kde architekti pojmenovávají a obviňují stavby sponzorované vládou. Tito lidé se organizují do profesního sdružení a dodržují principy chování k životnímu prostředí. I když nejsou přímo spojeni s diskuzemi o bezpečnosti jídla, je moje naděje tady: ve snaze zachránit naše jídlo a bezpečnost musíme převzít zodpovědnost a budovat zdravou politickou kulturu.

Now our food is unsafe, so what?
Since I returned to China last week, I have met many friends for meals. Almost always, conversation would start with food and food safety. It is common knowledge that food safety is problematic in China due to increased levels of chemical use in food production. Based on how my friends speak about the issue, I can group them roughly into three categories.
People in the first category try not to think about the issue at all. They simply eat as normal and forget about what might be in the food. This is the most common strategy. Since the food safety problem cannot be solved in the short run, they believe it’s better to preserve one’s peace of mind and not to be hysterical about it.
People in the second category believe the food crisis is a moral crisis. My friend Mr. Zhang, professor of philosophy, has even applied for research funding on the topic of “building a culture of safety.” For him, the food crisis is caused by immoral producers who seek to maximize profits without consideration for others. As a traditional scholar, Professor Zhang wants to initiate in the society a cultural revival to resurrect moral principles. This is not a new position. Throughout Chinese history, there have been many such movements to revive morals within the society, advocated by intellectuals who believe in cultural determinism and blame social problems on cultural decline and immoral behavior. Some people in this category also look back to the good years in the Mao era, i.e. the 1950s (except the last two years of the decade when the Great Famine caused many deaths), and nostalgically speak about the moral high ground under Mao’s leadership.
People in the third category believe this crisis is not a moral failure but a political failure involving failure in law enforcement, corruption, lack of transparency in news reporting, and ill provision of welfare to the poorest population who then had to rely on illegal means for survival. Among my friends, many belong to this category, but the majority of them have difficulties in imagining what can be done about it. A filmmaker friend of mine always starts his sentences with “It’s so laughable that…”, or “It is so retarded that…” Fully aware of the situation, he finds it so absurd that he gives up thinking seriously about it.
Only a small number of people believe that they have a political responsibility towards what’s happening in the country, and look for innovative ways to fulfill this responsibility. A good example is the ABBS website (www.abbs.com.cn), an online discussion forum where architects name and shame wasteful government-sponsored constructions and organize themselves into a professional association abiding environmental principles. Although this is not directly related to advocacy for food safety, it is where I place my hope: in order to defend our health and safety, we must take the responsibility to build a healthy political culture.

*************************************************************************************************

Multikulturní centrum Praha uvede ve spolupráci s Českým centrem Praha veřejnou debatu "Rusové ve městě". Debata se bude konat ve čtvrtek 18.12. 2008 v 18 hodin v prostorách Českého centra Praha (Rytířská 31, 110 00 Praha 1).

K účasti na debatě byli osloveni:
Alexej Barabanov, Artek - spolek rusky mluvících studentů a jejich příznivců,
Libor Dvořák - redaktor ČRo 6,
Alexej Kelin - člen rady vlády pro národnostní menšiny pro ruskou menšinu,
Sergej Levickij - předseda Svazu ruskojazyčných spisovatelů v ČR,
Jan Petránek, expert na země bývalého Sovětského svazu,
Igor Zolotarev - předseda sdružení "Ruská tradice".

Debatu bude moderovat Barbora Tošnerová, Multikulturní centrum Praha, Migraceonline.cz

Pracovní seznam diskutovaných témat:
· Historický pohled na emigraci z Ruska do Čech a opačným směrem koncem 19. a začátkem 20. století.
· Jednotlivé vlny ruské emigrace v průběhu 20. století, jejich odlišné motivace k emigraci a z toho vyplývající odlišné složení.
· Zásadní odlišnosti ruské diaspory a zdejší většinové společnosti. Odlišnost ruské menšiny od jiných menšin. Zdroje vzájemného nepochopení, možnosti vzájemného obohacení.
· Společenský život uvnitř ruskojazyčné komunity, vnitřní rozpory a cesty jejich odstranění.
· Mediální obraz Ruska a ruské menšiny v ČR – míra věrohodnosti a příčiny nevěrohodnosti.
· Cesty ke sladění oprávněných zájmů menšiny a většinové společnosti.
· Očekávaný vývoj v nejbližší budoucnosti.

Odkaz na informaci o debatě na portálu Evropské město