Kult Mao (3.)
Poté, co jsem popsala imperiální mentalitu a lidové náboženství (najdete ZDE a ZDE), obrátím svou pozornost k Maovi samému.
Je mnoho pravdivého na slovech oněch rolníků o tom, že “Mao je zakládajícím císařem Lidové republiky”. Maova strategie guerillové války a masová mobilizace vesnických obyvatel účině ochránila Stranu a umožnila její růst v prostředí nepřátelství ostatních politických stran a Čínsko - Japonské války. Bylo to za jeho vedení, kdy v roce 1949 získala CCP (Komunistická strana Číny) moc.
Cesta CCP k úspěchu byla obtížná, ale štěstí jí přálo; v roce 1921 začínala s zhruba 50 členy a roku 1949 již měla 5 milionů příznivců. Mezi lety 1927 a 1937 pozabíjela vládnoucí Nacionální stran a mnoho vzdělaných členů CCP, kteří pracovali s proletariátem v městských centrech. CCP byla vytlačena z měst do hornatých oblastí na jihu Číny (provincie Jiangxi) a ani zde se nevyhnula velkým ztrátám na životech způsobených Nacionalisty, jejichž vyhlazovací kampaně byly za asistence německých válečných konzultantů velmi účinné.
V roce 1934 již Komunistům nezbyla jiná možnost, než opustit svůj dosavadní hlavní tábor a vydat se na 12 500 kilometrů dlouhý pochod skrze neuvěřitelně obtížný terén a přes nástrahy Nacionalistů, aby založili novou základnu na severu. Velký pochod z let 1934-5, který přežilo méně než 10.000 vojáků Rudé armády z původních 87.000, se stal v CCP legendou, symbolizující nepřemožitelnou sílu Vůle, schopné dosáhnout nemožného. Tato víra ve Vůli je dvojsečným mečem – dodává odvahy a síly, ale stejně tak může přinášet katastrofy, jak ukázala historie později.
Poté, co se CCP usadila ve městě Yan'an v oblasti známé jako Žlutá plošina, dohlížel Mao, který během Velkého pochodu upevnil svou pozici absolutního vůdce, na setrvalý rozkvět CCP. Národní strana byla mezitím zaměstnána boji s Japonci a nechávala tak komunistům dostatek prostoru pro jejich konsolidaci na severu. Mao vyvinul v Yan'anu mnoho strategií, jak zapojit rolníky do Strany, jak mobilizovat jejich podporu revolučním myšlenkám a jak udržet armádu disciplinovanou a nápomocnou lokálním obyvatelům.
Celková atmosféra disciplíny, optimismu, jednoduchosti a komunitního ducha přitahovala mnoho lidí z celé Číny, kteří putovali do Yan'anu. Zapůsobila i na Západní pozorovatele, kteří sem cestovali, jako byl americký novinář Edgar Snow a dánský filmař Joris Ivens, jehož dar filmové kamery CCP nám zachoval mnoho obrázků z tohoto období. Nepříliš známým faktem každopádně zůstává, že mezi lety 1942-44 byl Yan'an místem prvních tvrdých interních reformních kampaní Strany, za použítí sebekritiky, zpovědi, ostrakismu a násilí, vypůjčených ze stalinistického Sověstkého svazu.
V myslích lidí zůstává Mao pevně spojen s utopickou Yan'anskou érou a s neuvěřitelně dlouhou cestou CCP k úspěchu, začínající roku 1921 a vrcholící 1949. Stal se symbolem skutečného vůdce, nadčlověka, který byl schopen vést celou zemi a dosáhnout nemožného za pomoci jedinečných lstí, pravé ideologie a ryzí vůle. (pokračování příště...)
Je mnoho pravdivého na slovech oněch rolníků o tom, že “Mao je zakládajícím císařem Lidové republiky”. Maova strategie guerillové války a masová mobilizace vesnických obyvatel účině ochránila Stranu a umožnila její růst v prostředí nepřátelství ostatních politických stran a Čínsko - Japonské války. Bylo to za jeho vedení, kdy v roce 1949 získala CCP (Komunistická strana Číny) moc.
Cesta CCP k úspěchu byla obtížná, ale štěstí jí přálo; v roce 1921 začínala s zhruba 50 členy a roku 1949 již měla 5 milionů příznivců. Mezi lety 1927 a 1937 pozabíjela vládnoucí Nacionální stran a mnoho vzdělaných členů CCP, kteří pracovali s proletariátem v městských centrech. CCP byla vytlačena z měst do hornatých oblastí na jihu Číny (provincie Jiangxi) a ani zde se nevyhnula velkým ztrátám na životech způsobených Nacionalisty, jejichž vyhlazovací kampaně byly za asistence německých válečných konzultantů velmi účinné.
V roce 1934 již Komunistům nezbyla jiná možnost, než opustit svůj dosavadní hlavní tábor a vydat se na 12 500 kilometrů dlouhý pochod skrze neuvěřitelně obtížný terén a přes nástrahy Nacionalistů, aby založili novou základnu na severu. Velký pochod z let 1934-5, který přežilo méně než 10.000 vojáků Rudé armády z původních 87.000, se stal v CCP legendou, symbolizující nepřemožitelnou sílu Vůle, schopné dosáhnout nemožného. Tato víra ve Vůli je dvojsečným mečem – dodává odvahy a síly, ale stejně tak může přinášet katastrofy, jak ukázala historie později.
Poté, co se CCP usadila ve městě Yan'an v oblasti známé jako Žlutá plošina, dohlížel Mao, který během Velkého pochodu upevnil svou pozici absolutního vůdce, na setrvalý rozkvět CCP. Národní strana byla mezitím zaměstnána boji s Japonci a nechávala tak komunistům dostatek prostoru pro jejich konsolidaci na severu. Mao vyvinul v Yan'anu mnoho strategií, jak zapojit rolníky do Strany, jak mobilizovat jejich podporu revolučním myšlenkám a jak udržet armádu disciplinovanou a nápomocnou lokálním obyvatelům.
Celková atmosféra disciplíny, optimismu, jednoduchosti a komunitního ducha přitahovala mnoho lidí z celé Číny, kteří putovali do Yan'anu. Zapůsobila i na Západní pozorovatele, kteří sem cestovali, jako byl americký novinář Edgar Snow a dánský filmař Joris Ivens, jehož dar filmové kamery CCP nám zachoval mnoho obrázků z tohoto období. Nepříliš známým faktem každopádně zůstává, že mezi lety 1942-44 byl Yan'an místem prvních tvrdých interních reformních kampaní Strany, za použítí sebekritiky, zpovědi, ostrakismu a násilí, vypůjčených ze stalinistického Sověstkého svazu.
V myslích lidí zůstává Mao pevně spojen s utopickou Yan'anskou érou a s neuvěřitelně dlouhou cestou CCP k úspěchu, začínající roku 1921 a vrcholící 1949. Stal se symbolem skutečného vůdce, nadčlověka, který byl schopen vést celou zemi a dosáhnout nemožného za pomoci jedinečných lstí, pravé ideologie a ryzí vůle. (pokračování příště...)