Navzdory neutuchajícímu růstu ekonomiky prožívá maloobchodní síť drsné časy a vývoj není takový, jak vlastníci čekají nebo doufají.

Hospodářský server NA24 píše o tom, že se rozdrásají rekordy v počtu bankrotů v Norsku. Během posledních dvanácti měsíců bylo více bankrotů než po finanční krizi v r. 2009. Vysvětluje se to strukturálními změnami v podobě rozmáhajícího se nakupování přes internet na úkor obchodních středisek, dále automatizací služeb, zákazem průjezdu a hromadným rušením parkování v centrech měst. Mizí rozmanitost v podobě menších, tradičních obchodů provozovaných místními ve prospěch standardizovaných prodejen mezinárodních řetězců. Zejména pro rodiny s dětmi je namáhavé s kočárky jezdit do centra MHD. Navzdory mýtnému si raději zvolí cestu autem do některého z nákupních středisek. Úbytek lidí v centrech měst je drastický a obavy ze vzniku „měst duchů“ se z části naplňují.

Pokud jde o rozsah zániku obchodů, panují velké zeměpisné rozdíly. V jihonorském kraji Aust-Agder za posledních 8 let zavřel každý pátý obchod. Píše to zpravodajský server E24. V některých městech obchodníci založili spolky na zajišťování budoucnosti kamenných obchodů v společné snaze dělat centra měst přitažlivějšími a aby lidé měli z pobytu dobré pocity/zážitky a provozují společný e-shop pro všechny obchody v centru měst.

Dlouho byl norský maloobchod růstový se stoupající potřebou zaměstnávat další z velké části nevyučených osob. Podle rozboru odborové organizace Virke mají k přizpůsobování se změnám nejtěžší cestu obchody s oblečením a nábytkem, zatímco obchody se širším sortimentem se drží, příp. bodují. Všimnou-li si lidé, že některý obchod bojuje o přežití, tak se mu snadno nálepkuje „znamením smrti“.

Podle Dibsu, společnosti pro platby na internetu, budou Norové v průběhu roku 2018 nakupovat na síti za 145 miliard norských korun, čili o 17 % více než loni, kdy každý Nor podle rozboru společnosti PostNord nakupoval na Internetu za 2048 norských korun měsíčně. Přesto je sporné, zda je možné konkurzy kamenných obchodů přisuzovat pouze e-shopům.

Øivind Tidemandsen, jeden z největších investorů Norska do maloobchodní sítě, tvrdí prostřednictvím zpravodajského serveru Nettavisen, že dvě okolnosti jsou společné pro bankrot řetězců. Kdo má nejvyšší náklady a nejhorší koncept, prodělává. Zmizí ty, jež z nějakého důvodu nejsou unikátní tím, že nemají koncept, jenž vybočuje či vlastní značkové zboží. Podle Tidemandsena se marketing, a tak i obrat zvyšuje otevřením nového kamenného obchodu, z čehož prospívá i internetový obchod. Přítomnost kamenných obchodů i internetového obchodu řetězcům generuje více z každé koruny utrácené na reklamu.

Co je pravda dnes, nemusí být nutně pravdou příští rok. XXL, velký řetězec se sportovním zbožím, jenž se z šesti obchodů v r. 2007 rozšířil na 81 obchodů, dnes zvažuje rušit pobočky, jež nyní kvůli padajícímu prodeji skomírají. Přitom od začátku nebyl zrušen ani jeden z obchodů. Zároveň probíhá určitá „kanibalizace“ poboček v prospěch dalších poboček v tom samém městě. Dalším opatřením může být snižování velikosti některých naddimenziovaných kamenných obchodů. Uvádí to zpravodajský server Nettavisen.

Ørnulf Høyer, vlastník Høyeru, sítě obchodů s oblečením, předvídá další odlupování i v jeho branži. Větší je objem výprodejů a slev v kamenných obchodech, než v e-shopech. Nicméně v horších časech se dařívá zvlášť větším řetězcům dosahovat lepších upravených dohod jak s pronajímateli prostor, tak s dodavateli zboží. Na druhou stranu se v mnoha okresech zvedá daň z nemovitosti.

Kromě uvedeného brzdí obchodníky v rozletu citelná snaha Norů omezovat své výdaje, jak ukazují čísla Norského statistického úřadu. Mimo jiné stále se zvyšující míra zadlužení domácností a dražší elektřina mají dopad zatím zejména na obrat, pokud jde o potraviny a pohonné hmoty. Norská centrální banka se obává dalšího oklešťování výdajů.

Obchod s potravinami tvoří podle Odda Gisholta, doktora ekonomie z Ústavu pro marketink Vysoké školy ekonomické v Oslu a hospodářského serveru www.businessnorge.no více než třetinu maloobchodu. Hodně se marketink i média zaměřovala na e-shopy s potravinami, přestože je málo výnosný a dělá jen o něco málo přes procento obchodu s potravinami. Provozní marže jsou vysoké např. mezi optiky, zatímco u potravin se pohybují pod čtyřmi procenty.

Nátlak na ceny a marže podle Gisholta způsobuje, že získávají ti, jimž se daří dosahovat většího objemu obratu a tím rozdělovat své výdaje na více jednotek, zatímco prodělávají ti, jež jsou nuceni snižovat ceny, a přitom zápasí s vysokými provozními náklady. Avšak místo cenové války je možné sázet na rozšířený (doplňkový) servis, příp. inovací, o něž zákazníci stojí, čehož si váží a jsou ochotní za ně platit a což posílí vztah mezi nimi a obchodem.

Vysoké DPH a zvláštní daně (např. třeba na pochutiny a nápoje obsahující cukr) ztěžují obchod. Norská koruna je dlouhodobě slabší, což zdražuje dovážené zboží. Dostaví-li se změny nečekaně, je obtížné převádět (více)náklady na zákazníky a ve výsledku se snižují marže obchodníků.

Deník Dagens Næringsliv uvádí, že plně automatizovaná pokladnová řešení, poznávání tváří a mluvící boxy ohrozí tisíce pracovních míst. Zákazníci se zaregistrují pomoci mobilního telefonu, během nakupování se do něj také posílá a zobrazuje informace a skenování zboží probíhá automaticky pomoci důmyslného systému kamer a čidel, načež z obchodu odejdete. Ovšem dosud to byla příliš drahá řešení, jelikož by to vyžadovalo čip v každém zboží.