Šel jsem tehdá domů s hlavou plnou pochybností. Soudružka učitelka nám oznámila, že už není soudružka. Odteďka je paní. Co to jako znamená? Jestli má - jak říkali dospěláci - nového chlapa? Nebo tu změnu nařídili komunisti? Určitě to museli být ti komunisti.

Táhlo mi toho podzimu na sedm a v tom věku projevil jsem již značnou občanskou vyzrálost. Hlavně mě zajímalo, aby byl nový pan prezident na lidi hodný. Odpověď mě jakštakš upokojila: „Ten nový by měl být hodnější,“ řekl rodič - i když jsem si furt nebyl jistý, jestli hodnější znamená hodný.

Hlavní ale bylo, že ten, co měl být novým panem prezidentem, nosil knír. Rodič ho měl taky, což pro mě byl jasný znak důvěryhodnosti, jenže ten rodič byl vyšší.

Rodič říkal, že prezident s knírem spoustu věcí změní. Nějak jsem doufal, že by na nás PANÍ učitelky taky, jako pan prezident, mohly být hodnější než SOUDRUŽKY - že bychom mohli mít míň úkolů, že nebude učitelský dozor na chodbách, anebo že by v jídelně mohly přestat vařit špenát a nutit nás ho jíst, když už to teď byly ty PANÍ kuchařky.

Nešlo to tak rychle. V oné škole na stěně pořád visí prezident s knírem. Některé paní učitelky prý jsou hodné, jiné zlé. Špenát v tamní jídelně vaří dodnes, ale snad není tak rozblemcaný. Dost možná už paní učitelky děti do jídla nenutí a dozory na chodbách nejsou tak přísné. A jestli ano? Tak je aspoň na výběr z více jídel.



Vážení čtenáři,
předpokládám, že vaše vzpomínky na listopad 1989 jsou poněkud jiné než ty moje. Co jste dělali 17. listopadu a v následujících týdnech? Jak se na události díváte z dnešního pohledu, co vám přijde nyní ve vzpomínkách veselé, smutné či absurdní? Své texty posílejte na adresu blogy(zavináč)aktualne.cz. Nemohu slíbit, že zvládneme uveřejnit vše, ale alespoň nejzajímavější z nich se objeví ve Čtenářově blogu. Uveřejnit můžeme i případné fotografie zaslané jako přílohu v mailu.

Předesílám, že nám jde především o vzpomínky na události na dobu před dvaceti lety. S Vaším hodnocením toho, co je podle Vás dnes lepší a co třeba horší, počítáme v debatách pod texty našich blogerů.

Někteří blogeři už svůj pohled na uplynulých dvacet let sepsali, další se jistě přidají.


Blogy k listopadu 1989:
Karel Holomek: 17. listopad s odstupem 20 let
Karel Hvížďala: Konec jedné éry… (rozhovor s J. Rupnikem)
Jan Štern: Od normalizace k normalizaci
Cyril Svoboda: Dvacet let demokracie a jak dál
Václav Hořejší: Dvacáté výročí demokratického převratu