...aneb jaké (asi) budou houbařské prázdniny?...

No, to kdybych věděl...Scénář letošní sezóny je totiž (opět) nečitelný a zatím si o plných košících můžeme nechat tak leda zdát. Ne že by houby vůbec nebyly, ale četnost a sortiment jsou zatím velmi chudé.

Téměř všechny očekávané druhy se už objevily, stupně vítězů za premiérové nálezy obsazeny, ale stále je to rozpačité a nevýrazné.

Kde hledat příčiny? Zřejmě je to v tom stylu počasí, kdy se střídají období sucha s nevýraznými srážkami. Časté a významné výkyvy teplot, vítr také k růstu nepřidává. Aby houby rostly, musí se vytvořit podhoubí, které pak produkuje zárodky plodnic. To má svou technologii a zákonitosti, vyžaduje to delší čas. Pokud podhoubí zaschne, vracíme se zase na začátek. Připomíná to "člověče, nezlob se", vidíme kýžený a blízký cíl (v podobě krásných hřibů) a najednou jsme vyhozeni a vráceni na start. A to ještě musíme čekat na tu šestku, která s přispěním pana Murphyho samozřejmě dlouho nepřichází...A pak jsme teprve připuštěni na startovní rošt...

A takhle nějak (zjednodušeně ovšem...) to zřejmě bude. Poslední docela leckde výrazné srážky byly slibné a dá se úspěšně doufat, že houby konečně začnou růst. Zatím si připravte výbavu, nastudujte atlasy, vnuťte se do lesa se znalci, třeba zjistíte, že sbírat se dá mnohem více druhů než na které jste zvyklí. Jó, nouze naučila nejen Dalibora housti...

Současné období je teplé a to trochu nahrává především hřibovitým. Já si své vyšlapu i teď, mnohakilová úroda hlívy plicní mi udělala radost a do mrazáku putovalo dost balíčků s hlívou na báječný guláš...

V době dovolených budete mít jistě trochu více času, tož se pozorně dívejte nejen pod nohy, ale i po kmenech, tichá pošta vám spolu se snaživými médii neomylně sdělí kdy vyrazit...

Pro mne, každodenního návštěvníka a glosátora dění v přírodě se nic moc nemění, jen tu hektickou dobu hluku a nepořádku v lesích bych si docela odpustil, naštěstí není zcela jisté, že vůbec přijde. To takový říjen a listopad, to je klídek a pohoda...

Tak to zkoušejte, náhoda přeje připraveným. Stále si vybavuji vzpomínku na loňskou zkušenost, kdy jsem po týdnu třicítek vyrazil na rekognoskaci do strání. Tolik kolodějů pohromadě jsem dlouho neviděl...

V galerii je dnes postupně vzácný hřib královský, letos nalezený, jak vidno atraktivní i pro slimáky, sírovec žlutooranžový, stálice sezony a skvělá surovina do kuchyně, trs hlívy plicní, hřib babka, mnohdy jediný zástupce hřibovitých v lese. Helmovka žlutononohá k snědku není, ale o to je krásnější. Hadovku smrdutou dříve ucítíte než najdete, tady má také podnájemníka. Hnědák Schweinitzův je také z kategorie jen na koukání a sousedův košík vždy plnější než ten můj...Tak zase někdy...