...aneb křišťálová koule nutná...

Jsme na začátku prázdnin a dovolených, plni očekávání a houbařských snů. On ten Hamlet měl dilema srovnatelné. Tož trochu proberu, jak to vidím já a jaké jsou možnosti.

První možnost, nazvěme ji katastrofickou a katastrofální. Bude totální sucho, zkušení a znalci zamíří do bažin, prostý lid se nebude vůbec chytat. Chytřejší budou šmejdit v korytech potoků, na lesních cestách, v úvozech s nepropustnou půdou. Hazardéři a blafující budou tvrdit, že pršelo a lesy jsou plné hub, média budou přizvukovat po nálezu pár hub, že je to na kosu.
Zažil jsem ovšem před lety období tropických teplot s předchozím suchem. Jen tak, z furiantského rozmaru, jsem v poledne za třicetistupňové teploty vyrazil do strání u Kryštofova Údolí. Celá stráň byla poseta dubáky a koloději, nešlo to sklidit...Další dny byly podobné, dobrých pět kilo byla střízlivá norma a to byly houby předsušené, tudíž lehčí. Závěr, příliš teorie bývá ke škodě...

Možnost druhá, nazvěme ji "jakžtakž"...To je třeba aktuální stav. Srážky sice budou, ale ne všude, přestávky mezi dešti budou ovšem pro optimální růst hub nepříliš příznivé. Úlovky sporadické a velmi rozdílné pár kilometrů od sebe. Shlédl jsem několik reportáží "o růstu hub". Obdivuji příslušníky sedmé velmoci, jak dokážou vzbudit dojem, že v lese není kam šlápnout, abychom nerozmačkali hřiby. V košíku se reálně krčilo pár podměrečných křemenáčů. Realita je taková, že houby rostou skromně, což ovšem neznamená, že při troše štěstí a spánku Murphyho nepřinesete.

Třetí varianta...Patří ovšem spíše do žánru sci-fi. Vydatné deště z minulého týdne nastartují houbařskou explozi, kdy přinese každý. Sortiment hub se z aktuálních deseti druhů zpětinásobí. Pršet bude každý třetí den, jemně, teploty budou bez negativních extrémů. Každý přinese i usuší, protože přes den bude svítit slunce...Tenhle stav vydrží do konce listopadu, pak občas budou nějaké přízemní mrazíky...No raději přestanu fantazírovat. Skeptici totiž vědí, že první verze je správná, krátkodobě se chytne dvojka, trojka je ovšem v oblasti těch snů...

Přesto (jako vždy...) doporučuji do přírody chodit, učit se novým druhům, nechat si poradit, nespoléhat jen na atlasy, nejíst nic, co stoprocentně neznáte. Nasbírané houby jsou křehká komodita, se kterou je třeba nakládat s respektem a úctou, igelitka a auto jsou úhlavní nepřátelé. Najdete-li něco zajímavého, vyfoťte a pošlete na některý z houbařských webů. Radostně a promptně určíme. Třeba objevíte vzácnost a budete chváleni, že jste ji nezničili. Mějte hezké léto...

V galerii postupně shlédněte můj běžný úlovek pár set metrů od zahrady. Nad růžovkami občas někdo ohrnuje, ale víte jak jsou skvělé obalené? A co teprve smaženice s vlástními bramborami, které byly v době sběru hub ještě v zemi? Kozák habrový se pere se suchem a slimáky. Jedovatá muchomůrka tygrovaná budiž pak varováním. To kapky jsou naopak půvabné, třešničkou na dortu může být aktuální rosnatka okrouhlolistá.