...aneb liberecká houbařská bída...

Způsob letošního jara, léta, podzimu etc. se mi zdá být poněkud zvláštní. Přestože nedávno pár kapek spadlo, bylo vláhy jen tolik (jak říkával můj starší kolega za katedrou...), aby se neprášilo za kočárem. Sucho sice bývá, leckdy i déle, ale čeho je moc, toho bývá příliš...

Coby pamětník lepších srážkových časů a dob, kdy nočník Evropy, jak se Liberci právem přezdívalo skrzevá bohatých přídělů vody a vlhkosti ovzduší, musím, bohužel, trpce konstatovat, že čo bolo, bolo...Kdo za to může? Že by zasáhla EU z důvodu genderově nedostatečně specifikované definice a charakteristiky nočníku nebo si přisadila pražská kavárna? Ve hře by mohla být i GDPR a možné komplikace v dotačním programu. Kdoví, kdo si ještě přihodil polínko...

Dokonce i já, věrný každodenní návštěvník lesů, vod a strání, občas trestuhodně absentuji, protože kombinace slunce, sucho a vítr je ta nejhorší možná verze počasí, aktuální stav mých oblíbených lokalit mne vskutku stresuje a trápí.

Nicméně, když musíš, tak musíš. A výzvu v podobě výstavy hub v blízké Stráži nad Nisou jsme v období totálního nedostatku hub pojali jako frajerské gesto a vzdor katastrofálním vyhlídkám jsme s parťáky zvedli rukavici a kývli na spolupráci s místními ovocnáři a zahrádkáři...A ti své řemeslo při organizování výstav precizují snad padesát let. Expozice aktuálních hub čítala na sto druhů. Vypomohli jsme si ovšem i dřevomilkami z kategotie chorošů a podobných hub, do kterých si nekousnete...Byly ale i hřibovité, jediný hřib smrkový byl hýčkán, obdivován a kropen. To v časech, kdy odjinud stejné nosili v krosnách...

Tehdy se také zrodila dobrá rada praktickým houbařům: co je na sever od Prahy je mínusové, naopak na jih šance rostou. O Liberci ale raději nemluvit. V posledních dnech se situace trošku zlepšila, ale když vyhlédnu z okna a vidím skla aut, brzdím přehnané naděje, které ovšem, jak známo, umírají poslední...

V galerii je pár obrázků. které by mohly i potěšit. Budou i rozloučením s barevným podzimem a vodou ve skupenství kapalném...

Odshora bukové listí, boltcovitka mozkovitá, rodná to sestra ucha Jidášova, pařezník pozdní, václavky, které nás přepadly na zahradě, barevná provokatérka voskovka papouščí, další omalovánky Matky Přírody a zátiší v truhlíku. Jak si to vymyslela, tak jsem zachytil...Jo, prý kdesi na Moravě shánějí nějakého medvěda. Nemohl by to být osmý obrázek?

Na posledním snímku je ovšem "bomba", včerejší košík hřibů hnědých přímo z Liberce. A pak že nerostou...