Zdeněk Koudelka

30. 08.

Restituce nejsou xenofobní

Zdeněk Koudelka Přečteno 4146 krát

Pavel Čižinský v textu Xenofobní restituce (Právo 27. 8. 2012 s. 6) označuje církevní restituce za xenofobní, protože majetek se vrací jen tradičním křesťanským církvím a židovským obcím. Je nespokojen s tím, že vrácením majetku dojde k postupnému rušení státního financování církví a nedojde k tomu, že podle stávajících předpisů by v budoucnu mohly získat státní finance i muslimské obce či některé sekty. Čižinský nechápe rozdíl mezi restitucí majetku a darováním majetku. Stát může darovat majetek či jinak jej rozdat, komu chce. Pokud jde však o restituci, pak musí vydat majetek tomu, komu původně patřil. To, že církevní restituce, ať již naturálním vydáním původních věcí či finanční náhradou, jsou určeny jen vůči církvím, kterým byl majetek zabaven, je správné. Stejně bylo postupováno při restitucích vůči občanům či některým tělovýchovným organizacím. Zde též nebyl majetek rozdělen rovnoměrně mezi všechny sportovní kluby, ale jen mezi Orel, Sokol a Dělnické tělovýchovné jednoty, kterým byl po roce 1948 odňat.

Více »

27. 08.

Útok na práva nejen spotřebitelů

Zdeněk Koudelka Přečteno 3836 krát

Senátor Jiří Dienstbier prosadil v Senátu pozměňovací návrh občanského soudního řádu, který stanoví, že ve sporech do 5 000 Kč nebude přiznávána náhrada právního zastoupení úspěšné straně sporu. Soud bude moci náhradu přiznat jen výjimečně. Návrh je v rozporu se snahou hájit práva chudých, stejně jako bohatých, i práva spotřebitelů. Dienstbierův návrh znamená, že když se bude soudit banka o statisíce či miliony a spor vyhraje, dostane náhradu právního zastoupení. Bude-li se však obyčejný člověk soudit s obchodníkem ve sporu o reklamaci zakoupených bot za 2000 Kč a soud dá zákazníkovi za pravdu, již nebude mít ze zákona právo na náhradu nákladů na právníka. Bude odkázán na milost soudu, zda mu náhradu přizná. Lze předpokládat, že soudy si ušetří zdlouhavé zdůvodňování výjimečného postupu a raději dle Dienstbierova návrhu náhradu nepřiznají. Přitom reklamační spory s obchodníky jsou složité a bez právníka a někdy i znalce se neobejdou. To povede k tomu, že se obyčejným lidem materiálně zamezí v přístupu k soudům. Stejně to bude při žalobě zaměstnance např. na nevyplacenou část mzdy do 5000 Kč. Nebo naopak, bude-li občan nesprávně žalován za údajný dluh na poplatcích za energii. Spor sice vyhraje, protože prokáže, že dluh nemá, ale náklady na právníka ponese sám.

Více »

14. 08.

Restituce majetku církví

Zdeněk Koudelka Přečteno 3971 krát

Po pádu komunismu přistoupilo Československo k rozsáhlé restituci majetku zestátněného po roce 1948. Důvodem bylo i to, že v Československu proběhlo vedle Sovětského svazu největší zestátňování. Církevní restituce ukazují, že 22 let po pádu komunismu velké majetkové přesuny neskončily. Restituce napravují křivdy. Vždy však platilo, že napravují jen některé křivdy a občas mohou způsobit nové problémy lidem, kteří se na totalitní moci nepodíleli. Spravedlnosti je v restitucích majetku pojem relativní.

Více »

07. 08.

Oduznání Mnichova

Zdeněk Koudelka Přečteno 4737 krát

Ministr obrany Alexandr Vondra v textu V londýnském exilu s mnichovským závažím (Právo 6. 8. 2012, s. 6) připomíná výročí prohlášení mnichovské smlouvy za neplatnou Británií 5. 8. 1942. Do té doby Británie sice uznávala československou vládu v emigraci, ale v otázce hranic se nevyjádřila. Z právního hlediska je neuznání smlouvy významné mezi jejími účastníky. Proto stanovisko Británie bylo právně důležitější než USA či Sovětského svazu, kteří smlouvu nepodepsaly.

Více »

Archiv článků: srpen 2012

Restituce nejsou xenofobní

Útok na práva nejen spotřebitelů

Restituce majetku církví

Oduznání Mnichova

Blogeři abecedně