Stát Palestina dosáhl 29. 11. 2012 uznání za nečlenský stát na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Řádné členství kvůli vetu USA v Radě bezpečnosti, jež přijetí za člena musí doporučit, není možné. Spojené státy neuznávají Stát Palestinu. ČR hlasovala proti poskytnutí práva pozorovatele Palestině na Valném shromáždění nečlenskému státu OSN.
Tomáš Němeček v textu Jak se soudce Petr nestal docentem (Lidové noviny 22. 11. 2012 s. 21) uvádí, že předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích podal správní žalobu proti rozhodování Vědecké rady Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve věci jeho docentury z občanského práva. Vědecká rada byla proti udělení docentury, přestože komise složená z odborníků na občanské právo a všichni oponenti jeho práce docenturu doporučili. Němeček napsal, že Petr získal 11 hlasů a potřeboval nadpoloviční většinu ze všech 41 členů. Neuvádí však, že na jednání bylo 31 členů a tedy Petr nemohl získat hlasy nepřítomných.
Problém s registrací prezidentských kandidátů je využíván k volání po zrušení přímé volby. Přímá volba prezidenta je v Evropě běžná. Pokud ji zvládnou jinde, lze ji zvládnout i u nás. Při první volbě senátorů roku 1996 došlo také k problémům při registraci kandidátů. Několik kandidátů bylo odmítnuto Ústřední volební komisí. Například Jaroslav Šabata nebyl registrován, protože své občanství doložil občanským průkazem a ne osvědčením o státním občanství. Počínání Ústřední volební komise, která neuznala občanský průkaz jako doklad o státním občanství pro účely voleb, bylo nesmyslné. Kupodivu tuto hloupost potvrdil Nejvyšší soud. Až Ústavní soud zrušil toto rozhodnutí na základě ústavní stížnosti Jaroslava Šabaty, kterou jsem v jeho zastoupení podal. Šabata a další dva kandidáti se mohli senátních voleb účastnit díky rozhodnutí Ústavního soudu, který jejich ústavní stížnosti proti odmítnutí registrace projednal přednostně. V případě Jaroslava Šabaty byla ústavní stížnost podána 11. 10. 1996 a již 15. 10. 1996 nálezem Ústavní soud rozhodl. Když chce, jedná Ústavní soud rychle. Rovněž roku 2009, kdy Ústavní soud odňal občanům právo volit ve vyhlášených volbách, jednal přednostně a rychle.
Petr Uhl v textu Léčba Čunkem (Právo 22. 11. 2012 s. 6) zkresleně popisuje trestní věc Jiřího Čunka. Nezmiňuje, že police použila proti J. Čunkovi nepravdivý znalecký posudek, kdy znalec unikl trestnímu stíhání z důvodu promlčení věci. Rovněž nezmiňuje, že trestní stíhání dozorovalo nezákonné přerovské státní zastupitelství. Údajný trestný čin J. Čunka se stal ve Vsetíně, proto bylo vsetínské státní zastupitelství ze zákona určeno k úkonům trestního řízení. Krajské státní zastupitelství v Ostravě odňalo věc J. Čunka Okresnímu státnímu zastupitelství Vsetín a přikázalo Okresnímu státnímu zastupitelství Přerov pro prověřování do zahájení trestního stíhání, nikoli pro celé trestní řízení. Přerovské státní zastupitelství však pokračovalo i po zahájení trestního stíhání. To, že přípravné trestní řízení se dělí na prověřování a trestní stíhání, je obsahem výuky na právnických fakultách a záměna těchto fází je chyba. Protože tuto nezákonnost nenapravilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, dostal se k ní Stanislav Potoczek z Nejvyššího státního zastupitelství na základě návrhu obhajoby, která žádala o přikázání do Prahy. Návrhu obhajoby nevyhověl zcela, když dal věc do Jihlavy. Samozřejmě mohlo být zvolené i jiné okresní státní zastupitelství. Jisté je, že přerovské státní zastupitelství bylo nepříslušné.
Zdeněk Jičínský v článku Někteří kandidáti slibují víc, než na Hradě zmohou (Právo 12. 11. 2012 s. 6) vyjadřuje nelibost nad zavedením přímé volby prezidenta a politickým významem prezidentského úřadu u nás. Jičínský je dlouhodobě zastáncem modelu vlády shromáždění, kdy parlament je nejvyšším orgánem veškeré státní moci, nejen zákonodárné. Tento model zavedený Ústavou Antonína Novotného roku 1960 byl opuštěn rozdělením Československa. Dnešní systém parlamentní republiky vychází z toho, že parlament je sice důležitý, ale ne všemu nadřazený orgán a ve výkonné moci má významné postavení prezident. Přímá volba prezidenta je projev civilizačního vývoje, když první přímá volba byla v roce 1848 ve Francii, kdy většina států byla monarchiemi. Nyní je 75% států republikami a v nich je z 75% prezident volen přímo.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek vzal zpět některé kárné žaloby na soudce podané jeho předchůdcem. Ministr nesmí pokračovat v kárném řízení, když zjistí, že kárné provinění se nestalo. Žalobce musí být přesvědčen, že se určitý skutek stal, je nezákonný a odpovídá za něj žalovaný. Věc má však obecnější rozměr. Nakolik je správné, aby ministr spravedlnosti suploval předsedy soudů?
Lukáš Jelínek v textu Eurovlajka nad Hradem (Právo 10. 11. 2012, s. 6) kritizuje údajnou eurofobii Václava Klause, neboť nad Pražským hradem nevlaje vlajka Evropské unie. V této souvislosti vyvstane pojem fangličkáři, kterým byli označováni lidé, kteří na konci národního obrození vyvěšovali české nebo slovanské vlajky (fangle), aby ukázali své pozdní národovectví, když sami měli chabé povědomí o věcech národa.
Prezident Václav Klasu v projevu 28. 10. 2012 uvedl: „Náš stát slábne a současně bobtná. Namísto malého silného státu nás obepíná stále mohutnější obruč stále slabšího státu.“ Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kandidátském projevu na místopředsedu ODS 4. 11. 2012 prohlásil: „Malý stát, naše staré heslo. Malý stát znamená, že má málo kompetencí, a tam, kde ty kompetence má, je nesmíme zpochybňovat a stát je musí využívat.“ Shodují se, že stát sice neustále bytní, ale vnitřně slábne. Je lepší takový stát, který rozumně stanoví své hranice, zbytečně nereguluje věci nepotřebné a důsledně vymáhá dodržování zákonů v oblastech, které chce skutečně regulovat. Pokud ke stanovení povinnosti dojde, musí důrazně vymáhat její plnění všemi. Jinak nastane nežádoucí dojem, že právní předpisy jsou závazné jen pro ty, kteří je dodržují dobrovolně, byť je omezují, a ti, kteří je porušují, jsou nepostižitelní a ulehčují si život na úkor jiných. Stát musí při přijímání právních předpisů zvážit, zda má sílu je vynutit.
Václav Žák v textu Prezident není monarcha (Právo 6. 11. 2012 s. 6) nepravdivě uvádí, že prezident v parlamentní republice je neodpovědný. Zamlčuje, že náš prezident je odpovědný pro velezradu a jiné hrubé porušení ústavy a může být sesazen Ústavním soudem. To je rozdíl od monarchií, kde sesazení monarchy je čin revoluční. Tato právní odpovědnost za porušení ústavy chybí u vlády.