V Otázkách Václava Moravce (ČT24 25. 7. 2010) ministr spravedlnosti prezentoval návrhy na změnu státního zastupitelství. Ty roku 2006 vytvořilo Nejvyšší státní zastupitelství a po projednání s krajskými a vrchními státními zástupci předložilo Ministerstvu spravedlnosti. Prezentovalo je i na konferenci konané roku 2008 na právnické fakultě v Brně. Avšak vláda návrh nepostoupila do Poslanecké sněmovny. Nejvyšší státní zastupitelství navrhlo oddělit státní zastupitelství od Ministerstva spravedlnosti. A to získáním vlastní rozpočtové kapitoly, aby státní zastupitelství mohlo v rámci státního rozpočtu určovat své finanční priority. Není totiž skutečné autonomie bez rozpočtové samostatnosti. Změna posílí vedoucí státní zástupce, kteří ví, co potřebují financovat. Navržena byla i personální autonomie, aby o jmenování a odvolávání vedoucích funkcí ve státním zastupitelství rozhodovaly nejméně dvě osoby tak, aby okresní státní zástupce byl jmenován vrchním na návrh krajského státního zástupce. Krajský státní zástupce by byl jmenován nejvyšším na návrh vrchního. Vrchní státní zástupce by byl jmenován nejvyšším státním zástupcem se souhlasem ministra a nejvyššího by jmenoval prezident republiky na návrh vlády.

Státní zastupitelství je součástí státu a spolupracuje s jinými orgány. Nemůže se bez ústavní změny zcela oddělit od výkonné moci. Ale je řada modelů státního zastupitelství. Ústavně silné je jeho postavení na Slovensku a v Maďarsku, naopak v USA je ministr spravedlnosti i generálním prokurátorem. Naše úprava je někde mezi nimi. Nyní se v Maďarsku se diskutuje o změně a za vzor je dáváno i naše státní zastupitelství. Ovšem státní zástupce nemůže být nezávislý na zákonu. I soudce je vázán právním názorem vyššího soudu, proto je státní zástupce vázán právním názorem vyššího státního zástupce při dohledu zákonnosti jeho činnosti.

Odborný článek Změny postavení státního zastupitelství, Bulletin advokacie 9/2010 s. 51-54.