Úvaha brněnského primátora Romana Onderky o snížení počtu městských částí Brna (Rovnost 24. 1. 2011) občas zaznívá z magistrátu již od 90. let 20. st. Orgány města i městských částí jsou nástrojem samosprávy. Proto zdůvodnění, že se posílí efektivita správy města je nejednoznačné. Pokud se efektivitou myslí jednodušší mocenská správa nižších složek z hlediska vyšších, opouštíme ideu samosprávy a dostáváme se do systému centralistické správy. Obdobně by někoho na pražském ministerstvu mohlo napadnout zvýšit efektivitu správy Brna tím, že zruší jeho zastupitelstvo a místo něj dosadí jednoho správce. Z pohledu vlády to bude levnější a vůči centru poslušnější správa.

Rozdělení Brna na 29 městských částí vzniklo jako výdobytek listopadové revoluce z vůle iniciativy zdola. V reakci na nespokojenost s komunistickým centralismem, kdy bylo v Brně jen 5 městských obvodů, byla přijata zásada, že nově bude ustavena městská část tam, kde si to místní budou přát. Vzniklo 29 částí, kde o to místní občanské komunity projevily přání. V samosprávě není rozhodující, zda ji za efektivní považuje nadřízený orgán, ale to, co si o ní myslí občané, kteří ji tvoří, tedy obyvatele dotčených městských částí.
Brněnské městské části nejsou malé ve srovnání s venkovskými obcemi. Zatímco ve státě jsou tisíce obcí s méně než 300 obyvateli, nemá v Brně žádná městská část méně než 500 obyvatel a jen 3 mají méně než 1 000 obyvatel (Ořešín, Útěchov, Kníničky). Dokonce 23 městských částí Brna splňuje podmínku pro vyhlášení za město, což je dnes 3 000 obyvatel. Proč tedy rušit v Brně fungující celky vzniklé jako výraz lidové iniciativy v době listopadové revoluce, když naprostá většina z nich může být samostatnými městy?
Brno mělo štěstí, že se jej nedotkl desintegrační proces. Od řady velkých měst se oddělily některé celky. Nikdy to však nebyly celky, které měly samosprávu městských částí. Tato samospráva umožňuje uspokojit místní autonomii, aniž by to znamenalo rozbití města. Je potvrzením tohoto pravidla, že se od Brna chtěla oddělit část obyvatel Přízřenic a Heršpic, které nemají vlastní městskou část a jsou podřazení pod Brno-jih, kde dominuje Komárov. Dojde-li k rušení městských částí, vzroste volání po odtržení okrajových částí od Brna a tedy jeho oslabení. Ovšem zákon podmiňuje reorganizaci městských částí při nesouhlasu jejich obyvatel referendem, které je závazné. Proto lze očekávat, že k velké reorganizaci Brna nedojde a změny v počtu městských částí budou jen ojedinělé.