V článku Žalobci u Čunka chybovali, hrozí jimi postih (Právo 18. 8. 2011 s. 4) jsou kusé zprávy o chybách, které Nejvyšší státní zastupitelství vidí v práci státních zástupců. Hlavní výhrada je vůči delegaci z Přerova do Jihlavy. Nehovoří se o dřívější delegaci ze Vsetína do Přerova. Za státní zastupitelství může jednat jen příslušné státní zastupitelství. Formální požadavky na zákonnost trestního řízení jsou součástí ochrany před zneužitím moci. Pokud jedná nepříslušné státní zastupitelství, jde o nezákonnost.

Údajný trestný čin J. Čunka se stal ve Vsetíně, proto bylo vsetínské státní zastupitelství ze zákona určeno k úkonům trestního řízení. Krajské státní zastupitelství v Ostravě odňalo trestní věc J. Čunka Okresnímu státnímu zastupitelství Vsetín a přikázalo Okresnímu státnímu zastupitelství Přerov pro prověřování. Tedy do zahájení trestního stíhání, nikoli pro celé trestní řízení. Přerovské státní zastupitelství však pokračovalo i po obvinění, tj. zahájení trestního stíhání. To, že přípravné trestní řízení se dělí na prověřování a trestní stíhání, je obsahem výuky na právnických fakultách a záměna těchto fází je chyba. Protože věc nenapravilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, dostal se k ní Stanislav Potoczek z Nejvyššího státního zastupitelství na základě návrhu obhajoby, která žádala o přikázání do Prahy. Návrhu obhajoby nevyhověl zcela, když dal věc do Jihlavy. Samozřejmě mohlo být zvolené i jiné okresní státní zastupitelství. Jisté je, že přerovské státní zastupitelství bylo nepříslušné.
Krajské státní zastupitelství zřejmě chtělo provést přikázání do Přerova na celé trestní řízení, ale špatně formulovalo výrok příslušného usnesení. Akty státních orgánů se posuzují podle toho, co obsahují, nikoliv podle toho, co snad chtěly obsahovat. Je-li přikázání dáno pro prověřování, nelze jej vykládat libovolně, což potvrdil v této věci rozsudek Nejvyššího soudu z 1. 10. 2009. Soudní rozsudky jsou kritizovatelné, ale pro jejich mocenskou povahu závazné i pro Nejvyšší státní zastupitelství.
Boj s právem nemůže státní zastupitelství vyhrát. Dobrá činnost státního zástupce spočívá i v tom, že zná právo a dokáže jej aplikovat. Ovšem úvahy o kárném postihu prokazují neznalost zákona o státním zastupitelství, který stanoví 2 letou promlčecí lhůtu, která již v případě delegace ze Vsetína do Přerova i z Přerova do Jihlavy uplynula. Tuto lhůtu Nejvyšší správní soud dříve určil za nepřekročitelnou pro kárnou žalobu.

Odborné články:
Příslušnost státního zastupitelství, sborník Dny práva 2010, Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
Odnětí a přikázání u státního zastupitelství, Právo - časopis pro právní teorii a praxi 1/2010.