Co je Lisabonská smlouva?

02. 01. 2020 | 21:52
Přečteno 5171 krát
Lisabonská smlouva byla potvrzením trendu, který vede k rozšiřování většinového hlasování, bujení evropské moci a zvyšování přerozdělování. Nicméně byl to krok na cestě, kterou započala již Maastrichtská (1992) a Amsterodamská smlouva (1997).

Většinové hlasování
Podle Lisabonské smlouvy pro přijetí rozhodnutí stačí většina 55% členských států s 65% obyvatel Evropské unie. Po odchodu Británie 15 členských států stačí k rozhodnutí, které zaváže všechny. Ani čtyři státy visegradské skupiny nemohou takovému rozhodnutí zabránit, i kdyby byly posíleny o Rakousko či některé další země. Na druhé straně však nemůže být prosazeno nic bez souhlasu Německa a Francie, což jsou země vytvářející společný hlasovací tandem a žije v nich třetina obyvatel unie. Ty s podporou 2-3 dalších států zabrání tomu, co nechtějí.
Většinové hlasování fungovalo v rámci Evropských společenství při regulaci společného trhu. Tam bylo důvodné, protože se musela řešit řada technických rozhodnutí, kdy požadavek všeobecného souhlasu mohl být obtížný. Ovšem společný trh nezasahoval do ústavních základů členských států.
Základem každého státu je výsost nad svým územím včetně toho, koho stát chce na svém území strpět. Tím, že do většinového hlasování byla přesunuta oblast azylové politiky, dnes masové migrace, s možností vnutit státům cizince v rámci přerozdělování migrantů, je narušena svrchovanost spočívající ve výlučném panství nad státním územím. Pokud Německo ze své vůle přijalo značné množství migrantů, aniž se ptalo svých sousedů, má si tento problém řešit samo a ne jej přesouvat skrze bruselská rozhodnutí na jiné státy, jež mají opatrnější imigrační politiku.

Bujení evropské moci
Po Lisabonské smlouvě se posílil trend, kdy si bruselské ústředí uzurpuje stále více oblastí pro své centrální rozhodování, které přitom nejsou výslovně v základních smlouvách o Evropské unii zmíněny jako působnost Evropské unie. Aktivistický Brusel si je však přivlastní s vágním odvoláním, že souvisí např. s otázkou jednotného trhu. Příkladem je oblast ochrany osobních údajů, kde se i malý obecní úřad na Moravě musí přizpůsobit bruselským pokynům. Jakoby jsme sami nemohli tuto oblast upravovat, což jsme činili desetiletí předtím. Zda se může v obecním rozhlase vyhlásit věk občanů při jejich kulatých narozeninách, nesouvisí s volným trhem, vnitřní bezpečností, ani společnou zahraniční politikou Evropské unie. Z hlediska voleného trhu i společné zahraniční politiky je jedno, zda se osobní údaje řídí na Moravě stejnými či jinými pravidly než v Katalánsku.

Růst přerozdělování
Při vzniku volného pohybu lidí v Evropské unii byla přijata myšlenka soudržnosti, aby se zabránilo masovému přílivu lidí z chudého evropského jihu na bohatý sever. Tehdy ještě byla masová migrace vnímána v Bruselu jako problém. Nástrojem k tomu byla politika soudržnosti podporující chudší regiony, které mají méně než 75% průměru hrubého domácího produktu Evropské unie. Tato politika se však zvrhla v přerozdělování i pro bohaté, což dokazuje program evropských dotací pro Prahu, která je sedmým nejbohatším regionem Evropy se 180% průměru hrubého domácího produktu Evropské unie anebo dotace pro bohaté podniky. Takové dotace popírají jejich původní smysl. Mají smysl jen živit armádu dotačních byrokratů. Platí je ze svých daní i chudí lidé a přitom jsou z nich podporovány projekty bohatých. Skutečným problémem, na který Čapí hnízdo ukázalo, není to, zda 50 milionů z dotací dostane boháč velký, střední nebo malý, ale to, proč je systém beroucí miliardy všem a dávající je několika vybraným a proč se dávají dotace na hotely a hospody?
Smyslem dotací již není pomoci, ale zaměstnat v nepřehledných evropských institucích tisíce lidí živící se tvorbou dotací a jejich kontrolou. Výsledkem u nás je protikorupční boj spojený s dotacemi. Kdyby dotace nebyly, nenesly by korupci. Je to stejné jako rozvoj mafie ve 20. letech 20. století v USA. Pokud by americká vláda nezakázala alkohol, mafie by na jeho černém prodeji nezbohatla. Dotace Evropské unie jsou nositeli korupce.
Evropské dotace mají pro ekonomiku měřeno hrubým domácím produktem okrajovou roli. Pro Čechy, Moravu a Slezsko je v sedmiletém období 2014-20 vyčleněno 615 miliard Kč, na rok jde o částku 88 miliard. Přitom roku 2018 byl hrubý domácí produkt 5,31 bilionů Kč (5 310 miliard). Evropské dotace činí 1,6% ročního hrubého domácího produktu. Ve skutečnosti je vliv menší, protože se plánované dotace nevyčerpají. Bohatství států je tvořeno prací, ne evropskými dotacemi. Skutečným smyslem eurodotací je obživa dotační byrokracie.

Růst vlivů Evropské soudu
Lisabonská i předchozí smlouvy vedou k posílení trendu soudcokracie v Evropské unii. Stále vlivnější se stává Evropský soud v Lucemburku, přičemž suverenitu členských států především ohrožuje oblast tzv. společných hodnot, kdy si tento neurčitý pojem Evropská unie vykládá jako základnu pro zasahování do vnitřních záležitostí členských států, což dokazuje hon na Polsko.
V Evropském soudu působí především eurofilové. Euroskeptici se o práci v evropských institucích zpravidla neucházejí. Často jsou tito lidé zaměřeni jako právníci na právo Evropské unie. Kdyby Evropská unie nebyla, neměli by co dělat. Takže se nelze divit, že tento orgán rozhoduje spory probruselsky. Řešením by bylo, aby podstatné spory mezi Evropskou unií a členským státem řešil klasický arbitrážní senát, kam by každá strana sporu nominovala stejný počet svých rozhodců.

Vlajka a hymna
Lisabonská smlouva oproti návrhu smlouvy o Ústavě pro Evropu vypustila úpravu vlajky a hymny, což je symbolické gesto. Evropská unie je užívá i bez výslovné úpravy v Lisabonské smlouvě. Vlajku i hymnu začalo užívat Evropské společenství v 80. letech 20. století. Ještě dříve je užívala Rada Evropy sídlící ve Štrasburku, když modrou vlajku s 12 zlatými hvězdami v kruhu přijala jako evropskou vlajku v roce 1955. Hymnu v roce 1972.
Někdy hymna i vlajka vzniká obyčejem bez výslovné úpravy. Část členských států Evropské unie uvedla, že je jako symboly uznává. Česká republika tak neučinila, ale fakticky je také uznává, což dokazuje vyvěšování evropské vlajky našimi státními orgány.

Zkrácená verze textu pro měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska č. 12/2019, s. 29.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy