Máme se obávat Muslimského bratrstva?

15. 02. 2011 | 07:45
Přečteno 29420 krát
Egyptské Muslimské bratrstvo je velká neznámá nového Egypta. Jakou roli bude hrát, závisí na tom, jak důkladně se Egypt bude demokratizovat a jak se bude vyvíjet celá politická scéna. Je však velmi nepravděpodobné, že by Bratrstvo mohlo „islamizovat“ Egypt.


Vedle vládnoucí Národně-demokratické strany není v Egyptě jiná silná strana. Bratrstvo je hierarchicky organizované náboženské společenské hnutí, jako jediné má masovou členskou základnu, vedení, disciplínu a mluvčí, a tedy velký náskok před zbytkem opozice.

Íránský scénář ale nehrozí. Zaprvé proto, že si obě historické situace nejsou vůbec podobné: Íránská revoluce byla antikolonialistickým povstáním, které dalo vzniknout ideologickému nacionalistickému státu, podobně jako v Egyptě v roce 1952. Navíc ideologie íránského nového státu byla založena na islámském socialismu, který se dnes po třiceti letech už překonal, jako ostatně všechny tyto modernistické projekty. Nikdo o něj v dnešní post-ideologické době nestojí.
Muslimské bratrstvo navíc sehrálo v "revoluci" (to slovo je přehnané, podobně jako "sametová revoluce") jen druhořadou roli. Není to totiž revoluční strana s charismatickými kleriky, ale laické hnutí, které od svých počátků usiluje o pozvolnou náboženskou obrodu. Do politiky se zapojilo během antikoloniální revoluce a jako alternativa proti sekulárnímu nacionalismu, ale velmi rychle bylo zakázáno a pronásledováno. Jeho radikální fáze proběhla před padesáti lety, kdy její ozbrojené složky válčily s Násirovým státem a ideolog Sajjid Kutb psal ve vězení radikální texty. Po Kutbově popravě učinil vůdce hnutí Hasan al-Hudejbí oficiálním textem Bratrstva knihu Kazatelé, ne soudci, která Kutbovu teorii exkomunikace (takfír) označila za teologicky neplatnou. Kutbovy knihy jsou sice nadále populární, ale především mezi tzv. takfíristy, radikálními islamisty, kteří Bratrstvo nenávidí za „kolaboraci“ se státem.

Příměří se státem
Bratrstvo totiž uzavřelo nepsané příměří se státem a soustředilo se na náboženskou činnost: práci s mládeží, vzdělávání, charitu, zdravotnictví, pronikání do profesních sdružení a odborů. Jako poslední ideologická strana spojuje osobní i společenské dobro s náboženstvím. Snaží se o jeho postupnou obrodu skrze „islamizaci“ (da’wa) zespoda, tedy šířením islámského způsobu života a ctností, z nichž některé jsou obdivuhodné (svépomoc a charita), další jsou sekularistům buďto cizí (ženská skromnost), nebo nepřijatelné - odmítání alkoholu, společenský konzervatismus, nedůvěra ke koptům a antisionismus. Da’wou, kladným příkladem a opozičním étosem dosáhli islamisté mnohem víc, než by dosáhli politikou. Egypt ovšem není plný klinik vedených bratrstvem - islámská charita má různé podoby a ne všechny mají i politický podtext.

Politiky jako vedlejší strategie se Bratři úplně nevzdali. Od 70. let měli zástupce v parlamentu, který většinou kandidoval na některé z opozičních kandidátek. Příměří se státem pak Bratrstvo porušilo, když jeho členové v roce 2005 masově kandidovali jako nezávislí a vyhráli 88 míst ze 161 okrsků, v kterých nastoupili, a obsadili tehdy 20 procent míst v parlamentu. Režim je do té doby toleroval jako val umírněných islamistů proti extrémistům. Jejich popularity a nadpoloviční úspěšnost ve vybraných okrscích ale vedla režim k tomu, že vsadil znovu na represi. V roce 2007 byla změněna ústava, zakázána politicko-náboženská činnost a znovu se masově zatýkalo. Všichni vedoucí Bratři strávili v posledních letech nějaký čas na policii či ve vězení, 88 zástupců v parlamentu bránila imunita.

Jediná vážná opozice
Bratrstvo se zatím v parlamentu stalo jedinou opravdu aktivní opozicí. Během pěti let podalo několik tisíc interpelací vůči vládě. Jeho politická práce odvedla kádry Bratrstva od propagace náboženských hodnot k zaměření na právní a politickou reformu. Šlo zejména o socioekonomickou politiku státu, kde mělo Bratrstvo díky své charitě dobrý přehled, a o lidskoprávní normy, které se jeho členů jako pronásledovaných přímo týkaly. V roce 2008 ale také nepodpořili zákaz tzv. ženské obřízky, která je v Egyptě stále velmi častá. Zajímavé je, že ji nebrání z náboženských důvodů. Vedoucí duchovní Bratrstva proti ní vydal fatwu.

Bratrstvo také adaptovalo svou ideologii na parlamentarismus: jeho stálým heslem posledních deseti let je „občanský stát v islámském rámci“. Ještě v době represe napsalo detailní politický program o 128 stránkách, jehož nejvíce „islamistickým“ návrhem je volená islámská rada, která by rozhodovala o slučitelnosti legislativy s islámskými normami, a požadavek, aby prezident byl muž a muslim.
O podobnou radu se snažili šíitští legislativci v Iráku - pokusili se ji dostat do ústavy. Podobně jako egyptští to ale nejsou klerici a v radě by nebyli sami. Stojí tedy o to, aby byla nezávislá na státě, ale praktický návrh na její obsazení nemají. Nakonec se obsazování ukázalo jako obtížné a politizovatelné a pokud vím, ani v Iráku, kde islamisté vládnou, se neprosadila. Takový osud ji asi čeká i v Egyptě - úspěch při prosazení záměru, ale nemožnost konkrétní podoby. Azharský nejvyšší duchovní byl totiž dosud spolupracovníkem státu a islamisté nemají pod kontrolou duchovní establishment.
Klausule o mužství a náboženství prezidenta vyvolala největší skandál mezi Egypťany. Neznamená ale ještě, že by byli aktivně sektářští - Bratři se inspirovali středověkými teoriemi o politické moci, kde sultán vykonává i náboženskou funkci. Takový anachronismus si ale ani před vlastními mladšími členy dlouho neuhájí - dnešní situace je jiná, prezident čistě sekulární v multi-konfesionálním státě. Byla to PR-bomba a Bratři pak označili program za nehotový a že bude přepracován. Dosud se tak z důvodů represe nestalo - program měl sloužit jako podklad nové politické strany. Tato příležitost nastane teprve teď a můžeme očekávat, že jej Bratři upraví s citem pro novou situaci.

Islamizovaná politika
Druhým argumentem proti možné islamizaci Egypta je to, že už to zdaleka není čistě sekulární stát. Mubarakův režim se udržoval u moci náboženskou politikou, která bude zvlášť pro liberály obtížným dědictvím. Islamisté už do jisté míry dosáhli svého: v roce 2005 byl zaveden článek o islámu jako zdroji zákonnosti do ústavy, určité náboženské právní normy do zákonů, náboženské programy do státních médií. Z náboženských důvodů byli také pronásledováni liberálové, homosexuálové a feministky, jakož i několik reformních teologů a učenců. Vznikla situace, kdy sekulární stát svým autoritářstvím a polovičatými ústupky učinil z náboženství politikum, ale neuspokojil nikoho. Soudy, islamisté i veřejnost dnes chápou, jak složité je míchat sekulární a náboženské právo.

Neustálý boj mezi fundamentalisty z Bratrstva, ještě radikálnějšími islamisty a státní mocí o morální základ politiky v Egyptě ale vystupňoval projevy nesnášenlivosti. Sekularismus byl kritizován jako bezvěrectví, stát zase přeháněl nebezpečí ze strany Bratrstva. Konec represivního režimu představuje i konec této pokřivující situace a naději, že se role náboženství v politice bude vyjednávat otevřenými mechanismy, počínaje parlamentní debatou o nové ústavě.

V ní bude Bratrstvo nejspíš představovat umírněné fundamentalisty. V politice už teď ztratilo tím, že proti zkorumpované moci povstala mnohem radikálnější opozice. Navíc se bude volit i podle sociálního programu. Bratrstvo dosud kombinovalo hospodářský liberalismus s důrazem na sociální zodpovědnost státu a nemuselo mít konkrétní, koherentní ekonomickou politiku. Dá se očekávat, že mu půjde spíš o vlastní postavení a nebude stát o přebírání zodpovědnosti za zemi v tak komplikovaném stavu, jako je Egypt. Oznámilo, že nebude mít prezidentského kandidáta. Jeho výsledek ve volbách různí experti odhadují na 15 až 30 procent.

Nové podmínky už teď Bratrstvo mění. Před rokem zvolilo ještě vůdce ze starší generace, která upřednostňovala da’wu, protože politika ohrozila jeho existenci. Teď se do popředí dostává mladší generace, společensky otevřenější, částečně i vůči Izraeli, se zájmem o politiku. Mluvčí se už teď aktivně ucházejí o veřejné mínění a neustále zdůrazňují svou otevřenost: „chceme demokratický pluralitní systém,“ říká Mohamed Mursí. Rostoucí složkou je kupodivu mládež: v tzv. Koalici revoluční mládeže jsou aktivní mladí z Bratrstva, kteří o svém zapojení do pluralitní politiky přesvědčovat nemusí.

Psáno pro LN, doplněno pro aktualne.cz

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy