Sýrie ve víru arabských změn

07. 04. 2011 | 10:06
Přečteno 3518 krát
V Sýrii byla prolomena hranice strachu, a země tak nezvratně vstoupila do procesu, který zachvátil arabské země. Neznamená to však ještě převrat.

Jakkoli bylo dilema mezi stabilitou a demokracií na Blízkém východě nepřesným zobecňováním, Syřané před ním stojí do větší míry než jejich sousedé.

Sýrie byla jednou ze zemí, kde se revoluce neočekávala. Její tvrdý policejní režim dosud úspěšně zabraňoval protestům. Syrská opozice uvnitř země prakticky neexistuje. Egyptský a tuniský scénář také nelze očekávat. Mnohem užší personální spojení mezi vládnoucí rodinou a armádou v Sýrii znemožňuje autonomní akci armády.

Strach z rozpadu
Zásadním problémem syrského státu se ale jeví složitější etnická, konfesionální a politická skladba obyvatelstva. Přestože většina Syřanů jsou městští sunnitští Arabové, politiku do velké míry určují menšiny. Po puči Háfize Asada v roce 1970 ovládli důstojníci z heterodoxní sekty alavitů armádu a vládnou díky své soudržnosti. Pro další menšinu s podobnou četností asi 12 procent obyvatelstva, syrské křesťany a méně početné drúzy, zaručovala vláda alavitů sekulární a inkluzivní charakter syrského státu.

Jako v jiných arabských státech zde jedinou opozici do 80. let představovali islamisté. Háfiz Asad je velmi krvavě potlačil v roce 1982 a později s nimi režim uzavřel dohodu o jejich depolitizaci. Křesťané a sekularisté se ale islamistů obávají. Dnes vládne konflikt mezi apolitickými duchovními autoritami: nezávislý šejch Usáma Rifáí kritizoval režim, zatímco největší syrská duchovní autorita Said Ramadan al-Bútí se postavil jednoznačně za vládu.

Dalším prvkem nestability, se kterým se režim potýkal, jsou Kurdové, tvořící dalších 12% obyvatelstva, žijící převážně na tureckých a iráckých hranicích. Po uznání autonomního Kurdistánu jako součásti federálního Iráku v roce 2003 se i syrští Kurdové začali organizovat. V roce 2004 došlo k násilným střetům v Kamišli. V podsledních dnech se Kurdové přidali k protestům. Režim si je však snažil upokojit nevídanou tolerancí a dokonce podporou vůči oslavám Novruzu 21. března.

Sýrie tak nepatří mezi poměrně homogenní státy jako Egypt a Tunisko, které mají větší šanci na demokratizaci, ale spíše mezi státy složené z různých komunit, jako Irák a Jemen, jejichž demokratizaci brzdí vedle autoritářství i strach z politického rozpadu.

Strach z rozpadu Během protestů byl cítit strach z občanské války. V Latakíji, městě s největší koncentrací alavitů, proběhlo několik nejasných útoků na vládní budovy. Prezident Bašár Asad, syn Háfize Asada, byl schopen zmobilizoval velké demonstrace na podporu režimu. Ať už jejich účast byla dobrovolná nebo ne, naznačila, že režim je silný a pro mnohé stále přestavuje stabilitu. O to víc, že Syřané silně pocítili důsledky rozpadu státu v sousedním Iráku, když přijali asi milion uprchlíků.

Na strach z občanských rozporů je ale možné se dívat i jinak. Bašár Asad ve svém vyzývavém projevu 30. března svedl protesty na konspiraci s cílem „fragmentovat Sýrii, zničit Sýrii jako národ a prosazovat izraelské cíle“. Dnes je tato státotvorná funkce, kterou si alavity vedená armáda přisvojila, hlavním politickým aktivem režimu. Hrozbu společenského rozpadu využívá tím, že ve státních médiích zobrazuje protestující v sektářských pojmech. Zneužívá ji podobně jako používá neurovnaných vztahů s Izraelem k prodlužování válečného stavu.

Hrozbu však do neznámé míry vytváří i sama, když, jak se zdá, protesty infiltruje provokatéry a zabraňuje vytváření opozice a občanských iniciativ.

Reformy nebo revoluce
Druhým aktivem je schopnost provádět reformy. Nástup na Západě vzdělaného, mladého Bašára Asada k moci před jedenácti lety přinesl do socialistické Sýrie ekonomickou liberalizaci a otevírání trhu. Zvlášť v posledních několika letech vláda dosáhla růstu soukromého sektoru včetně bankovnictví, zahraničních investic, větší hospodářské diverzifikace, a dokonce slušného hospodářského růstu. Změny ale doprovází korupce a největší výhody z nich jdou skupině průmyslníků napojených na vládu.

Sýrie tak zůstává neefektivní, napůl socialistickou, napůl liberalizovanou ekonomikou, která dnes naráží na hranice svých ekonomických možností. Sýrie už skoro nebo možná úplně vyčerpala své malé zásoby ropy. Nedostává se na subvence energie a základních potravin, na kterých závisí třetina obyvatelstva na hranici chudoby. Když právě v Dera’e a jinde zemědělství postihla opakovaná sucha, a způsobila tak zvýšenou migraci do měst, vláda nebyla schopná obtížím efektivně čelit.

Jak píše německý odborník na syrskou politiku Volker Perthes, Bašár Asad je spíše modernizátor a bylo by iluzorní pokládat ho za reformistu. Reformy dopustí do té míry, do jaké neohrozí stávající moc. Politická liberalizace, tzv. damašské jaro, které následovalo jeho nástup k moci, z roku 2000, nemělo dlouhé trvání. Změna ústavního článku č. 8 o vedoucí roli strany Baas je zatím nepředstavitelná a žádné náznaky politických reforem se dosud neproměnily ve skutečnost. Sýrii navíc nepomáhá fakt, že nemá sílu, která by Asada nahradila nebo alespoň převzala část zodpovědnosti za vládnutí – nezávislé politiky, opoziční strany, zatím ani občanskou společnost, srovnatelnou s egyptskou. Dosud za režimem stojí damašská a alepská podnikatelská buržoasie a protesty se odehrávají spíše v lidových čtvrtích.

Šance protestujících boudou záviset na tom, nakolik se podaří tlačit na reformy skrze stávající režim, respektive zda vážně začne otevírat politický a ekonomický prostor, například začínaje novou vládou. Jestli se režim tím směrem neposune, hrozí sestup do prodloužené krize, tedy i konec reforem a nakonec násilný zvrat.

Psáno pro LN.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

L.A. napsal(a):

Bohužel lidé se naučili usínat v Evropě v bezpečí. Teď se po rozpadu autoritářských režimů dostanou k moci islámští náboženští vůdci. Začněme se obávat. Po Evropě se staví měšity a islám jak mor šíří svoji ideologii Evropou. To co Evropa dělala stovky let cestou křesťanství bude probíhat stejně. Evropa rezignovala na svoji ochranu a obranu. Ideologický boj se přenese do Evropy.
07. 04. 2011 | 10:49

Občan napsal(a):

Dobrý den, paní Hesová,

tentokrát jsem z Vašeho článku dokonale zmaten.
Na západě vzdělaný Bašár způsobem provedl liberalizaci přesně stejným způsobem, jakým proběhla u nás. Přistoupil k ní totiž jako by to byla počítačová hra. Jako by vůbec nešlo o lidské životy, osudy a vlastně o celý stát.

Takže liberalizovaná ekonomika odčerpala zdroje, původně směrované do státního rozpočtu na veřejnou spotřebu, do soukromé spotřeby a země chudne. To v ČR dobře známe a Syřané se budou ještě moc divit, co ta naše "svoboda a demokracie" obnášejí. Inu - komu není rady, tomu není pomoci...

A protože země chudne kvůli růstu soukromé spotřeby malé skupiny bohatých, dožraní Syřané z toho obviňují vládu. Vládu, která je pro ně příliš liberální a pro západ zase příliš socialistická. Takže Sýrii možná čeká další islámská revoluce. Protože přesně tohle se děje v Tunisku, Libyi i Egyptě - žádná "demokratizace", ale naopak vysoce pravděpodobný nástup islamistických skupin k moci.
Což je úplně absurdní důsledek převratů iniciovaných USA a některými evropskými státy. Pod heslem "demokratizace" financují, vyzbrojují a cvičí militantní islamisty, bombardují země, které naopak proti těmto islamistům bojují, a ve finále prostřednitvím těxchto islamistů vykrádají přírodní bohatství přepadených nebo rzovrácených zemí.
Což se právě teď děje v Libyi - Francie a Itálie tam od včerejška kradou libyjskou ropu, a to prostřednictvím islamistických žoldnéřů a katarského tankeru.

Paní Hesová, jestli máte v Sýrii přátele, tak jim, prosím Vás, vzkažte, ať jsou rádi za to, co mají - a pokud chtějí zjistit, co taková "svoboda a demokracie" obnášejí, tak ať se přijedou podívat do ČR.

Já osobně bych z té naší "západní svobody a demokracie" blil...
07. 04. 2011 | 11:01

Vysmátý levičák napsal(a):

Skromně připomínám, že alavité, ke kterým patří také mladý Asad, jsou umírněnou muslimskou komunitou. Ramadán, 5x motlidbu denně a další mohamedánské obyčeje dodržují spíše symbolicky, nenadřazují muže nad ženy a jejich ženy nechodí se zahalenými vlasy, natožpak obličeji. Sýrie je poměrně sekulární stát, zejména ve srovnání se svými sousedy. Podobně jako byl baasistický Irák, či Kaddáfího Libye. Čím to asi bude, že USrael s takovou chutí rozvrací právě tyto režimy, které svým občanům zajišťují solidní životní úroveň a možnosti uplatnění?
07. 04. 2011 | 11:05

voroshilov napsal(a):

Bombardovat,humanitarne bombardovat...!
Uz cekame na soudruha Vlka aby posteskl ze britska armada ho zklamala tim ze neposila na Asada stovky Tomahawku!
07. 04. 2011 | 12:41

voroshilov napsal(a):

zora hesova:
Izrael uz poslal na Syrii bezpilotni letouny s nakladem bileho fosforu?
07. 04. 2011 | 12:43

SD napsal(a):

Syrie je asi jedinou arabskou zemí, která je turisticky přátelská a kde vás nikdo neotravuje o bakšiš.
07. 04. 2011 | 13:02

voroshilov napsal(a):

zora hesova:
Pozdravuji s novou fotkou(vypadate moc dobre),je videt ze jaro prislo i do zeme zaslibene!
07. 04. 2011 | 16:40

modrý edvard napsal(a):

Děkuju za článek.
07. 04. 2011 | 20:05

Pepa Řepa napsal(a):

Hezký. Fotka a tak.
I to, že bylo ubráno z budovatelských brýlí svazáckého nadšení a přidáno trochu obezřetnosti, je na místě. Reformy to je jiná káva než žízeň po západní demokracii.
Jinak bych snad ještě zmínil bratření Bašára s Peršanem. To tatíček Háf nedělal.
08. 04. 2011 | 08:39

martinrynes napsal(a):

Pro ty co se tu rozepisuji o krasne sekularni a o sve obcany dbajici Syrii. Posledni rok sem stravil v Syrii jako student arabstiny, bydlim se Syrany, a celou zemi sem procestoval krizem krazem. Neni to jen vlada ale i syrske obyvatelstvo ktere je pomerne znacne sekularni a proto strach ze ke stavajicimu rezimu je jedina alternativa islamismus je absurdni. Co se tyka skvele pece syrskeho statu, je to nesmysl. Materialne jsou na tom mistni hodne spatne, zejmena na venkove ale i ve mestech, a i kvalita zivota obecne je tu dost mizerna. LIdi tu jsou spise vystraseni nez spokojeni nebo cokoliv jineho.
08. 04. 2011 | 11:02

Yosif K napsal(a):

Pane vysmaty levicaku, probudte se ze sveho uzirani se USA. Naprosta vetsina zapadnich medii horce dosti komentuje, ze Obama se nijak do despotickych pomeru v Syrii nestoura a ze to vypada, ze demokratizacni snahy v Syrii jsou mu zcela ukradeny. Dtto ostatni zapadni staty - lezou Assadovi do zadku asi vice nez je dustojno a zdravo.
Vase iluze ze za vsemi nepokoji v protiamerickych rezimech stoji americane je dosti primitivni. Napadlo Vas nekdy, ze i normalni makaci mohou mit totace nekdy plne zuby? Za sociku jsem se makal i mezi delniky - vetsina z nich (vcetne clenu KSC) prohlidla socik mnohem ostreji nez intosi.

Na Assada nikdo z venku neutoci, pravda pravdouci je, ze Assdovci maji jakysi respekt jak mezi Araby tak mezi zapadnimi politiky vcetne Israele protoze:
1)Assadovci se nechovaji jako operetni kaspari typu Gadaffi - jde o velmi cilevedome a brutalni politiky, kteri sve emoce skryvaji a umi dost verohodne lhat, avsak jsou alespon racionelni a predvidatelni.
2)Stary Assad si ziskal vysoky respekt vyvrazdenim muslimsko-bratrskeho hnizda ve Meste Homa. Pokud mlady Assad trik zopakuje a fyzicky zlikviduje treba i 40 tisic clenu MB, od Australie pres Iran a Pariz az na Aljasku proti asi protiva tomu nebude nikdo moc rikat.
3) V Israeli jej radi nemaji, ale vedi, ze primo na Israel od roku 1973 neutocil a asi take nezautoci. Alternativy k Assadovi mohou byt lepsi ale take horsi (MB).

To co rika p Martin Rynes - tomu na 100% verim. Syrska diktatura ma stejnou vadu jako vsechny ostatni diktatury vcetne Tunisu, Egypta, Kuby, Venezuely, Iranu atp. Po 40 letech u kormidel se vladnouci rodinky u koryt odnaucily hltat bez prilis hlasiteho mlaskani. Konkretne Syriatel patri bratranci B Assada, pres 60% zahranicniho obchodu ovladaji dalsi bratranci B Assada atp atp.
Pro pana vysmateho levicaka - prdstavte si, ze by ted v CSSR stale vladla KSC a ze by 60% zahr obchodu slo primo pres 5-6 lidi se jmenem HUSAK a ze by EUROTEL patril clobrdovi jmenem Husak a ten by nemel konkurenci, ze by pi Husakova - manzelka presidenta mladeho Husaka - nosila hadry a sperky za nekolik desitek az stovek tisic US$ a normalni lidi by meli platy US$ 80 mesicne. To by clovek musel byt veru HODNE skromny a mentalne retardovany socialista, aby se mu takove pomery pri platu US$ 80 mesicne beze zbytku libily.....
14. 04. 2011 | 14:24

Čochtan napsal(a):

Skvělá zpráva: Fanatici v Gaze oběsili Itala, jenž pomáhal Palestincům.
Takhle by měli dopadnout všichni levičácký aktivisti.
16. 04. 2011 | 13:01

chanel watches napsal(a):

chanel watches http://www.chanelwatchesale.com/

chanel ladies watches http://www.chanelwatchesale.com/chanel-ladies-watch-c-30.html

chanel J12 http://www.chanelwatchesale.com/

chanel replica watches http://www.chanelwatchesale.com/

chanel mens watches http://www.chanelwatchesale.com/chanel-mens-watches-c-31.html
06. 05. 2011 | 09:46

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy