Ironie oslav revolučního výročí

02. 02. 2012 | 10:19
Přečteno 3443 krát
25. ledna Tahrír naplnilo ještě více lidí, než před rokem. Někteří slavili, jiní se snažili revoluci oživit. „Revoluci“ si již dávno každý přivlastnil a po svém vyložil: často docela protichůdně.

Přesně po roce již zaplnily náměstí velká pódia Muslimských bratrů a o bezpečnost se starali salafisté. I armáda oznámila vojenskou a leteckou přehlídku, oslavu důstojnou oslavám velkých národních dat, v kterých si důstojníci tolik libují. Premiér Ganzúrí oznámil na 25. ledna nový státní svátek. Generál Tantáví ve slavnostním projevu přirovnal význam slavné Lednové revoluce k revoluci Červencové (Násirově nastolení Republiky v r. 1952) a k vítězství Říjnovému (v r. 1973), po nichž se nazývají ulice a nadjezdy po celé zemi.

Svůj slib nedodržel. Musel uznat, že by se armáda na Tahrír nevešla a že by také nebyla příliš vítána. Ve vřavě na náměstí se přehlušovaly oslavné projevy Bratrů: „Konečně máme svobodně zvolený parlament“ a kritické výbuchy revolucionářů „Dolů s vládou armády“.
Parlament a vláda sídlí jen o ulici dál. K nim vedoucí ulice a tepna městské dopravy jsou však zaslepeny čtyřmi neohrabanými zdmi z betonových kvádrů. Budova vlády se musela teprve před měsícem doslova zablokovat proti neutuchajícím protestům.

Od 19. listopadu na Tahríru stojí stany a konají se pravidelné demonstrace za předání moci civilní vládě. Do poloviny prosince protesty armáda potírala slzným plynem a střelbou. Jelikož přílišná blízkost demonstrantů a armády ještě rok po revoluci ústí v zabíjení, alespoň před prvním sezením parlamentu bylo nutné této skutečnosti operativně omezit: třeba zdmi.

Revoluční mýty
Armáda přece jen revoluci slavila po svém. Armádní noviny Ozbrojené síly, příloha státního deníku Akhbar, zařadily speciální 16-ti stránkové číslo o stěžejní roli, kterou chrabrá egyptská armáda, „hlavní partner revoluce“, sehrála „na obranu revolučních aspirací Egypťanů“.
Armáda se o revoluci skutečně zasloužila. Na rozdíl od policie před rokem do lidí nestřílela a odklidila prezidenta Mubáraka. Tím ovšem její „revoluční“ role v přesném smyslu slova končí. V armádním slovníku ovšem znamená něco jiného: záchranu egyptského národa před chaosem, tedy před sebou samým.

Ze začátku stabilita byla všude. Vlády se ujal generál Tantáví, nejdéle sloužící egyptský ministr obrany (od roku 1991). I stávající premiér si svou práci již vyzkoušel v roce 1996. Armáda držela veškeré rozhodování v tzv. přechodném období pevně v rukou, ale politické řízení země jí nakonec přerostlo přes hlavu. Např. konsenzus o vlastní politické roli v budoucím Egyptě si dekrety nevytvořila a tak to zkusila jinak. Na podzim rozvířila strach z nestability, aby tak vyzdvihla svou nezbytnost, násilím vůči Koptům a potom několika týdny zbytečných smrtelných střetů s revolucionáři.

O revoluční patinu však stojí. Podle vzoru revoluční mládeže si založila úspěšný facebookový účet a „s hrdostí a vděkem“ na něm vzdala hold „obětem z řad nejlepších mladých Egypťanů, kteří čelili brutálnímu útlaku holou hrudí a jejichž čistá krev byla prolita na egyptských náměstích pro získání svobody a důstojnosti“. Hold však nebyl určen protestujícícm, ale členům ozbrojených sil, padlým na obranu „bezpečnosti a živobytí národa“. Civilním obětem armáda zase slíbila medaili „25.ledna“. Nepřekvapí, že ji na Tahríru slušně odmítli.

Není moc jasné, koho před kým armáda bránila. Jakýs takýs smysl výrok dává pouze, pokud platí jeden z revolučních sloganů: lid a armáda jsou jedna ruka. Naposled jej skandovali v říjnu islamisté. Lid však byli spíše v rukou armády. Bohužel pro Egypt, slogany se s postupem roku měnily a dnes se skanduje lid chce pád generála. Blogger Maikel Nabíl, který již v březnu podrobně vyčíslil důvody, proč armáda není právě revoluční organizace, byl vržen na 302 dní ve vězení.

Zklamání
Je přirozené, že velké naděje vystřídá zklamání. I v tuniském Kasserine, v oblasti, kde revoluce začaly, se konaly oslavy s vážným názvem: Mezinárodní festival mučedníků revoluce (šuhadá, angl. martyrs). Když přijel Moncef Marzouki, bývalý disident a obránce lidských práv, který byl zvolen přechodným prezidentem, a oslav se chtěl účastnit spolu s Hamadím Džebalím, ekologem, islamistickým žurnalistou a novým premiérem, lidé je vyhnali. Na výročí revoluce se nedaleko upálil zoufalý otec. Pocit, že se v oblastech s vysokou nezaměstnaností nic podstatného nezměnilo, a zlobu na aroganci všech politiků revoluce samotná nerozptýlila.

Egypt zatím nemá ani premiéra, natož sympatického prezidenta. Metody výkonu moci se nezměnily, reformy nezačaly, obětem násilí za revoluce se spravedlnosti nedostalo. Výhledy na splnění hlavních cílů revoluce, svobody, občanské participace a sociální spravedlnosti, jsou stále mlhavé. Důvodem pomalého tempa přechodu není ani islamismus, ani chudoba. Na rozdíl od Tuniska se neustanovila přechodná civilní vláda národní jednoty, která by umožnila měnit základy autoritářského státu. Egyptské volby probíhaly za střelby na Tahríru. Nový parlament nemá do voleb prezidenta ani moc určit vládu. Země je zastavena pod diktátem bezpečnostní organizace, jež nemá nutně jakýsi kontrarevoluční plán, ale k dennodenní politice je nezpůsobilá. Podobně jako za minulého režimu se potom neschopnost pozitivně vládnout schovává pod společenské konflikty: náboženské a politické.

A pokračování
Když uvážíme pomalé tempo změn, míra mobilizace je neuvěřitelná. A to nejen na Tahríru. Od léta střídá jedna velká politická kampaň druhou: první byla Nejprve ústava, potom Ne vojenským soudům, Svobodu pro Alau (dalšího zavřeného bloggera), a poslední má jméno Armáda lže (Askar kazeboon). Všechny pomalu dosahují aspoň částečných výsledků. Revolucionáři neměli úspěch ve volbách, neznamená to však, že jsou politicky pasivní. Ve velkých i malých městech vznikají občanské spolky s programy sociální pomoci a politického vzdělávání. Lidé nasávají informace a pokoušejí se vytvářet podmínky pro změnu politické setrvačnosti. Od podzimu je také jasné, že s sebou nenechají manipulovat. Ovšem cena je velká. Jak si povzdechl blogger Sandmonkey, každá smrt na Tahríru trochu přiblížila předání vlády. Bez nich by se jí však Egypťané nedočkali.

Psáno pro LN.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy