Pyrrhovo vítězství

22. 06. 2012 | 14:01
Přečteno 2316 krát
První svobodné prezidentské volby v Egyptě potvrdily volební sílu Muslimského bratrstva. Očekává se, že podobně jako v Tunisku do prezidentského úřadu zasedne bývalý politický vězeň Mohamed Mursí. Již teď je však jasné, že islamisté Egyptu vládnout nebudou.

Už během nočního sčítání zveřejňovalo Muslimské bratrstvo postupně výsledky z egyptských provincií. Konečná čísla hovořila poměrně jednoznačně pro předsedu nově založená Strany svobody a spravedlnosti. Mursí si tak připravil pozici pro očekávanou konfrontaci se stranou svého soupeře, generála, bývalého ministra a posledního Mubárakova premiéra Šafíka. Teprve v neděli se ukáže, zda výsledky uzná i volební komise. Mursí je však podle médií a přesvědčení velké části egyptské společnosti novým prezidentem.

Islamistický kádr

Jednašedesátiletý inženýr Mohamed Mursí je typický islamistický kádr Bratrstva. Má technické vzdělání a k Bratrstvu se přidal za svých studií hutního inženýrství na Káhirské univerzitě na konci 70. let, kdy byly islamisté aktivní v studentském hnutí a postupně ovládli studentské senáty. Později studoval, také typicky, na Západě, v Kalifornii, kde se také narodily jeho děti a získaly americké občanství. Zbytek svého života učil inženýrství na univerzitě v Zagazigu v Nilské deltě.

Od 90. let patřil Mursí k neoficiální politické větvi hnutí, které jinak provozovalo síť vzdělávacích a charitativních organizací. V roce 2005, v době krátce trvajícího politického uvolnění v Egyptě, byl jako nezávislý kandidát zvolen do parlamentu a stal se jedním z mluvčích islamistické opozice. Islamisté tehdy získali pětinu křesel a představovali jedinou organizovanou opozici režimu. Mursí se mj. proslavil se kritikou nekompetence státních služeb poté, co v roce 2002 zemřely stovky lidí ve vlaku, který na cestě do Luxoru několik hodin hořel.

Představuje konzervativní část hnutí, která se dostala do čela poté, co Mubárakův režim tvrdě zakročil proti hnutí po jeho volebním úspěchu a co hnutí z pudu sebezáchovy opustilo od reformního kurzu. V roce 2007 stál M. Mursí u vytváření první politické platformy hnutí, která se setkala se velkou kritikou pro svůj postoj k občanským právům, omezovala např. právo kandidovat na prezidenta na muslimy a muže. Bratrstvo se od této představy distancovalo a v parlamentní politické kampani hájilo už demokratičtější postoj.

Přes několik veřejných vystoupení v předminulém parlamentu byl doktor Mursí, jak jej v egyptská média titulují, veřejnosti do začátku volebního procesu prakticky neznámý. Nevýrazný inženýr byl totiž především součástí interního vedení silně hierarchizovaného Muslimského bratrstva. Navíc byl záložním kandidátem úspěšného podnikatele Chairata Šátera, hlavního stratéga a finančníka hnutí. Mursí dlouhodobě působil jako jeho pravá ruka a veřejná tvář v době, kdy byl Šáter uvězněn. Když byl Šáter spolu s dalšími předními kandidátem salafistů a armády z voleb vyloučen, druhý kandidát Mursí ho nahradil. Šáter byl také neoficiálním kandidátem na premiéra.

Před prezidentskými volbami oznámil svůj modernizační program zvaný Nahda (Obroda), který má za cíl omezit egyptský centralismus, podpořit občanskou participaci a podnikání. Během prezidentské kampaně ovšem poněkud posílila islámská rétorika, která dosud patřila spíše salafistům. Mursí v ní vágně sliboval zavádění šarí’y, stavěl se ovšem do role i kandidáta revoluce a proti návratu starých struktur, představovaných Ahmadem Šafíkem. Jeho kampaň podpořili nejen islámští a salafističtí učenci, ale také sekulární právníci a nejoblíbenější egyptský fotbalista Abu Treika, který se proslavil odvážnými protirežimními gesty v televizních přenosech ze fotbalového hřiště.

Konec islamistických nadějí

Islamistické plány na vládnutí v Egyptě však už teď vzaly za své. Prvním důvodem je to, že přes konečnou výhru však islamisté za posledních šest měsíců velmi výrazně ztratili. Jejich neochota postavit se armádě přesto, že disponovali silnou volební legitimitou, jejich neschopnost využít půl roku v parlamentu ke konstruktivním krokům, a jejich hegemonický postoj při formování ústavního výboru vedly ke znatelnému rozčarování voličů. Toto a fakt, že Bratrstvo porušilo slib a postavilo kandidáta do voleb, je stálo polovinu hlasů z původních 47% hlasů. V prvním kole totiž Mursí získal pouze 25%, zbytek se pravděpodobně přesunul k reformnímu islamistovu Abul Futúhovi a k socialistovi Hamdínu Sabáhímu. V druhém kole potom pro mnohé liberály představovali islamisté menší zlo, než Mubárakův poslední premiér, který sliboval zavést v Egyptě do 24 hodin pořádek a vládnout pevnou rukou.

Druhým důvodem konce islamistické vlády jsou pokračující pololegální šarády armády. Dva týdny po slavnostním ukončení desetiletí stanného práva dal ministr vnitra přechodné vlády policii a armádě znovu možnost zatýkat civilisty např. pro rušení dopravy. Těsně před volbami rozpustil Ústavní soud parlament. Jeho argumentace nebyla nepodložená ani bezprecedentní, ale načasování šlo jasně na ruku armádě. Soud prohlásil totiž ve velmi příhodnou dobu za neústavní důsledky volebního zákona, který v této děravé podobě vydala na podzim armáda, zřejmě jako pojistku proti islamistům. Prohlásit třetinu hlasů za neplatné, rozpustil ale celou komoru. A v posledním tahu, v momentě, kdy se zavřely volební místnosti, vydala armáda tzv. ústavní doplněk, v němž si přisuzuje zákonodárnou i výkonnou moc a veto nad novou ústavou.

V situaci, kterou nelze nazval jinak než druhým armádním převratem, je tedy zvolen islamistický prezident. Islamisté ovšem již nemají ani většinu v parlamentu, ani v ústavním výboru, jen (teoreticky, stále ne právně) prezidenta okleštěného o zásadní pravomoci. A před sebou mají výhled na nové volby, při kterých již nemají šanci získat prvotní výsledky, a rovněž hrozbu další konfrontace s armádou. Přestože se islamisté v posledním roce armádě ani jednou přímo nepostavili, nedostali šanci vládnout skrze demokratické instituce. Ovšem s tím vzal za své i první egyptský demokratický experiment po loňské revoluci.

Psáno pro LN 21.6.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

TomášL napsal(a):

Dobrý den autorko!

Tento výsledek jsem zcela očekával. Jednoduše městský islám nikdy nepřipustí vládu venkovského islámu...
Jednoduše pasáčci koz nikdy Egyptu vládnout nebudou.
22. 06. 2012 | 14:23

Yosif K napsal(a):

Take v Lybii, Syrii a praktickyt ve vsech ostatnich zemich projevili arabsti soudruzi tradicni neschopniost dommluvit se na demoratickych pravidelch hry.

Nedemokraticka pravidla hry jsou jiz od treti generace po Mohammedovi tyto:
1) Kdo se dostane k moci musi vyvrazdit sve oponenty.
2) Pokud tak necini, dostanou se nakonec k moci jeho oponenti a vyvrazdi jeho i rodinou a klany.
3) Stridani moci probiha formou krvaveho prevratu.
4) Bezbrani zajatci se vetsinou neberou, vetsinou se zabijeji.
5) Kdo tak necini, je slaboch a bude svrzen.
6) Pokud nekdo nabizi demokraticke reformy, cini tak pouze proto aby oponenty vylakal z ilegality a pak je fyzicky likvidoval, jakekoliv sliby demokratikchedo vladnuti neboi milosti jsou vzdy poruseny.
7) Neverte nikomu nic, kdo veri cokoliv politickym oponentum je hlupak, kteremu neni rovno.

Viz Lybie, Alzir, Syrie, Irak, Iran, arabsky poloostrov jmenovite Jemen, Sudan, Somalsko atd atd. Velmi pravdepodobne nyni i Egypt - pokud islamiste nenajdou nejaky modus vivendi jak vyzit s armadou. Egypt rozdeleny 51% ku 49%. Chaos a hospodarsky upadek.

Jak rikaji moudri starci: "Prece nebudeme rikat celou pravdu, Prorok Mohamemed se take nedostal k moci tim ze by mluvil pravdu a dodrzoval sliby!"
22. 06. 2012 | 14:23

Občan napsal(a):

A "západ" se v tom motá jak nudle v bedně a momentálně už vůbec neví, komu vlastně dodává zbraně:

http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/271198-cia-v-turecku-pomaha-s-distribuci-zbrani-syrskym-vzbourencum.html

http://www.novinky.cz/zahranicni/271072-libye-se-zmita-v-chaosu-ozbrojene-milice-utoci-po-cele-zemi.html

To se nám ta "demokratizace" muslimského světa opravdu "moc pěkně povedla"...
22. 06. 2012 | 14:53

pgjed napsal(a):

Nekritické nadšení pro nové revoluční struktury v Libyi, Egyptě a zřejmě i Sýrii je obrazem nepoučitelné hlouposti euroamerického intelektuálstva a politiků. Jde o utužení fundamentálních islamistických struktur s agresivními tendencemi. Jejich prvními oběťmi jsou křesťanské komunity, která většinou reprezentují původní předarabské obyvatelstvo. Dochází k faktickému vyvražďování křesťanských komunit a hloupí euroatlantičtí liberální politici a intelektuálové k tomu trapně mlčí!
22. 06. 2012 | 15:30

fazekaš napsal(a):

pgjed
A co vám teda, pane vadí? Že liberální nebo že euroatlantičtí? Nebo docela intelektuálove?
To přece křesťanství je tak vychovalo. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
My, romáci v tom máme aspoň trochu škodolibostI: Koho psa jíš, toho píseň...
22. 06. 2012 | 15:53

pgjed napsal(a):

To fazekaš:
Ale prd vážený. Je to produkt liberalizmu, přiblblého multikulturalizmu a všeobecné sekularizace. Zapomínání a popíráno na jakých kulturních základech euroatlantická civilizace stojí. Krátkozraký hloupý přístup, který znamená řezání větve pod naší civilizací.
22. 06. 2012 | 15:58

Al Jouda napsal(a):

Je to dobrý, pořád ještě máme v pohotovosti humanitární bombardéry !
22. 06. 2012 | 16:45

Anastazie napsal(a):

Ad Zora Hessová
Kdybyste uměla arabsky,šla v muslimském oblečení mezi chudé Araby
a mluvila s nimi,asi byste nyní nebyla překvapená.
Ono pár disidentů mluvících anglicky náladu národa odhadnout m ůže/u nás v v ČR-to nebylo těžké/nebo nemusí.Je mi Egypta líto-jezdila jsem tam jen jako turista ,je to krásná země a kdyby se dokázali dohodnout na vládě,pomalu by mohli z turistického ruchu žít.
Ale jak to dopadne nyní-nevím.
22. 06. 2012 | 16:51

Admirál napsal(a):

Paní Hesová, nevím, nevím jestli se dá nazvat vojenský převrat Pyrrhovím vítězstvím. Revolucionáři by mohli pochodovat okolo náměstí v Káhiře a sborově řvát "Mysleli jsme si pitomci, že si pomůžeme, hovno jsme si pomohli!" To samé v Libyi v bledě modrém. Nemluvím o Sýrii, tam ta hlavní veselice ještě zřejmě přijde. Společným jmenovatelem je rozvrat a chaos. Ale o to asi plánovačům svobody a demokracie šlo.

Jen mě tak napadá, hraje se poměrně vysoká hra, karibská krize hadr, jen aby neudělali soudruzi plánovači někde chybu.
22. 06. 2012 | 18:16

Martin Konvička napsal(a):

Přiznám se, že tentokrát mám z celé eseje v hlavě spíš guláš:

Takže "islámisti" (jichž ještě nedávno nebylo se třeba bát) vyhráli, ale nevyhráli, protože je o moc obehrála armáda, ale dobře to není, protože s těmi islámisty by vše probíhalo možná po islámisticku, ale po demokraticku?

Také si všímáte, jak hodnotová neukotvenost pozorovatele (či alternativně: fixlování) znemožňuje napsat kohorentní text?
22. 06. 2012 | 18:49

Pepa Řepa napsal(a):

Admirál
soudruzi plánovači dělají chybu za chybou. Má to i úsměvné momenty.

Třeba když v Syrii kádrují "humanitární" rozdělovači pušek a pancrfastek, zde jdou do správných rukou, zda nejdou islamistovi.
Jakpak kluky bradatý rozpoznají?
Chtěl bych být u toho.
Řekni Anvare, jsi islamista nebo ne?
Dobrý, tumáš kvér.

Nebo když se Mursí vyhlásil prezidentem čtyři hodiny po skončení voleb.
Kam se hrabou USA se svou high-tech a svými aj´táky.
:-)

Autorka má pravdu v jedné věci a tou je Pyrrhovo vítězství.
V Trábulusu, Dimašku, či v Masru.
Tam nenaplní bříška přemnožené populaci ani jenerál ani přísný bradatec.
Není dobré řešení, do otázky přemnožení nikdo neřízne, nejsme v Beingu.
Po čase začnou úvahy, zda nebylo za Faraona líp.
Kručelo sice stejně v žaludku, ale bylo bezpečno.

Moje prognoza tady visí už víc než půl roku. Do dvou let nový Násir, který obrátí vinu za prázdná břicha proti sousedovi.
Možná to bude dřív.
22. 06. 2012 | 18:53

Jan Vodička napsal(a):

"..Mursí se mj. proslavil se kritikou nekompetence státních služeb poté, co v roce 2002 zemřely stovky lidí ve vlaku, který na cestě do Luxoru několik hodin hořel. .."
A kdo ten vlak zapálil ? Islámisti. A islamistický kádr Bratrstva kritizoval reakce oběti. Islám je podlý, zákeřný, vražedný a sprostý hnus.
23. 06. 2012 | 08:07

Paschkönig napsal(a):

Fazekaš, kde jste přišel na to,že eurohujery (levicové intelektuály,marxisty,zelené,socio"inženýry atp.) vychovalo křesťanství??...
23. 06. 2012 | 08:46

Sladký napsal(a):

Vychovalo je tím, jak mizerně fungovalo, Paskénigu.Křestanství jako náboženství selhalo a stejně tak křesťané.A selhává i dnes.
23. 06. 2012 | 09:30

Josef K. napsal(a):

Mám naději, že arabské země jsou správným směrem. Demokracie se buduje jen z volného střetu názorů, byť mnohdy krvavého, a historickým dosažením vědomí o hodnotě konsensu.
23. 06. 2012 | 10:01

Fraxinus Excelsior napsal(a):

Jakožto uznávaný expert, musím konstatovat, že vítězství islámského bratrstva jsem předpovídal od samého počátku. Tedy od té doby, co v Egyptě vypukly islámské bouře. No, armáda jako strážce sekulárního řádu, snad situace opět zvládne.
23. 06. 2012 | 13:34

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy