Převrat na lidovou objednávku

06. 07. 2013 | 11:46
Přečteno 4204 krát
Pouze rok poté, co byla moc v porevolučním Egyptě konečně předána civilistům, opět zakročila armáda, a sesadila prezidenta Muhammada Mursího. V Egyptě vře diskuse o tom, zda to byl vojenský převrat a zda tím končí demokratický experiment. S výjimkou příznivců Muslimského bratrstva převládá poněkud paradoxní názor, že jde o převrat na lidovou objednávku.

Zatčení prezident armádou, i když jej budou rychle následovat volby, určitě potvrzuje neúspěch první fáze demokratického experimentu. Zásah armády podrývá autoritu volených institucí a marginalizuje celý politický proud.

Počet těch, kteří se cítí armádou zrazeni, lze jen obtížně odhadnout. V ulicích jich bylo výrazně méně; nejlépe se snad dají přiblížit počtem hlasů, které Mursí dostal v prvním kole prezidentských voleb, 25 procent, z nichž se dle mého odhadu řada mezitím od něj odklonila, a zůstali především dlouhodobí příznivci Muslimského bratrstva. Tedy možná pětina Egypťanů, která bude těžko znovu získávat důvěru v politické procesy, a bude se snažit je blokovat svým aktivním nesouhlasem.

Protesty bez konce

Červenec 2013 byl jedním z mála momentů, kdy se široký lidový odpor dočkal satisfakce. Po letech frustrací a opakovaných vlnách protestů je tento moment přinejmenším silně oživující a posiluje důvěru v jakousi lidovou sebeobranu proti zneužívání moci. Ukazuje také, že se změnil vztah mezi masami a mocí. To pravé politické sdělení v pravý moment může spustit drtivou mobilizaci. Vládnutí je v nových mediálních a ideových podmínkách stále náročnější disciplína. (Dole: stránka liberálního deníku Tahrír)

Titulek deníku Tahrír
Titulek deníku Tahrír


Zároveň je ale jasné, že bez armádního zásahu by se protesty kvůli neústupnosti prezidenta úspěchu nedočkaly. zásah byl více, než jen hrozba násilím. Byl to zákrok do patové situace sílou, která je (na rozdíl od Mursího) schopná řídit stát. Když armáda ohlásila, že se vkládá do konfliktu mezi protestujícími a vládou, reakce řady institucí a organizací byla téměř živelná: Státní média, justice, ale i občanská společnost, které se Mursího strana snažila ovládnout či omezovat, se k odporu přidala. V momentě krize se jasně projevila autorita instituce, do které i její kritici periodicky vkládají očekávání.

Ovšem je to i instituce s určitou historií: v minulosti se už Bratrstvo několikrát pokusila zničit, jeho vládnutí neusnadňovala a dlouhodobě s islamisty soupeří o vedení národa. Do historie armády patří i demonstrace moci a manipulace s nacionalismem, připomenuté odstavením islamistických televizních kanálů bezprostředně po projevu generála Sisího, a přemíra vlajek a kouřových a tryskových srdcí, které po obloze nad Tahrírem roztáhlo egyptské letectvo (dole: letectvo se snaží dokázat svou roli národního zachránce srdci a trikolorami na obloze. I kritici armády se zastavovali, fotili a sdíleli..)

Vojenské srdce nad Tahrirem
Vojenské srdce nad Tahrirem


Zákonnost vs. legitimita

Vypočítávat Mursího chyby bylo dlouhé a samo o sobě by to ještě převrat neospravedlnilo. Je ale užitečné připomenout, že podrývání důvěry v budované instituce začalo už minulé léto během ústavního procesu, ze kterého byli postupně vyšachováni všichni neislamisté. Základní zákon Egypta byl nakonec střižen na míru jen části veřejnosti, což sotva zakládá funkční demokracii. Lepší způsob korigovat tuto základní chybu by jistě bylo skrze obnovený ústavní proces. Ten však nebyl na pořadu a bylo těžko představitelné, že by začal bez krize či bez (odkládaných) parlamentních voleb. Mursí ztratil respekt Egypťanů, když systematicky dokazoval, že brání partikulární zájmy a nejedná jako sjednocující instituce. Mursího Strana svobody a spravedlnosti (FJP) potom zdiskreditovala celý politický projekt islamismu.

Největší chybu ovšem Mursí udělal během protestů: neuznal ani v nejmenším, že masový odpor představuje politický problém. Jeho trapné odvolávání se na zákonnou platnost vlastní volené funkce nemohlo zakrýt skutečnost, že jeho legitimita je přinejmenším sporná a že jediný demokratický způsob, jak krizi řešit, je říct si ve volbách o nový mandát. Právě ignorování lidového požadavku a následná neschopnost smysluplně odpovědět otevřela prostor pro v té chvíli již nezbytnou intervenci a stála Mursího funkci.

S ním končí i jedinečná šance Muslimského bratrstva na vůdčí roli v egyptské politice, která by přináležela nejorganizovanější a nejstarší arabské politické organizaci. Tradiční islamisté se nepokusili dokázat své přednosti konstruktivní politikou, věřili netrpělivě příliš tomu, že jim moc náleží, snažili se ji zajistit řadou rádoby trvalých změn ve svůj prospěch (změna ústavy, obsazování institucí) a nebyli schopni politický proces stabilizovat tím, že jej otevřou. V neposlední řadě nedovolili ani přirozenou diverzifikaci vlastního islamistického proudu, ke které teď dojde bez jejich hegemonie. MB/FJP se pravděpodobně vyvine v normální stranu, oddělenou od náboženského hnutí, jako je tomu v Turecku.

Republika pod dohledem

Vrací se tedy do Egypta vojenský režim? Autoritářské způsoby vládnutí armády, během kterého docházelo k systematickému a masovému porušování lidských práv a k rozsáhlé manipulaci s násilím, svědčí o tom, že od armády samotné nelze očekávat aktivní pozitivní změny. Na druhou stranu i armáda svým zákrokem riskuje. Během roku a půl, kdy po revoluci vládla, ztratila kredit a čelila neustálým protestům. Za Mursího potom naopak dosáhla uzákonění svých privilegií, především nevídané ochrany před civilním dohledem v ústavě. Zneplatněním ústavy, které je součástí „převratu“, armáda otevírá otázku její revize.

Do jisté míry lze sázet na to – a činí tak řada egyptských liberálů –, že armáda se poučila a přímou vládu nebude považovat za svůj zájem; a dále i na to, že dokázaná schopnost veřejné vzpoury zamezí opakování nejhorších projevů autoritarismu.

I kontext se změnil. Špatná zkušenost obou porevolučních vlád – vojenskou a islamistickou – snad poučila politiky o potřebě sdílení zodpovědnosti s různými politickými silami.

Armáda se zatím zachovala podle ústavní tradice: předala moc, alespoň nominálně, ústavnímu soudu, a deklaruje snahu o rychlý přechod k legitimní civilní vládě. Zda bude ze zákulisí či skrze civilisty-prostředníky politiku manipulovat – lze očekávat. Pomáhá tomu paradoxní výsledek hnutí lidového odporu: navrácení důvěry v armádu jako garanta národního zájmu.

O vojenském režimu lze tedy zatím hovořit jen ve zvláštním slova smyslu - jako o určité republice pod dohledem tzv. bezpečnostního státu. Míra kontroly armády bude záviset na míře (ne)schopnosti politických stran formulovat cíle a společné strategie a na tom, zda vznikne demokratický politický projekt podobně silný, jako byl ten islamistický.

Psáno pro Deník Referendum z 5. 7. 2013

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

kokoshka napsal(a):

Tahle proste je nejaka egyptska Marfuša!
06. 07. 2013 | 12:27

Al Jouda napsal(a):

U nás odstavil od koryta Nečasovu vládu sám Miloš Zeman a také na lidovou objednávku !!
06. 07. 2013 | 12:47

Kelt napsal(a):

Al Jouda,
ale všichni modročerní pravověrní Vám vysvětlí,že Zeman dle Hřebejka/mluvčího těch s čírem/ byl zvolen hnědorudými prasaty a tudíž se jedná de facto o kryptokomunistický puč v režii FSB,Lukoilu a dalších podvratných živlů financovaných ze zahraničí.
Nově spíchnutá 101 je toho důkazem,že demokratické parlamentní principy byly hrubě pošlapány-Blažek a Němcová to vyšetří a viníci bude tvrdě potrestáni.
06. 07. 2013 | 13:40

Milovnik_krasnych_zen napsal(a):

Copak, bojite se?
Zbytecne, to, ze to prijde i tady, je jistota.
A pak se zjisti, ktera cast obyvatelstva je zcela zbytecna a ktera potrebna.
Ono je to jasne jiz ted, ale v ramci sametove svobody se to neslusi rikat.
06. 07. 2013 | 13:50

marxík napsal(a):

Ukazuje se, že představitelé Muslimského bratrstva narušili zaběhnutý koloběh peněz, a tak se využilo první příležitosti jak narušitele odstavit od moci. V takových případech smí zvítězit legitimita nad legalitou zvoleného představitele.
To u nás je situace jiná. Zavedené koloběhy peněz nikdo z vládnoucí garnitury neohrožuje, a proto je její nelegitimita bezvýznamná, a je tady jasně patrná snaha, aby dokončila svoji misi.
Svoboda a demokracie (alias totalita peněz) není žádný holubník, ale má svoje pevně daná pravidla. Na to nezapomínejme, kolegové.
06. 07. 2013 | 15:23

Gru napsal(a):

"letectvo se snaží dokázat svou roli národního zachránce srdcemi"

Instrumentál plurálu slova srdce zní (v češtině) srdci, nikoliv "srdcemi"...
06. 07. 2013 | 18:09

Al Jouda napsal(a):

Modročerných pravověrných bude brzy jako šafránu, jen musíme dát pozor na ty, co se zase prekabátí !! Domnívám se, že Strana práv občanů jakkoliv je podezřívána, že ji Zeman protěžuje, bude mît co dělat, aby získala 5 % hlasů. ČSSD je jedinou silou, která může kopance modročerné koalice napravit. Dá-li Bůh, tak i Sobotka se smíří s Dienstbierem a lidé se opět budou mít lépe :)))
06. 07. 2013 | 18:13

zle matičko zle, komsomolci zde napsal(a):

armáda se do toho neměla míchat. to k ničemu dobrýmu nepovede
06. 07. 2013 | 20:05

neo napsal(a):

Al Jouda:

a jak tomu pomůže Sobotka s Dienstbierem?
06. 07. 2013 | 21:21

veverka napsal(a):

To je zajímavý,vojenským pučem byl odstraněn první zcela svobodně a demokraticky zvolený prezident Egypta a západní mediílně politické stádo nevřeští nic o porušování výsledků svobodných voleb,demokracii,svobodě a takový ty kecy.
Západ opět nechutně páchne svým standartním pokrytectvím a dvojí morálkou.
06. 07. 2013 | 22:16

Al Jouda napsal(a):

To neo :
Zmínkou o těch modročerných pravověrných jsem odpovídal na příspěvek nicka Kelta. Sobotka s Dienstbierem samozřejmě Egyptu nemohou pomoci :)))))
07. 07. 2013 | 00:52

Hanick napsal(a):

Implantovat násilně demokracii do země, kde nezapustí kořeny je zločin. A takhle se to dělo v Libyi a děje i v Sýrii.
07. 07. 2013 | 13:25

Admirál napsal(a):

Hanick - Demokratický systém vládnutí je reakcí na stav vývoje ekonomicko- společenských vztahů. Panuje li v Egyptě a např. v Afgánistánu rodové zřízení, je pokus nastolit zde něco podobného demokracii buďto ukázka ignorantství nebo spíš způsob, jak v dané oblasti prosadit pod rouškou boje za demokracii své zájmy.

V obou případech je to pokrytectví a zločin.
07. 07. 2013 | 15:51

Gru napsal(a):

Autorce

upozornil jsem vás na pravopisnou chybu, kterou jste opravila, avšak bez komentáře - snad aby vznikl dojem, že diskutér se zbláznil? Běžná slušnost velí, aby autor v takovém případě napsal cosi jako "ano, opraveno, děkuji za upozornění..."
07. 07. 2013 | 17:42

Petr Pan napsal(a):

Veverko, Hitler byl taky demokraticky zvolen. Přesto Německo oslavuje původce atentátu na něj.
07. 07. 2013 | 21:21

Reveil napsal(a):

Petr Pan
"Přesto Německo oslavuje původce atentátu na něj"

To bych tak rozhodně netvrdil. V Německu se v 50. letech dokonce odehrál proces proti Remerovi (to byl ten major, který rozprášil spiknutí 20. července) na ochranu pověsti atentátníků. 38% populace tehdy zastávalo pozitivní postoj k atentátu. Poté, co soud odsoudil Remera a atentátníky trehabilitoval (Stauffenbergova vdova teprve potom začala dostávatz po manželovi vdovskou openzi), se pozitivně vyslovovalo 58% obyvatelstva. Avšak významné procento odpůrců atentátu bylo tehdy mezi mládeží do 21 let - tedy jádro dnešní populace. Ti považovali atentátníky za vlastizrádce.
07. 07. 2013 | 22:18

Když Alláh dopustí i sajára spustí napsal(a):

La jažtamiu sajfan fí gímd
08. 07. 2013 | 07:40

Briere napsal(a):

P. Hessová jako obvykle dost povrchně píše o tom, co vidí každý mírně gramotný člověk. Absentuje zde kvalifikovaný rozbor celé situace, což bych očekával od podobného článku. Myslím souvislosti a pozadí, skryté nám, co jsme od Egypta dost daleko. Naštěstí jsou jiní autoři, kteří vidí dál než "odbornice" p. Hessová. Pokud chcete vědět více, nakoukněte na www.lidovky.cz, blog Terezy Spencerové. Ta by asi nesouhlasila s "lidovou objednávkou", protože tam jsou úplně jiné zájmy, zejména ze stran USA, Saudské Arábie a Kataru.
08. 07. 2013 | 18:22

Wenrar F. Chonka napsal(a):

Hesová, radši už nic nepište, protože všechny vaše dosavadní "expertízy" se ukázaly být totálním fiaskem!
08. 07. 2013 | 23:30

J. Formánek napsal(a):

Nestačilo by tu překládat egyptské blogery? Ti musí bez problému působit 1 000x odvážněji než tu ta slepice. Tahle opatrnická kašička je fakt šílený extrém.
08. 07. 2013 | 23:36

Josef napsal(a):

Už jsem od této pisatelky četl optimistické scénáře o "arabském jaru" a ono se to zvrhává v jednolitý chaos s více či méně horkou občanskou válkou v Syrii. A ono to má a bude mít další pokračování i Turecko není imunní.Zatím je EU bez většího napětí i když v zemích jižního křídla ,kde je finanční krize se obezřetně pošilhává k jižním sousedům jestli tam není blízko k občanské válce.Kolos jako Egypt je neuvážené dostat do chaosu ,ale taková SA nebo Emiráty ,kde se zlato přehazuje vidlama ,to už by stálo za to.USA s Obamou nemají řešení a zkoušejí je v Sýrii zatím neúspěšně.Sociání pracovník co se stál prezidentem USA ztrácí svoji výmluvnost a blekotá nesmysly o dluhu,který si neumí ani představit a věřitelem je ČÍNA.15 biliónů dolarů je nesplatitelný dluh,který se nedá ani vydlužit a proto vznikají projekty jako zóny volného obchodu mezi EU a USA,které jsou nereálné jako socialismus a komunismus.Bude to ještě hodně tvrdé a budou nám trnout z toho zuby.
10. 07. 2013 | 09:12

Pedol napsal(a):

zbytečné mlžení a zastírání jádra pudla. Celé jádro problému se nechá shrnout následovně:

Arab tam tříská hlavou o zem a mezitím se množí jako potkan. Načež krmných granulí je již nedostatek, že ani masivní finanční transfery z USA a EU na jejich dovozy již zdaleka nestačí. I zdrojů na nákup volných vagín pociťují frustrovaní mladíci nedostatek. A mladík aby si mohl vrznout ,musí se oženit a složit tučný věno.
Egypt je zkrátka plajte a nevytrhne to ani kdyby Sinaj prodali bohatým čínským turistům.
Takže potkani se buďto navzájem požerou a nebo budou migrovat do zemí, kde zdroje vyžrány dosud nejsou. Spíše však obojí. Ještě před tím Arabové žel zle zatočí s původními koptskými křesťany. Za pokryteckého a lhostejného přihlížení západních elit a establishmentů.

Poučné je to, že Egypt byl svého času obilnicí, jenž živila polovinu římského impéria. S invazí vyznavačů islámské ideologie dochází i tam k všeobecnému pustošení a rozšiřování pouště. V sousedním Izraeli je tomu zcela naopak. Takže i bláboly vyznavačů environmentalistické ideologie o fatálních klimatických změnách budou liché.
Průšvihem je, že za podpory našich elit dochází k migračnímu importu onoho všeobecného pustošení i do naší civilizace. Muslimské a šarijistické enklávy všude metastázují jak houby po dešti. Ke smůle našich potomků už to nikdo nezastaví.
10. 07. 2013 | 11:00

Iaara napsal(a):

A teď, paní Hesová, ještě vypoťte podobně pěkný obhajující článeček o Syrské arabské armádě (a jejím boji s teroristy/islamisty "na lidovou objednávku"), prosím.
Šup, šup! Jsme netrpělivi.
11. 07. 2013 | 01:28

vilass napsal(a):

Docela bych uvítal takový zásah armády " na lidovou objednávku" i u nás..Zeman je přece vrchním velitelem, né ? A na rozehnání parlamentu by stačlo pár samopalníků, ( nebo URNA..), nemuselo by to být 400 vyzbrojených jezdců, jako za časů Crommwella..
12. 07. 2013 | 00:20

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy