Mezinárodní tažení proti černému trhu s drogami se podle všeho dostává do zcela nové fáze s tím, jak se ve světě začíná prosazovat nový trend – dekriminalizace. Stále více států a vlád si začíná uvědomovat, že není správné zavírat uživatele drog do vězení jako zločince.

Loňského listopadu si voliči státu Massachusetts „odklepli“ v referendu dekriminalizaci marihuany. V prosinci 2007 občané Denveru rozhodli, že stíhání dospělých uživatelů marihuany bude pro městskou policii „nejnižší prioritou“. A kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger nedávno prohlásil, že je načase zamyslet se důkladně nad dekriminalizací marihuany, což je už nyní pro Kalifornii nejvýnosnější plodina vůbec. (A já dodávám, že Barack Obama nedávno nařídil příslušným federálním orgánům, aby ve státech, kde je povoleno užívat marihuanu pro léčebné účely, proti této droze nezasahovaly – pozn. překl.)

Je tedy zřejmé, že američtí politici pozorně sledují, kudy vane vítr veřejného mínění o drogové problematice. Čerstvý výzkum společnosti Zogby ukázal, že 52 procent respondentů si přeje, aby stát marihuanu legalizoval, reguloval a danil. Tento názorový posun pravděpodobně vychází z každodenní životní zkušenosti – spousta Američanů buď drogy užívá nebo zná někoho, kdo marihuanu nebo jiné drogy už zkusil, a své přátele a příbuzné samozřejmě nepovažuje za kriminálníky.

V zahraničí nabírá reforma drogové politiky ještě rychlejší obrátky. Portugalsko v roce 2001 dekriminalizovalo všechny drogy, včetně kokainu a heroinu. Nejenže se nepotvrdila varování o prudkém nárůstu užívání drog a ohrožení veřejného zdraví, ale spotřeba drog v Portugalsku dnes vykazuje příznivější výsledky než v mnoha evropských zemích, které „jdou tvrdě“ proti drogám.

Úspěchem portugalské drogové politiky se nechali inspirovat i politici v Latinské Americe. Na počátku letošního roku vyzvala komise složená ze tří bývalých latinskoamerických prezidentů – brazilského Fernanda Henriqua Cardosa, kolumbijského Césara Gaviria a mexického Ernesta Zedilla – vlády svého regionu, aby prolomily tabu a pustily se do vážné diskuze o alternativních drogových politikách, k nimž patří právě dekriminalizace.

Výsledkem byla historicky první Latinskoamerická konference o drogách, významná mezinárodní událost pod záštitou mimo jiné OSN, Panamerické zdravotnické organizace a Latinskoamerické protidrogové iniciativy, která se nedávno konala v Argentině. Její účastníci, mezi nimiž byli vysoce postavení vládní představitelé a odborníci, označili válku proti drogám za neúspěšnou a navrhli pragmatičtější přístup ke drogové politice, založený na dekriminalizaci držení a osobního užívání drog.

Při té příležitosti prohlásil Anibal Fernandez, bývalý argentinský ministr vnitra a spravedlnosti a současný šéf Úřadu vlády, že prezidentka Cristina Fernandezová pošle návrh zákona o dekriminalizaci do Sněmovny během několika měsíců. Představitel ekvádorské vlády prozradil, že i v jeho zemi bude Národní shromáždění brzy projednávat podobný zákon. A stejné změny připravuje i Brazílie.

Mexiko nedávno přistoupilo k dekriminalizaci všech drog v malém množství pro osobní potřebu. A Nejvyšší soud Argentiny nedávno rozhodl, že postihovat uživatele marihuany, kteří svým chováním nepoškozují druhé, je neústavní.

Tito politici a úředníci, kteří se k mezinárodní válce proti drogám obracejí zády, nemají ideologicky ani stranicky nic společného. Jak pravicoví, tak levicoví představitelé zmíněných zemí jsou již unaveni nekončícím násilím, válkami gangů a praktikami černého trhu a začínají si uvědomovat, jak marné a neúčinné je trestat dospělé lidi, kteří chtějí užívat drogy.

Zdá se, že jsme konečně dospěli do bodu, kdy náklady na válku proti drogám evidentně převyšují její přínosy, ať už reálné či imaginární. Drogová závislost je problém. Ale drogová válka je stejně špatným přístupem ke drogové problematice, jako byla prohibice k problematice alhokolismu.



Tim Lynch a Juan Carlos Hidalgo jsou analytici amerického libertariánského think-tanku Cato Institute. První se specializuje na trestní právo a druhý na politiku a ekonomiku států Střední a Jižní Ameriky.