Šéf socdemokratů si stěžuje na pravicovou novinářskou dojmologii, která z „kraválů bojůvek velmi mladých lidí dělá souboj generací“ a nabízí „fakta a skutečnost“ statistiky průzkumů. Z nich totiž vyplývá, že má trvale mezi (celou) mládeží jen o málo méně než modrá pravice. Ponechme stranou smysluplnost emotivního jazyka kraválů (?), bojůvek (?) a velmi mladých (?). Je přece známo, že politici o nepohodlných faktech statistik mlčí a jiná propagují. Problém je v tom, že i solidní průzkumy jsou jenom tím, co zachycují – měřitelný trend, a ještě za podmínky, že skryté faktory zůstanou konstantní, a krize, válka, revoluce všechno nezmění.

Pod povrchem skutečnosti se ale skrývají faktory utajené a neměřitelné, takže i bez kataklizmat dochází k nepředvídaným změnám a najednou jsou všechny předpovědi pro kočku. Vzpomeňte jak se kdysi statistiky sekly, když nastalo nádherné počasí a lidé houfně migrovali na chatu. Socialisty v Anglii zase kdysi potrestalo neobvykle špatné počasí. Jejich voličstvo je méně nakloněné jít k volbám a do marastu by je nikdo nevyhnal. Obamovi se obrátily preference, jakmile vypukla krize. Statistiky měří jen to, co je právě teď.

Komentátoři dojmologii nechtěně často podléhají, vždyť píší spěšně a pod okamžitým dopadem události. Druhý den by získali potřebný odstup. Musíme proto umět číst jejich zprávu jako zprávu o jejich prvním dojmu a na rozdíl od lásky na první pohled (?) na tom není vůbec nic špatného.

Horší je to s komentátory, kteří se cvičí v politologii, čímž rozumím pokus o hlubší analýzu, a zatím ve skrytu bojují za politický tábor. Ba dokonce sami věří tomu, co napsali! Tady má Jiří Paroubek nepochybně pravdu. Objektivita, i v nevolebním čase, je pro všechny, kteří se permanentně zabývají politikou velmi obtížná, pro jiné však neexistuje. Je jen velmi málo politologů, které zajímá rej politiků, jejich demagogie a zkorumpovanost, volební trh a symboly naší masové kultury obecně, padni komu padni.

Komentátoři, kteří nadutě a stylem všech moralizátorů, odsoudili nedávno vaječné extempore mladých jako ohrožení demokracie (konec politické diskuse) se dopustili záměrné mystifikace, protože vědí, že o žádnou diskusi vůbec nejde a mluvit o nástupu nekontrolovatelného násilí a fašismu, je čirá demagogie, výjímaje ty, kteří si tuhle pitomost mysleli, se pochopitelně nacházejí v hájemství socialistů. Totéž hájení ovšem vidíme i na pravo, kde vaječná revolta prý prohloubila generační příkop mezi mládeží a socialisty, je to strana důchodců (13. důchod) a předsedu vymalovali jako vykopávku zaniklé socialistické normalizace.

Pravda, jak už to bývá, není uprostřed, ale někde jinde. Výjimečná nadutost, arogance a agresivita "ošklivého pupkáče", která zatlačila do pozadí všechny ostatní odporné politiky, štve nejen studenty, ale konečně mohla být i fyzicky a tradičně jak na špatném divadle potrestána. Dostal to tedy zástupně za všechny.

A prognózy? Podle jedněch se teď vzbouří ti nalevo, půjdou volit a Paroubek za ten veřejný pranýř ještě vydělá. Podle druhých, došlo v sociálním stádním organismu mládeže k posunu a prohlédnutí, protestující vaječníci zmobilizovali část politicky neaktivních a negativní diskreditací znechutili váhavé voliče ČSSD. Mezi studující a studovanou mládeží teď prý není in volit Paroubka, tvrdí i jeho vedoucí kampaně. Na rozdíl od krajských voleb bude pravicová mládež volit i v těchto jinak zbytečných volbách. A socialisti propadnou.

Připadá mi to logické, ale není to tím, že stojím napravo?

Nechme se překvapit.

Pro deník E15