Konec konců...
Čtu střídavě různé noviny, abych věděl, co už tak píší o věcech, o které se zajímám. A tak jsem v Lidovkách četl článek p. Paroubka, předsedy soc.dem. Já samozřejmě vím, že na rozdíl od nás, takovým pánům někdo ty články píše, že na to mají lidi, kteří příslušným oborům - svým způsobem - rozumějí. Článek pojednával o situaci divadelní kultury v Praze, o aktivitě pana Richtra, Pechy, potažmo i p. primátora, který je podporuje svou nečinností a o důsledcích pro budoucnost.
P. Paroubek ve svém článku pojmenovává i důvody, proč je taková politika špatná a vlastně, banálně řečeno, buranská, dodávám já. Problém je ovšem v tom,že tyto jeho názory nikdo z jeho strany na pražské radnici nezastává, nepropaguje, neprosazuje, ba možná právě naopak! A potom jsou to jenom slova, byť ta pravá. Čili to znamená, že s ním ve straně ti jejich pražští radní nesouhlasí nebo je jim to jedno, nebo - a to je potom na pováženou - jsou to opravdu jenom slova, která po volbách, až někdo, na základě důvěry, kterou oprávněně vzbudila, odevzdá soc.dem.svůj hlas, zůstanou jenom makulaturou a ještě se nám budou vysmívat, že jsme byli blbí a věřili jsme tomu. A budou pokračovat v tzv. kulturní politice pp. Béma, Richtra a Pechy. Takže jestli se to k panu Paroubkovi dostane, pak bych prosil, aby ty své svěřence na radnici pohnul k aktivitě směrem vysloveným v článku pro Lidovky. To by teprve bylo něco!
Já jsem ovšem chtěl dnes mluvit o lásce! Vždyť je máj! Ne však o lásce ledajaké.
Brněnský primátor a radniční činovnice paní Javorová zveřejnili svůj vztah a deklarovali, že se mají rádi.To je ovšem krásné... I já to znám, moje první láska byla taky kolegyně z práce. Začíná to letmými pohledy, pokračuje dotyky, kradmými tajnými polibky, splynutím duší a nakonec těl. Mnoho se o tom psalo, paní Javorová, jako správná členka strany lidové, odstoupila ze své funkce, zcela správně, protože její strana ctí křesťanské hodnoty.
Já však, řadový hříšník, bych jí to nevyčítal. Člověk je slabý a láska je láska, to bývá blesk z čistého nebe, vodní příval, zemětřesení a kdo ví, co ještě. I když se takové vzplanutí někdy pak uhasí a je pryč,nic po něm nezbude. Ale to se nedá nic dělat...
Myslím si však něco úplně jiného. Domnívám se totiž, že měla odstoupit už dávno, ovšem z jiných důvodů! Totiž proto, že její působení ve funkci bylo - pro brněnské divadlo,pozor! - špatné, nekompetentní, věci nerozuměla a činila chybná rozhodnutí, jejichž důsledky se zčásti již projevily a ještě projeví.
To bylo, podle mého názoru, třeba říci a o tom měli novináři psát! Nečetl jsem ani jediný takový článek, který by z tohoto úhlu analyzoval její působení ve funkci. Zato - i v tzv. seriózním tisku - psali jen o lásce, o milostné aféře nebo o sexuálních pletkách na radnici, podle toho, jaký měli na věci názor. Čili se o tom psalo z nepodstatného, marginálního hlediska, vzhledem k městu, k radnici a k tomu, o čem bylo třeba psát.
Takže, bohužel, je Brno, i v tomto, Praze v patách, v těsném závěsu. Byť se tomu nevěnuje tak výrazná pozornost.
P. Paroubek ve svém článku pojmenovává i důvody, proč je taková politika špatná a vlastně, banálně řečeno, buranská, dodávám já. Problém je ovšem v tom,že tyto jeho názory nikdo z jeho strany na pražské radnici nezastává, nepropaguje, neprosazuje, ba možná právě naopak! A potom jsou to jenom slova, byť ta pravá. Čili to znamená, že s ním ve straně ti jejich pražští radní nesouhlasí nebo je jim to jedno, nebo - a to je potom na pováženou - jsou to opravdu jenom slova, která po volbách, až někdo, na základě důvěry, kterou oprávněně vzbudila, odevzdá soc.dem.svůj hlas, zůstanou jenom makulaturou a ještě se nám budou vysmívat, že jsme byli blbí a věřili jsme tomu. A budou pokračovat v tzv. kulturní politice pp. Béma, Richtra a Pechy. Takže jestli se to k panu Paroubkovi dostane, pak bych prosil, aby ty své svěřence na radnici pohnul k aktivitě směrem vysloveným v článku pro Lidovky. To by teprve bylo něco!
Já jsem ovšem chtěl dnes mluvit o lásce! Vždyť je máj! Ne však o lásce ledajaké.
Brněnský primátor a radniční činovnice paní Javorová zveřejnili svůj vztah a deklarovali, že se mají rádi.To je ovšem krásné... I já to znám, moje první láska byla taky kolegyně z práce. Začíná to letmými pohledy, pokračuje dotyky, kradmými tajnými polibky, splynutím duší a nakonec těl. Mnoho se o tom psalo, paní Javorová, jako správná členka strany lidové, odstoupila ze své funkce, zcela správně, protože její strana ctí křesťanské hodnoty.
Já však, řadový hříšník, bych jí to nevyčítal. Člověk je slabý a láska je láska, to bývá blesk z čistého nebe, vodní příval, zemětřesení a kdo ví, co ještě. I když se takové vzplanutí někdy pak uhasí a je pryč,nic po něm nezbude. Ale to se nedá nic dělat...
Myslím si však něco úplně jiného. Domnívám se totiž, že měla odstoupit už dávno, ovšem z jiných důvodů! Totiž proto, že její působení ve funkci bylo - pro brněnské divadlo,pozor! - špatné, nekompetentní, věci nerozuměla a činila chybná rozhodnutí, jejichž důsledky se zčásti již projevily a ještě projeví.
To bylo, podle mého názoru, třeba říci a o tom měli novináři psát! Nečetl jsem ani jediný takový článek, který by z tohoto úhlu analyzoval její působení ve funkci. Zato - i v tzv. seriózním tisku - psali jen o lásce, o milostné aféře nebo o sexuálních pletkách na radnici, podle toho, jaký měli na věci názor. Čili se o tom psalo z nepodstatného, marginálního hlediska, vzhledem k městu, k radnici a k tomu, o čem bylo třeba psát.
Takže, bohužel, je Brno, i v tomto, Praze v patách, v těsném závěsu. Byť se tomu nevěnuje tak výrazná pozornost.