Jak papež František údajně vidí Nový světový řád
„Globální ekonomický systém se ke blíží kolapsu… je postaven na uctívání peněz a na válkách, zjizvených nerovnostech a nezaměstnanosti mládeže… Udržujeme po celé generace systém, který není dobrý... Pozor, nastoluje se neviditelná tyranie…
Ničíme celé generace, abychom udrželi ekonomický systém, který aby přežil, musí vést války a je tomu tak odjakživa… Vzhledem k tomu, že se nám nedaří rozpoutat třetí světovou válku, válčíme regionálně… Prodáváme a vyrábíme zbraně a podporujeme tím modlářskou ekonomiku – ekonomiku, která obětuje své muže a krmí tím ideály peněz.“
Tato slova pronesla hlava římskokatolické církve před necelým rokem, a „samozřejmě“ se od té doby jako reakce na ně nic nestalo, situace se naopak ještě zhoršila.
Je ovšem třeba přijmout s povděkem, že podobná slova pronáší aspoň někdo - i když papež František k tomu nemá mandát (nemá zameteno před vlastním prahem), takže jeho slova vyznívají jako boha-pusté pokrytectví. K větě „udržujeme po celé generace systém, který není dobrý“ nedodává, že křesťanské církve jsou a vždy byly jeho nedílnou součástí, neboť až na výjimky postupovaly a postupují v rozporu s Písmem, zejména „uctíváním peněz“. Na vytvoření Nového světového řádu neboli nového feudalismu se podílely a dál podílejí všechny významné církve: katolická církev svou nadnárodní a hierarchizovanou mocenskopolitickou organizací, protestantské církve propagací materiálního „amerického“ snu („kdo se přičiní, tomu i Bůh pomůže“), a nejhorší jsou pravoslavné církve, a podle toho to v zemích v čele Ruskem vypadá, jak to vypadá.
Všechny církve vycházející ze zjevených „pravd“ škodí zejména tím, že podporují mýtické myšlení a utlačují lidský rozum, soudnost, kriticko-realistické myšlení a vzdělanost založenou na skutečných pravdách.
Na klíčovou otázku, jak z toho ven, existuje jediná odpověď: sysifovsky usilovat o opak. O něco takového se v historii lidstva snažily nekonečné řady myslitelů počínaje Sokratem a Ježíšem; u nás to byli zejména Havlíček, Masaryk, Čapek a „Zemanův“ Peroutka.
Naše současná vláda se sice o cosi snaží, ale pokud má v čele obojakého Bohuslava Sobotku, ekonomistu Babiše a scestnou reformu školství prosazujícího ministra Chládka, je „mimo“.
Náš primas Duka podobnými slovy jako papež nehýří, už proto, že česká katolická církev sama feudálně utlačuje jiné, vesměs pokrokovější a méně mýty zaplevelené církve a protože se, zejména po kabinetně, neprůhledně a nedemokraticky vnucených restitucích, sama proměnila v obchodní společnost.
Světové civilizaci nyní hrozí zejména tři nebezpečí: války, ekologická katastrofa a (jak by dodal Konrad Lorenz) přemnožení lidí.
Hlavním problémem je člověk, kterému dodnes „rozum nevládne“, jak to říkal Masaryk, ale ovládají ho polozvířecí, archetypické spodní vrstvy jeho psychiky.
Hlavním problémem dneška je to, že člověk se vyvinul v mnoha ohledech jednostranně a že jeho technické a materiální možnosti přeběhly jeho soudnost, morálku a skutečně potřebné vzdělání.
Mezi archetypy patří i sklon nevidět nepříjemné pravdy.
Ničíme celé generace, abychom udrželi ekonomický systém, který aby přežil, musí vést války a je tomu tak odjakživa… Vzhledem k tomu, že se nám nedaří rozpoutat třetí světovou válku, válčíme regionálně… Prodáváme a vyrábíme zbraně a podporujeme tím modlářskou ekonomiku – ekonomiku, která obětuje své muže a krmí tím ideály peněz.“
Tato slova pronesla hlava římskokatolické církve před necelým rokem, a „samozřejmě“ se od té doby jako reakce na ně nic nestalo, situace se naopak ještě zhoršila.
Je ovšem třeba přijmout s povděkem, že podobná slova pronáší aspoň někdo - i když papež František k tomu nemá mandát (nemá zameteno před vlastním prahem), takže jeho slova vyznívají jako boha-pusté pokrytectví. K větě „udržujeme po celé generace systém, který není dobrý“ nedodává, že křesťanské církve jsou a vždy byly jeho nedílnou součástí, neboť až na výjimky postupovaly a postupují v rozporu s Písmem, zejména „uctíváním peněz“. Na vytvoření Nového světového řádu neboli nového feudalismu se podílely a dál podílejí všechny významné církve: katolická církev svou nadnárodní a hierarchizovanou mocenskopolitickou organizací, protestantské církve propagací materiálního „amerického“ snu („kdo se přičiní, tomu i Bůh pomůže“), a nejhorší jsou pravoslavné církve, a podle toho to v zemích v čele Ruskem vypadá, jak to vypadá.
Všechny církve vycházející ze zjevených „pravd“ škodí zejména tím, že podporují mýtické myšlení a utlačují lidský rozum, soudnost, kriticko-realistické myšlení a vzdělanost založenou na skutečných pravdách.
Na klíčovou otázku, jak z toho ven, existuje jediná odpověď: sysifovsky usilovat o opak. O něco takového se v historii lidstva snažily nekonečné řady myslitelů počínaje Sokratem a Ježíšem; u nás to byli zejména Havlíček, Masaryk, Čapek a „Zemanův“ Peroutka.
Naše současná vláda se sice o cosi snaží, ale pokud má v čele obojakého Bohuslava Sobotku, ekonomistu Babiše a scestnou reformu školství prosazujícího ministra Chládka, je „mimo“.
Náš primas Duka podobnými slovy jako papež nehýří, už proto, že česká katolická církev sama feudálně utlačuje jiné, vesměs pokrokovější a méně mýty zaplevelené církve a protože se, zejména po kabinetně, neprůhledně a nedemokraticky vnucených restitucích, sama proměnila v obchodní společnost.
Světové civilizaci nyní hrozí zejména tři nebezpečí: války, ekologická katastrofa a (jak by dodal Konrad Lorenz) přemnožení lidí.
Hlavním problémem je člověk, kterému dodnes „rozum nevládne“, jak to říkal Masaryk, ale ovládají ho polozvířecí, archetypické spodní vrstvy jeho psychiky.
Hlavním problémem dneška je to, že člověk se vyvinul v mnoha ohledech jednostranně a že jeho technické a materiální možnosti přeběhly jeho soudnost, morálku a skutečně potřebné vzdělání.
Mezi archetypy patří i sklon nevidět nepříjemné pravdy.