Když jsem včera po delší době sledoval v televizi Jiřího Paroubka, znovu jsem si oživil pocity, které jsem z něho míval v dobách, kdy byl ještě in: umí vzbudit to, co dělá vůdce vůdcem. Je neotřesitelně sebevědomý, vyzařuje to skoro z každého jeho slova, je to sugestivní, podobně jako u špičkových sportovců. „Já mám největší tah na branku“, avšak jakým způsobem (zda budu hrát fair play nebo naopak) a co tam do ní dostanu (zda balón, puk nebo ..…) je vedlejší. I proto, když se tento borec (či ledoborec) dral nahoru, tak přehnaně použil marketingu. Nakonec se mu to sice nevyplatilo, avšak v té době to bylo také jen - vedlejší.

Všichni úspěšní politici slibují a v různé míře klamou. Nepřipouštějí, že lež má krátké nohy a nahrává jim, že v politice je může mít i docela dlouhé, viz například katolická církev nebo Stalin. Čím víc kdo chce dominovat, tím víc „musí“ lhát. Bylo to typické pro feudály a dnes je to typické pro neoliberální pravici: přestože podporuje jen ty nejbohatší (například rovnou daní), musí si získat chudé a středně bohaté tím, že je ohloupí. Vždy najde nějaký ten Trump, Klaus nebo Topolánek a vyhrají.

Je to nepochybně výsledek působení pravice, že existují bumbrlíčci oligarchové a že chudá a střední třída jsou ve srovnání s nimi dnes tak slabé. Když voličům dojde, že byli podvedeni, objeví se ovšem Marxové a Paroubci a táhnou to ..… stejně nesmyslně na branku na opačné straně. Ti nejmazanější a neprotřelejší pak kličkují sem a tam, jako například za levičáka převlečený pravičák Zeman nebo jiný pravičák Babiš, který dokázal vytunelovat levicová pozitiva Sobotkovy vlády.

Proto ti slušnější a poctivější politici tak často prohrávají. Voliči chtějí co nevzrušivější hokej nebo kabaret. Je to varování zejména pro naše prezidentské kandidáty Drahoše a Horáčka. I oni by měli umět voliče přesvědčit, že „já to dokážu“. Vnitřní sílu mají možná ještě větší než Paroubek, jen ji nedávají tak okatě najevo a hrají „jen“ fair.

Slušnost ovšem výhru nevylučuje. Zvlášť když někdo aspiruje na Hrad, na němž se dodnes tyčí Masarykova vlajka s nápisem Pravda vítězí.

Často ovšem se zpožděním a lež mezitím napáchá velké škody.