Podle přirozeného práva by Zemanovo znovuzvolení mělo být neplatné
Rozdíl mezi přirozeným právem (common sense) a právem daným, stejně jako rozdíl mezi formálně a neformálně chápaným právem, je diskutovaný od nepaměti a spory o něj neutichnou snad nikdy. Ne poprvé cituji z článku Karla Čapka, který vyšel v Národních listech v r. 1920 a který referuje o myšlenkách našeho předního prvorepublikového právníka a filosofa E. Svobody:
„Odkud čerpá právo své mravní oprávnění, k jakému etickému ideálu tíhne? Tady Emil Svoboda ukazuje na klasických příkladech z literatury, že právně nezávadný skutek může být hluboce nemravný, nebo že protiprávní čin může být mravním hrdinstvím. Právo nelze ztotožnit se spravedlností a mravností; etika je konečně příliš soucitná, než aby se omezovala na souzení. Nemá-li však právo kladné etické hodnoty, nemá-li hodnoty tím, co uskutečňuje, má zato velkou mravní i životní hodnotu tím, čemu zabraňuje.“
Podle poslední uvedené věty by jakkoli chápané právo mělo zabránit Zemanovu znovuzvolení, protože se on, jeho tým a jeho příznivci dopustili nemalého počtu lží a zamlčování, o polopravdách a obracení věcí naruby nemluvě. Bylo to tentokrát ještě horší než při první přímé prezidentské volbě a rozdíl mezi prof. Drahošem a ním byl teď tak malý, že nové podrazy nepochybně rozhodly. Při Zemanově perfidní taktice „já nic, já muzikant“, resp. kdy bylo zamlženo, zda co říká on nebo jeho nejbližší či vzdálenější podporovatelé, toto není nutné rozlišovat, protože dirigentskou taktovku držel on. Jestliže se u soudů má svědčit „jen pravda a úplná pravda“, bylo to protiprávní, přinejmenším z hlediska přirozeného práva.
Uvádím jen ty nejkřiklavější lži: Drahoš je pedofil, byl konficdentem StB, je to „vítač“. Zeman je zdravý, je „mladý a plný sil“. Všichni, kdo jeho kampaň jen trochu sledovali, jistě nalezli celou řadu dalších. Například umně podvržený novinový list, potvrzující, že Peroutka skutečně napsal článek Hitler je gentleman.
Tento článek zasílám Nejvyššímu správnímu soudu, který nyní rozhoduje, zda Zemanovu volbu prezidentem uzná nebo ne. Netuším, jak se rozhodne, avšak jelikož je to u nás jedna z mála institucí, které fungují jak mají, věřím, že se rozhodne správně.
„Odkud čerpá právo své mravní oprávnění, k jakému etickému ideálu tíhne? Tady Emil Svoboda ukazuje na klasických příkladech z literatury, že právně nezávadný skutek může být hluboce nemravný, nebo že protiprávní čin může být mravním hrdinstvím. Právo nelze ztotožnit se spravedlností a mravností; etika je konečně příliš soucitná, než aby se omezovala na souzení. Nemá-li však právo kladné etické hodnoty, nemá-li hodnoty tím, co uskutečňuje, má zato velkou mravní i životní hodnotu tím, čemu zabraňuje.“
Podle poslední uvedené věty by jakkoli chápané právo mělo zabránit Zemanovu znovuzvolení, protože se on, jeho tým a jeho příznivci dopustili nemalého počtu lží a zamlčování, o polopravdách a obracení věcí naruby nemluvě. Bylo to tentokrát ještě horší než při první přímé prezidentské volbě a rozdíl mezi prof. Drahošem a ním byl teď tak malý, že nové podrazy nepochybně rozhodly. Při Zemanově perfidní taktice „já nic, já muzikant“, resp. kdy bylo zamlženo, zda co říká on nebo jeho nejbližší či vzdálenější podporovatelé, toto není nutné rozlišovat, protože dirigentskou taktovku držel on. Jestliže se u soudů má svědčit „jen pravda a úplná pravda“, bylo to protiprávní, přinejmenším z hlediska přirozeného práva.
Uvádím jen ty nejkřiklavější lži: Drahoš je pedofil, byl konficdentem StB, je to „vítač“. Zeman je zdravý, je „mladý a plný sil“. Všichni, kdo jeho kampaň jen trochu sledovali, jistě nalezli celou řadu dalších. Například umně podvržený novinový list, potvrzující, že Peroutka skutečně napsal článek Hitler je gentleman.
Tento článek zasílám Nejvyššímu správnímu soudu, který nyní rozhoduje, zda Zemanovu volbu prezidentem uzná nebo ne. Netuším, jak se rozhodne, avšak jelikož je to u nás jedna z mála institucí, které fungují jak mají, věřím, že se rozhodne správně.