Chce být prezidentem všech; je to správné a daří se mu to mnohem lépe než současné vládě. Po Masarykovi a Havlovi může naplnit „do třetice všeho dobrého“. Obrysy jeho vzdělání a pravolevé orientace jsou ovšem dosud nejasné.

I to je v pořádku, byť jen prozatím Za volební kampaně se prezentoval jako mírně pravicový, a to může být malý (?) problém.

Česká společnost byla přinejmenším počínaje 1. republikou převážně levicová. Jedinou významnou pravicovou stranou byli tehdy agrárníci, avšak to byla strana nejen bohatých statkářů, ale též chudých chalupářů. Masaryk byl středolevicový, a přes řadu nepřátel prezidentem všech byl, nebo k tomu měl velice blízko.

Nehledě na peripetie následujících let je možno zodpovědně konstatovat, že v roce 1989 jsme si většinově přáli následovat spíše levicové skandinávské země než pravicovou tchatcherovskou Anglii. Objevil se ovšem hayekovec-tchatcherovec a autokrat Klaus, který kromě jiného využil obvyklého politického jevu z bláta do louže, v tomto případě z leva do prava, zmanipuloval nás, a to, opět přes různé peripetie, trvá dodnes.

O autokratech Zemanovi a Babišovi nemluvě. Proto u nás dodnes není zdravá demokracie, jejímž nejdůležitějším úkolem je služba všemu lidu, a musí proto být středolevicová.

Jak se k tomu postaví pan prezident?

Věřím, že moudře a opět správně.

Věřím, že o něm jednou bude možno prohlašovat to stejné, co o Masarykovi v roce 1937 napsal tehdejší francouzský premiér Léon Blum: „Milován a ctěn víc než kterýkoli autokrat, nechtěl být nikdy víc než první občan mezi rovnými. Jeho autorita ve vlastním národě byla nesmírná, ale nevyplývala ani z jeho všemohoucnosti, které by se zmocnil, ani ze strachu, který by naháněl; jejím zdrojem byla vděčnost, důvěra a láska. Proto se všichni demokraté celého světa obdivovali jeho dílu, ctili jeho jméno a posilovali se jeho příkladem.“