Archiv článků: duben 2007

26. 04.

Panu učiteli s láskou

Bohuslav Sobotka Přečteno 9395 krát Přidat komentář


Téměř všechny vládní garnitury touží z různých důvodů po tom, být moderní a proto v posledních letech povinně přibalují do své programové výbavy vzdělání jako prioritu. Má to i své racionální ekonomické důvody, bez vyšších investic do školství a vědy se naše schopnost hospodářsky konkurovat rozplyne, jakmile zmizí stávající výhoda nízkých mezd. Stejně to s prioritami udělala i Topolánkova vláda a nemám důvod nevěřit stávající ministryni školství Daně Kuchtové, že pro „své“ školství udělá co bude v jejích silách. Po včerejšku to však bude mít nesmírně těžké. Vláda rozhodla o tom, že platy učitelů v roce 2008 (ale také 2009 a 2010) porostou meziročně jen o jeden a půl procenta. Při uvažované inflaci 3,5 až 4% (viz změny nepřímých daní) tak ve skutečnosti poprvé po téměř deseti letech mzdy ve školách reálně poklesnou o 2-2,5%. Pokud to má být méně, musí ze školství odejít až 20 tisíc pedagogických pracovníků. I v takovém dramatickém případě (ve skutečnosti asi nikdy nenastane tak masivní propouštění ) by však platy vzrostly nejvýše o 4,5%, reálně by tedy v podstatě stagnovaly. Takové dilema neměl po roce 1989 asi žádný ministr školství. Minulá ministryně Petra Buzková sice musela také v letech 2004 a 2005 snížit počty zaměstnanců, měla však současně vládou garantován slušný růst reálných mezd učitelů. Platy v základním a středním školství vzrostly v roce 2005 po odečtení inflace o 6,5 % a o rok později o 6 procent ( rostly tak rychleji než u jiných zaměstnanců veřejného sektoru). Vláda se rozhodla v příštích třech letech šetřit i na školství. Je to chyba. Takový nový způsob rozpočtové stabilizace nás dlouhodobě poškodí. Naše prozatím dosti rigidní střední a základní školství prochází zásadními modernizačními reformami. Školy získaly mnohem větší volnost v oblasti náplně a způsobu výuky. Tuto „malou školskou revoluci“ ale musí provázet i rozumný, uměřený pokrok v odměňování učitelů. Jinak mnoho reformních záměrů, zejména pokud jde o další vzdělávání učitelů, vyjde naprázdno. Školství opustí další odborníci a dále se sníží již beztak malá atraktivita pro mladé absolventy pedagogických fakult. Pokládám za lepší změnit strukturu uvažovaných reforem, odložit další snižování daní právnickým osobám (tím pádem přibude v roce 2010 do rozpočtů plus 27 miliard) a nejvyšším příjmovým skupinám a platy ve školství tím pádem nesnižovat. Pro dlouhodobou prosperitu a hlavně konkurenceschopnost se mi to jeví jako lepší varianta než to co včera udělala vláda. Co vy na to?


24. 04.

Kubiceho bublina splaskla. Definitivně?

Bohuslav Sobotka Přečteno 8422 krát Přidat komentář


Před malou chvílí vydala ČTK stručnou, takřka nenápadnou informaci. Abych odcitoval to nejdůležitější: „ Tvrzení ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho o tom, že organizovaný zločin prorůstá do státní správy a je propojen s některými politiky se nepotvrdila. K tomuto závěru dospěla zvláštní skupina Vrchního státního zastupitelství v Praze, která analyzovala trestní kauzy zmiňované v tzv.. Kubiceho zprávě“. Sdělila to mluvčí VSZ v Praze Irena Válová.

Bylo to právě vystoupení policejního důstojníka Jana Kubiceho v květnu 2006, které znamenalo první přímý vstup policejního útvaru na českou politickou scénu a to jen několik dní a hodin před parlamentními volbami. Jan Kubice spustil svými jasnými a kategorickými prohlášeními o propojení politiky a organizovaného zločinu největší předvolební aféru loňských parlamentních voleb. Kubiceho aféra volby nepochybně ovlivnila, vždyť v těch posledních dnech před všeobecným hlasováním se v médiích a mezi lidmi téměř o ničem jiném nediskutovalo. Mohu to osobně potvrdit, jako kandidát do Sněmovny jsem byl od rána do večera v ulicích a přesně si vzpomínám, na jaké téma a s jakými emocemi zapřádali hovor voliči i odpůrci ČSSD. Byl to Kubice, Kubice a Kubice.

Angažmá poslanců ODS Langra a Vidíma v celé věci ji pravděpodobně pouze pomohlo rychle a dostatečně zviditelnit. Zkrátka aby se vše stihlo „politicky prodat“, ještě než se volební místnosti otevřou. To by se při troše politického cynismu dalo pochopit. Langr s Vidímem chtěli pomoci ODS vyhrát volby a Kubiceho zpráva byla v této situaci darem z nebes a příležitostí, jak si udělat ve straně volební zásluhy. Proč ale takto jednal zkušený policista Jan Kubice? Proč porušil všechny zavedené služební postupy a platná pravidla, ignoroval své nadřízené včetně ministra vnitra a obrátil se přímo na parlamentní výbor? Skutečně někdo vyšetřování policie ovlivňoval? Byla na místě Kubiceho obava z propojení mafií a politických špiček?

Odpověď dnes poskytlo Vrchní státní zastupitelství. Kubiceho sebevědomá a výbušná předvolební tvrzení se nepotvrdila. Informace přichází půl roku po volbách, v době kdy vládne ODS a ČSSD tak těžko může někdo obviňovat z toho, že měla na prošetření Kubiceho zprávy nějaký vliv. To hlavní je zdá se jasné. Volby byly ovlivněny falešnou poplašnou zprávou. Na zbylé otázky kolem té podivné kauzy může odpovědět jen jediný člověk, Jan Kubice. Udělá to? A co udělá ODS? Omluví se, nebo dopadne Vrchní státní zastupitelství jako CzechInvest?

20. 04.

Malá vzpomínka na snižování daní

Bohuslav Sobotka Přečteno 4411 krát Přidat komentář


Milé čtenářky a vážení čtenáři, když jsem před chvílí pročítal diskusi k jednomu z mých starších komentářů, znovu jsem si uvědomil, jak občas (všichni) přemýšlíme a píšeme v zažilých a pohodlných myšlenkových schématech ( výstižnější by bylo napsat ideologických, ale to už by znělo skoro jako nadávka). Zejména, když dojde na půtky pravice a levice, liberálů a konzervativců, stoupenců a protivníků radaru USA , fanoušků soc.dem a ods a tak podobně. Schémata jsou občas fajn, dají se použít jako dobré argumentační zkratky a symboly, ale řada z nich už zastarala a dále vesele zastarává. Jednou z nejvíce oblíbených frází, která se používá při hodnocení minulých let, kdy tu byly vlády vedené ČSSD, je argument o tom, že se v té době u nás neustále zvyšovaly daně. Řada z vás ví, že je to zjevná nepravda, ale rád bych se u této oblíbené fráze zastavil a ukázal, jak může být občas ošidné přebírat nekriticky účelovou předvolební rétoriku. Budu se zabývat obdobím, kdy jsem nesl odpovědnost jako ministr financí. Nejprve čísla ( pramen je MF, popřípadě ČSÚ): v roce 2003 činila u nás složená daňová kvóta, jež vyjadřuje podíl celkově odvedených daní a pojistného na hrubém domácím produktu, 34,7%. (2004-34,6%, 2005-35,7%) V roce 2006, kdy jsem opouštěl úřad, činilo celkové daňové zatížení 34,4% HDP. V roce 2006 došlo prokazatelně k největšímu meziročnímu poklesu složené daňové kvóty od roku 1997. Snížilo se i zdanění ekonomické aktivity fyzických osob. Podle údajů OECD byla Česká republika jedinou zemí, kde v roce 2006 poklesla cena práce o více než jedno procento (u svobodného bezdětného zaměstnance to byl pokles ze 43,8% na 42,6%, u zaměstnance s dětmi činí od roku 2006 daňové zatížení práce 26,1%). V roce 2006 se tak snížením celkového daňového zatížení naplno pozitivně projevila prorůstová daňová reforma, kterou jsme prosadili do legislativy v letech 2004-2005. Jejím cílem bylo podpořit konkurenceschopnost ekonomiky, zrychlit hospodářský růst, posílit motivaci pracovat a zlepšit situaci pracujících rodin s dětmi. Chtěl bych zmínit jen ty nejvýznamnější daňové změny, jež se podařilo prosadit: Sazba daně z příjmu právnických osob se snížila z 31 na 24 procent, došlo ke zrychlení odpisů a výrazně se nově daňově zvýhodnily firemní investice do vědy a výzkumu. Základní sazba DPH poklesla z 22 na 19 procent, snížená sazba zůstala celé období na 5%. Došlo ke snížení sazeb daně z příjmů u fyzických osob u dvou nejnižších pásem ( z 15 na 12% a z 20 na 19%). Došlo k zavedení daňového bonusu pro nízkopříjmové rodiny s dětmi, kde alespoň jeden z rodičů pracuje. Začalo platit společné zdanění manželů s dětmi, první rok ho ke snížení svých daní využilo 350 tisíc rodin, letos to bude zřejmě ještě víc. Zvýšily se výdajové paušály pro živnostníky, které do značné míry kompenzovaly dřívější zavedení minimálního vyměřovacího základu, jež bylo vnímáno částí živnostníků přece jen negativně. Daň z převodu nemovitostí se snížila z původních 5 na 3 procenta. Tolik snižování sazeb a daní, jež bylo realizováno v minulém volebním období. Myslím, že stojí za to podívat se na něj s určitým časovým odstupem a vcelku. Pokud jde o zvyšování daní, odehrálo se ve dvou hlavních oblastech. Postupně rostla spotřební daň z tabákových výrobků tak, abychom se dostali na minimální úroveň platnou v EU (dosáhneme jí teprve v roce 2008). I druhá změna souvisela se vstupem do EU, do základní sazby DPH se přesunuly některé položky zboží a služeb, které byly do té doby ve snížené sazbě, což neodpovídalo příslušné evropské směrnici (rozpočtově nejvýznamnější položkou bylo jídlo v restauracích). Podtrženo a sečteno, snižování daňových sazeb i daňové zátěže není něco, nač by měla v České republice na počátku 21. století monopol pravice či levice. Daně snižovaly minulé vlády vedené ČSSD, možná je budou jednou snižovat i vlády budoucí (ta současná Topolánkova se je většině lidí chystá podle všech zatím dostupných údajů spíše zvýšit). Jde ale o to, jak jsou daňové změny rozloženy z hlediska spravedlnosti, jaký mají vliv na růst a modernizaci ekonomiky, zaměstnanost a také na vývoj veřejných rozpočtů. Ale o tom možná jindy.


19. 04.

Hodná vláda a zlí starostové

Bohuslav Sobotka Přečteno 5548 krát Přidat komentář

Dnes se schází v Brně starostové obcí a měst, aby diskutovali o dopadech chystaných vládních daňových změn na své rozpočtové příjmy. A protože můj starší komentář k obavám z možného výpadku daňových příjmů samospráv vyvolal diskusi, rád bych se k tomuto tématu ještě jednou vrátil. Obce a kraje získají u nás každý rok cca třetinu z celkově vybraných daní. Jakékoli plánované větší změny v této oblasti tak nutně poutají pozornost starostů i hejtmanů. Topolánkova vláda chce zasáhnout i do daně, která je výlučným příjmem měst a obcí – daně z nemovitostí. V roce 2006 se na této dani vybralo v České republice 5 miliard korun, z toho 1,4 miliardy činila daň ze zemědělských pozemků. Současná vláda se rozhodla zemědělské pozemky zcela osvobodit. U obcí do 600 obyvatel pak navrhuje přímo zvýšit daň u zbývajících nemovitostí dvakrát až třikrát. Skutečně výraznou změnou je však poslední návrh v této oblasti. Vláda chce umožnit obcím, aby mohly obecně závaznou vyhláškou zvýšit daň z nemovitostí až na pětinásobek stávajícího stavu. Důvodová zpráva k vládnímu „reformnímu“ balíčku proto konstatuje: „U všech obcí při použití místního koeficientu může dojít ke zvýšení daňové povinnosti několikanásobně“. Příznačné ovšem je, že vláda nezahrnula dopady možného zvýšení daně z nemovitostí do žádného oficiálního propočtu, v němž demonstrovala dopady daňových změn na příjmy jednotlivých typů domácností ( podobně opomenula i nové ekologické daně a novou paušální daň za zdravotní péči ve formě poplatků nad rámec zdravotního pojištění). Nejvíce zmaten nyní musí být pravicový volič, zejména informovaný volič ODS. V Modré šanci, která byla publikována na podzim roku 2005 jako oficiální programový dokument ODS, se totiž navrhovalo úplné zrušení daně z nemovitostí. Skupina poslanců ODS dokonce neúspěšně předložila návrh na zrušení této daně formou poslanecké novely. To bylo necelý rok před volbami. Řada lidí, včetně mne, postupně dospěla k závěru, že ODS tuto daň zruší, jakmile se dostane do vlády. A nyní se chystá pravý opak. Topolánkova vláda otevírá možnost zvyšovat daň z nemovitostí až na pětinásobek. Ale nejen to. Tím že snižuje daň z příjmů právnických osob, aniž by současně výpadek této daně nějak obcím a městům kompenzovala, nutí je vlastně k tomu, aby jako zdroj kompenzace použily vyšší daň z nemovitostí. Je to od vlády chytrý krok. Hodně alibistický, ale chytrý. Vláda totiž bude ta „hodná“. Ona daně přece snižuje, alespoň právnickým osobám a nejvyšším příjmovým kategoriím. Těmi zlými muži a ženami budou obecní zastupitelé, radní, starostové a primátoři, kterým v důsledku propadu příjmů nezbude často nic jiného, než daň z nemovitostí skutečně razantně zvednout. Nic proti posílení pravomocí obcí zrovna v této oblasti, ale samosprávy by podle mého názoru neměly být ke zvyšování daně z nemovitostí vládou nuceny. Co vy na to?

18. 04.

Velký úklid, aneb pachatelé se vrací na místo činu

Bohuslav Sobotka Přečteno 4435 krát Přidat komentář

Dobrý den, milé čtenářky a vážení čtenáři, na úvod docela malá hádanka: Co mají společného deficit státního rozpočtu a Tomáš Julínek , Alena Páralová a Pavel Severa? Nebudu vás dlouho napínat ( dramatická pauza navíc v textu vůbec nevyzní) Odpověď: jsou to autoři pozměňujících návrhů k zákonům, které se umístily na prvních třech místech hitparády poslaneckého a senátorského zvyšování mandatorních výdajů našeho státu v roce 2007. Proč se k tomu vracím? Protože o prudkém růstu schodku státního rozpočtu v roce 2007 panuje řada mýtů a možná je načase kriticky se na ně podívat. Ale nejprve ke skutečným číslům o našem deficitu a dluhu. Podle aktuálních předběžných údajů ČSÚ došlo v roce 2006 v České republice k poklesu deficitu veřejných rozpočtů na 2,95% HDP. A to při současném rekordním meziročním snížení celkového daňového zatížení o 1,3 procentního bodu na 34,4 procenta HDP. Česká republika tak třetí rok po sobě splnila konvergenční program ( cíl pro rok 2006 byl deficit nejvýše 3,8 HDP). Měli jsme tak nižší roční tempo zadlužování v poměru k HDP než Slovensko, Polsko i Maďarsko. V uplynulých třech letech také v zásadě stagnoval podíl celkového veřejného dluhu na HDP, v roce 2006 mírně poklesl na 30,37 procenta. Průměrná zadluženost v zemích EU 27 je v současné době cca 60% HDP. Pokud by na jaře 2006 nebylo přijato několik poslaneckých a senátorských pozměňujících návrhů, které v roce 2007 zvýšily deficit o cca 0,7% HDP, Česká republika by splnila konvergenční program i v letošním roce, kdy byl původní cíl stanoven na nejvýše 3,3% HDP ( skutečnost tak bude asi 4% HDP).
Problém neplánovaného meziročního ( 2006/2007) růstu výdajů v sociální oblasti o cca 21 miliard totiž nevznikl v rámci Paroubkovou vládou předložených návrhů zákonů ( ty byly, byť velmi těsně, dimenzovány na plánovaný deficit 3,3% HDP v roce 2007), ale díky pozměňujícím návrhům z řad tehdy opozičních i koaličních poslanců a senátorů. Počítejte se mnou. Poslanec Severa s podporou svého stranického kolegy Miroslava Kalouska navrhl zvýšení výdajů na rodičovský příspěvek o 15 miliard. Získal pro to v opakovaném hlasování ( hlasovalo se třikrát, ČSSD nejprve dvakrát hlasovala proti, po třetí pak také pro) hlasy napříč Sněmovnou, včetně mnoha hlasů z ODS. Senátor Julínek zvýšil s podporou pravicového Senátu meziroční valorizaci plateb státu za státní pojištěnce o dalších více než 5 miliard korun nad rámec návrhu tehdejšího ministra zdravotnictví Ratha. A poslankyně Páralová prosadila i s podporou ODS zvýšení vdovských důchodů o cca 0,5 miliardy korun. Předvolební poslanecké a senátorské iniciativy tak narušily plán stabilizace veřejných rozpočtů, realizovaný od roku 2003. Přiznává to i současná Topolánkova vláda, když v materiálu o reformě veřejných rozpočtů, předloženém současným ministrem financí Miroslavem Kalouskem, na str. 21 uvádí:"Třetím a aktuálně nejpodstatnějším vlivem ( na zvýšení výdajů) byla úprava vládních předloh těchto nových zákonů a navržení změn stávajícího zákona o státní sociální podpoře v Parlamentu v předvolebním období na jaře 2006, které nebyly dostatečně prověřeny a podloženy externími posudky, a to jak z hlediska systémového zakotvení, tak zejména pokud jde o jejich faktický dopad na veřejné rozpočty". Tak tomu skutečně bylo a je. Kalousek, Nečas a Julínek se svou aktuální " reformou" na výdajové straně tak trochu připomínají pachatele, kteří se vrátili na místo činu, aby uklidili výsledky (také) svého předvolebního vystupování a hlasování. Snad by se to dalo pochopit a označit za cestu k nápravě a převýchově zmíněných rozpočtových delikventů. Kdyby před volbami neříkali pravý opak a neslibovali důchodcům, rodinám s dětmi i pacientům modré z nebe, zejména pak zachování předvolebních sociálních dárečků. A kdyby se dnes nesnažili hodit veškerou odpovědnost pouze na současnou opozici. Nic není černobílé. Odpovědnost za letošní vybočení z trajektorie snižování deficitů mají dnešní vláda i opozice. To samo o sobě je důvodem ke skutečně široké diskusi o potřebných reformách a ne k chystanému bojovému hlasování, opírajícímu se o těsnou většinu dvou přeběhlíků. Ale o tom možná někdy příště.

17. 04.

Proč se bojí obce a města o své příjmy?

Bohuslav Sobotka Přečteno 2566 krát Přidat komentář

Milé čtenářky a vážení čtenáři, dnešní (a celkově první) blog bych chtěl věnovat nečekaným trampotám, jež včera a dnes potkaly vládní daňové reformátory. Mezi už docela četné odpůrce navržených " reforem" se přidali starostové obcí, zatím jen ze Zlínska. Bojí se, že je vláda svými daňovými změnami připraví o příjmy. Vůbec se jim nedivím. Pokud si pozorně přečtete vládní dokumenty, jež prozatím vláda k daňovým "reformám" schválila, zjistíte, že pokračování snižování daně z příjmu právnických osob ( ze stávajících 24 procent na procent 19) připraví obce a kraje do roku 2010 o téměř deset miliard korun. ( snižování daně z příjmů fyzických osob je plně kompenzováno zvýšením DPH). Ačkoli vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že případné výpadky příjmů obcí a krajů bude kompenzovat novelou zákona o rozpočtovém určení daní ( známého více pod zkratkou RUD), ve vládou schváleném reformním plánu o tom již cudně mlčí. A kdo viděl návrhy novel konkrétních daňových zákonů, které 4. dubna rozeslalo ministerstvo financí do vnějšího připomínkového řízení, zcela jistě potvrdí, že i tam žádná novela RUD není. Dal jsem si proto záležet a zvláště pečlivě pročetl důvodovou zprávu ke snížení daně z příjmů právnických osob. O rozpočtovém dopadu na samosprávy se zde vůbec nepíše, natož aby zde byl příslib brzké následné novelizace RUD. Pak se ale Kalousek s Topolánkem nemůžou divit, že starostové reptají. Shrnuto a podtrženo, vládní reformátoři na kompenzace obcím při přípravě daňových změn zkrátka zapomněli. Probudili se až včera, pod tlakem protestů starostů ze Zínského kraje, kteří, čtouce vládní dokumenty, dospěli ke stejnému závěru jako já. Ministerstvo financí urychleně slibuje nápravu, ale prý až po přijetí celého reformního balíku, tedy někdy na podzim 2007. To ale nebude tak jednoduché. Vláda totiž s vysokou pravděpodobností, jako zcela zapomněla na RUD, se stejnou logikou ani nezapočítala rozpočtové dopady kompenzace obcím a krajům do chystaného a zveřejněného rozpočtového výhledu. Nyní tak bude mít na vybranou jen jednu ze dvou možností: a)plánovaný nominální deficit státního rozpočtu bude muset v roce 2010 navýšit o dalších 10 miliard na cca 79 miliard ( z plánovaných "reformních" 69) nebo za b) ušetřit na výdajové straně státního rozpočtu v roce 2010 dalších 10 miliard ( což bude neřešitelné, neboť již stávající plán počítá pro volební rok 2010 s 16,8 miliardami zatím nijak nespecifikovaných a proto v zásadě teoretických škrtů). Jinak než na účet státního rozpočtu totiž není možné kompenzaci obcím a krajům prostřednictvím novely RUD provést. Bude zajímavé sledovat, jak si vláda s tímto problémem poradí. Hlídat ji tentokrát bude nejenom opozice, ale také zastupitelstva cca 6000 obcí a měst a 14 krajů.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy