Bohuslav Sobotka

23. 10.

Rozpočet prošel díky porušení zákona

Bohuslav Sobotka Přečteno 6721 krát

Následující příběh ilustruje způsob, jakým Topolánkova vláda dosahuje tzv. „úspěchů“ v Poslanecké sněmovně bez ohledu na pravidla a zákony. Je to myslím vhodná ilustrace nepřijatelných metod, které bohužel opakovaně udržují současnou vládu při životě ( v poslední době spíše politickém živoření), a jež koneckonců byly pro ČSSD dalším důvodem k vyvolání hlasovaní o nedůvěře vládě.

Když Poslanecká sněmovna v úterý večer o jeden hlas zamítla návrh zákona o státním rozpočtu, objevilo se tvrzení ministra financí Kalouska o tom, že se vlastně nic neděje a že projednávání rozpočtu může pokračovat. Pouze budou chybět základní rozpočtové parametry, jako například celková výše příjmů, výdajů a deficitu. ČSSD okamžitě namítla, že je to chybný výklad zákona o jednacím řádu a že vláda nyní musí předložit nový návrh rozpočtu. Po té byla schůze přerušena s tím, že si poslanci vyžádali stanovisko legislativního odboru Poslanecké sněmovny.

Toto právní stanovisko dalo jasně za pravdu tvrzení ČSSD. Konstatovalo, že v projednávání rozpočtu nelze pokračovat. Tím zcela popřelo médii široce citované tvrzení ministra financí o tom, že se nic neděje a že rozpočtový proces pokračuje. Ministr Kalousek zkrátka v úterý neříkal pravdu. Buď z neznalosti, nebo úmyslně. V nastalé situaci zbyla podle právníků Poslanecké sněmovny jediná legální možnost dalšího postupu. Opakovaně hlasovat o různých variantách doporučení vládě k přepracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Podle právníků také nepřicházelo v úvahu hlasovat znovu o již jednou neschváleném návrhu zákona o státním rozpočtu, neboť o stejném návrhu nelze v Poslanecké sněmovně hlasovat opětovně.

V této souvislosti se ještě vrátím k jinému široce opakovanému tvrzení některých médií o tom, že ještě nikdy nebyl návrh zákona o státním rozpočtu v prvním čtení zamítnut. To opět není pravda. Ve středu 14. října 1998 zamítla Poslanecká sněmovna v prvním čtení návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1999, který předložila menšinová vláda Miloše Zemana. Jaký byl pak další postup? Poslanecká sněmovna přijala doporučení, aby vláda návrh rozpočtu přepracovala a do 30 dnů ho opět předložila do Poslanecké sněmovny. Tedy sněmovna zvolila v roce 1998 stejný zákonný postup, který i nyní navrhovala ČSSD. Tehdejší předseda vlády Miloš Zeman poslancům poděkoval a slíbil, že vláda předloží nový návrh v souladu s doporučením sněmovny. Miloš Zeman respektoval zákon. Ani na okamžik ho v rozpravě nezpochybnil.

Mirek Topolánek se ovšem rozhodl pro jiný postup. Ve středu ráno sehnal přeběhlíka Michala Pohanku (který při prvním hlasování chyběl) a přesvědčil dalšího bývalého poslance ČSSD Wolfa, aby změnil názor.

Toto přesvědčování Wolfa stojí za samostatnou pozornost. Probíhalo během schůze doslova v přímém přenosu. Když v úterý večer koalice při zamítnutí návrhu rozpočtu zjistila, že Wolf nehlasoval s ODS, rozběhl se předseda poslanců ODS Tluchoř k poslanci Wolfovi přímo mezi překvapené členy poslaneckého klubu ČSSD. Poslanec Wolf totiž stále ještě sedí uprostřed poslanců své bývalé strany. Předseda Tluchoř se postavil nad sedícího Wolfa ( k jeho lavici) a mlčenlivou ale výmluvnou gestikulací ho nutil k tomu, aby změnil své stanovisko. Tento neuvěřitelný výstup trval několik minut, pak se Wolf přece jen zvedl a oznámil, že se při hlasování spletl. Docela hezká ilustrace způsobu, jakým ODS udržuje pořádek a kázeň mezi tzv. přeběhlíky. Bývalý poslanec ODS Morava to popisoval jako „pozitivní a negativní“ motivaci. Nikdy bych nečekal, že budu ve sněmovně svědkem něčeho tak ponižujícího.

Ve středu ráno pak ODS, posilněná těmito dvěma hlasy, navzdory odporu opozice i námitkám zpravodaje, prosadila porušení jednacího řádu a nechala hlasovat znovu o téže věci. O návrhu rozpočtu, který večer před tím neprošel. Tento postup byl zcela v rozporu se stanoviskem právníků Poslanecké sněmovny a všemi dosavadními zvyklostmi. To ovšem koaliční poslance nezajímalo.

Rozpočet tak v opakovaném hlasování ve středu dopoledne těsně prošel do dalšího čtení.

Mirek Topolánek „zvítězil“.

21. 10.

Návrh rozpočtu byl zamítnut

Bohuslav Sobotka Přečteno 5603 krát

Rozklad Topolánkova vládnutí pokračuje. Dnes večer Poslanecká sněmovna zamítla návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2009. Vláda má nyní podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny jedinou možnost, jak při přípravě rozpočtu pokračovat. Musí předložit co nejdříve nový návrh. Pokud bude vláda mlžit a interpretovat situaci jiným způsobem, jak se o to dnes v prvním šoku snažil ministr financí Kalousek, poškodí Českou republiku a zvýší riziko rozpočtového provizoria. Nový návrh rozpočtu totiž může být podle mého názoru na stole už do 14 dnů.

Proč nelze současný návrh rozpočtu dále projednávat? Speciální postup projednávání zákona o státním rozpočtu stanoví zákon č.90/1995 Sb. V § 102, který upravuje projednání rozpočtu v prvním čtení, se jasně říká: „ Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí, nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu.“ Poslanecká sněmovna dnes hlasy opozice neschválila základní údaje návrhu rozpočtu a hlasy koaličních stran zamítla i návrh poslance Tlustého na stanovení termínu pro předložení nového návrhu. Patová situace ovšem vznikla pouze zdánlivě. Vláda ji může rychle vyřešit předložením nového, pozměněného návrhu. Zmatek ve vládní koalici byl však dnes večer natolik veliký, že se vládní poslanci nedokázali na žádném rozumném řešení domluvit a ČSSD ukončila rozpočtové utrpení koalice návrhem na přerušení jednání do středy.

Tak to dopadá, když rozpočet předkládá slabá vláda, existenčně závislá na rebelech ve vlastních řadách a přeběhlících. Ale ODS a Mirek Topolánek si tuto cestu vybrali a zřejmě se po ní chystají pokračovat (spolu se Zelenými a KDU) až do hořkého konce. Jen škoda, že sebou do nejistoty táhnou celou zemi na prahu očekávaného hospodářského zpomalení. Už z tohoto důvodu bude jen dobře, pokud Topolánkova koaliční vláda ve středu skončí.

Hlavním důvodem pro zamítnutí rozpočtu byla jeho nevěrohodnost. Vláda předložila uprostřed americké finanční krize návrh rozpočtu , v němž počítá s růstem ekonomiky v roce 2009 o 4,8% ( letos se očekává růst cca 4,5 %). Všichni v této zemi ( včetně ČNB) vědí, že nic takového, jako zrychlení ekonomiky, pro příští rok skutečně nepřipadá v úvahu. Mimochodem, ČNB ústy guvernéra Tůmy nedávno snížila odhad růstu v příštím roce na 3,2% a někteří analytici již hovoří o zpomalení na 2,5%. Vláda tak předložila rozpočet, který je fiktivní. Nenaplní se jeho očekávané příjmy a tudíž ani plánované výdaje. Nemluvě o tom, že součástí rozpočtu nejsou žádná aktivní opatření, kterými by vláda čelila negativním důsledkům očekávaného zpomalení naší ekonomiky v roce 2009. Nelze se divit tomu, že takový rozpočet dnes těsná většina poslanců odmítla pustit do dalšího projednávání.

PS. Pokračování tohoto příběhu je dosti neuvěřitelné a popíšu ho ve čtvrtek 23. října.

13. 10.

Kalousek a Tůma vzdali euro

Bohuslav Sobotka Přečteno 6225 krát

Podle nedělního prohlášení guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy bude vláda kvůli neklidu na finančních trzích potřebovat před možným stanovením termínu přijetí eura „určitý oddechový čas počítaný spíše na měsíce“. Ministr financí Miroslav Kalousek den před tím prohlásil, že změnil názor na to, jak rychle vstoupit do eurozony. Odůvodnil to zklamáním nad úvahami klíčových zemí eurozony o změkčení podmínek Paktu stability a růstu (zejména požadavku nižšího než tříprocentního deficitu veřejných rozpočtů i v době poklesu ekonomiky). Tůma i Kalousek přitom byli na základě svých dřívějších výroků obecně považováni za (poměrně osamělé) stoupence stanovení termínu pro přijetí eura ve vládě a bankovní radě ČNB.

Je tato současná změna názoru Tůmy a Kalouska velkým překvapením? Já myslím, že ve skutečnosti není.

Vláda má v listopadu rozhodovat o tom, jestli česká koruna v roce 2009 vstoupí do systému směnných kurzů ERM II. Pokud rozhodne, že ne, fakticky tak vyloučí termín přijetí eura v roce 2012. V povinném kurzovém režimu totiž musí národní měna formálně zůstat před přijetím eura minimálně dva roky, fakticky zřejmě alespoň 30 měsíců. Pokud by Topolánkova vláda vstup do ERM 2 v roce 2009 schválila, například od poloviny roku (na vstup od 1. 1. 2009 je již pozdě), fakticky by mohla také stanovit termín přijetí eura na 1. 1. 2012. Tak jak po tom volá významná část podnikatelské sféry a také ČSSD.

Nic takového se ale letos v listopadu nestane. Kalousek s Tůmou to dobře ví už dnes. Předem vyklízí cestu současnému předsedovi vlády. Mirek Topolánek, který obviňuje velkou část eurozóny z toho, že si zbytečně hraje na finanční krizi, a nedávno si notoval na kongresu britských konzervativců, pokud jde o trvání na existenci národní měny, stanovení termínu přijetí eura z ideologických důvodů v letošním roce nepřipustí. A možná to nedovolí ani v roce 2009. Ministr financí a guvernér proto takticky obrací v předtuše budoucí porážky.

Důvody, které uvádí, jsou ale směšné. Zejména ten Kalouskův. Úvahy o zmírnění fiskálních kritérií Paktu stability a růstu probíhají v EU již řadu let. Dlouho před tím, než ministr Kalousek nastoupil do své funkce, upravila Evropská komise interpretaci Paktu a začala tolerovat jeho dočasné porušování u zemí v hospodářských nesnázích. Nepřesvědčivě působí i Tůmova úvaha o „vládním oddechovém času“, vynuceném finanční krizí. V EU není podle všeho žádná jiná vláda, která by existenci finanční krize okázale ignorovala tak, jako koaliční vláda Mirka Topolánka. Vrcholným důkazem této ignorace (a zoufale pasivního přístupu) je návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2009, který počítá s meziročním ZRYCHLENÍM našeho hospodářského růstu na 4,8%.

Tůma a Kalousek opouští boj za stanovení termínu přijetí společné měny. Tento útěk od praporů pokládám za hanebný a nezodpovědný. Zejména proto, že žádné další stoupence rozumně rychlého přijetí eura už v této vládě (bankovní radě) nenajdete.

PS. Česká republika poprvé splnila tzv. maastrichtská kriteria pro přijetí eura v roce 2007. Včetně deficitu veřejných financí, který v tomto roce na základě státního rozpočtu, připraveného ještě vládou ČSSD v září 2006, poklesl podle posledních údajů ČSU na 1% HDP. Ve stejném roce splňovala ČR i kriterium veřejného dluhu (28% HDP), inflace a úrokové stability. Inflační podmínku zřejmě ČR nesplní v roce 2008 a to v důsledku růstu cen po tzv. daňové reformě.

Archiv článků: říjen 2008

Rozpočet prošel díky porušení zákona

Návrh rozpočtu byl zamítnut

Kalousek a Tůma vzdali euro

Blogeři abecedně