Stává se někdy, že se záměr nakonec obrátí i proti samotnému tvůrci. Drábkova reforma (pokud ji celou nevymyslel jeho nerozlučný „softwarový“ náměstek Šiška) výplaty sociálních dávek ovšem neohrožuje jen jeho politickou pozici. Mnohem horší je, že touto zpackanou reformou škodí - kromě vlastních úředníků na Úřadu práce- také statisícům nevinných spoluobčanů. Bezohledně na nich experimentuje, obtěžuje je a vlastně trestá.
Ano, dřou a dřou, jedni i druzí, jen na výplatních páskách to vypadá různě.
Pracovníci z Úřadů práce v Litoměřicích a Ostravě, obležených zoufalými lidmi, kterým často dýchá na záda exekutor, to nevydrželi a prostřednictvím svých odborových reprezentantů popsali, co se na těchto úřadech děje.
Myslím, že za vše hovoří prohlášení, které vydali zaměstnanci některých pracovišť Úřadů práce k současné katastrofální situaci. Komentáře netřeba. Rezignace ministra Drábka je zcela na místě.
Co nejsrdečněji blahopřeji Josefu Dobešovi za skvělou reprezentaci České republiky. Díky jeho neuvěřitelné odolnosti, sveřepé odhodlanosti a mistrnému výkonu se i naše poměrně malá země znovu dostala na špičku světového pelotonu.
Je to bohužel nepříjemné nejen pro Nečasovu vládu, ale i pro občany, instituce a podniky, ale nezbývá nám, než abychom realizovali to, co jsme ohlásili už při sněmovním jednání – zaslali jsme Ústavnímu soudu návrh na zrušení celkem 14 takzvaných reformních zákonů přijatých v Poslanecké sněmovně v listopadu loňského roku.
Premiér Petr Nečas (ODS) konečně pochopil, že jeho hrátky se státním rozpočtem si koledovaly o pád vlády a začíná zařazovat zpátečku. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že se možná rozpočet předělávat nebude, i kdyby očekávaná lednová prognóza ukázala, že rozdíl v předpokládaném a skutečném hospodářském růstu může činit 2,5 procenta, nebo dokonce o procento víc. Přednost dostává „stabilita“, o které mluvil ve svém novoročním projevu prezident Václav Klaus. Rozpočet by se předělával jen v případě, kdyby se hospodářství opravdu začalo sypat – a pak už by to vlastně bylo jedno.
Ministr financí Miroslav Kalousek už to zažívá v menším podruhé. Poprvé nedodržel zákon o státním rozpočtu v roce 2009, kdy schodek místo schválených 38 miliard korun činil českých miliard cca 224. Tehdy se mohl vymlouvat na propad ekonomiky o 4%, který opravdu neměl rozpočtován, neboť v září 2008 oficiálně v návrhu zákona o SR počítal se čtyřprocentním růstem!
Letošní rok bude těžký, pro české občany bohužel těžší, než pro mnohé jiné. Nemá však smysl svádět všechno na krizi.