MF Dnes tuším jako první informovala v úterý o tom, že státní akciová společnost České dráhy a její dceřiná firma ČD Telematika finančně podpořily vznik nového filmu Filipa Renče Na vlastní nebezpeční. V titulcích filmu se pak podle ČTK objevilo poděkování panu Marku Dalíkovi, který si ve filmu prý také zahrál epizodní roličku.

Nemám nic proti režisérovi Renčovi. Retro muzikál Rebelové pokládám za stylově dokonalý, Requiem pro panenku patří rozhodně mezi dobře natočené filmové příběhy. To, že před volbami „pomohl“ ODS se svým klipem „Indiana Jones“ je věcí jeho svobodné politické (či komerční) volby ( tady si uměleckou úroveň netroufám hodnotit). Chápu, že filmování je v dnešní době nákladná záležitost. Za zamyšlení ovšem stojí následující skutečnosti:

1. České dráhy a.s. jsou ročně dotovány několika miliardami korun z rozpočtu státu a krajů. Ani tyto dotace však nestačí a každý rok proto dochází k omezování rozsahu osobní dopravy, zejména na venkově. Přes tuto skutečnost mají České dráhy peníze na to, aby financovaly hranou filmovou tvorbu.

2. Když už se České dráhy a.s. rozhodly investovat do filmu ( osobně si myslím, že by se raději měly věnovat provozování osobní a nákladní železniční dopravy), bylo by podle mého názoru mnohem transparentnější, kdyby na uvedenou dotaci vyhlásily výběrové řízení a možnost požádat o grant měli i ostatní filmoví tvůrci. Takto to vypadá, že režisér Renč získal dotaci díky známostem v ODS, která má jako vládní strana na státní akciovou společnost personální vliv. Toto podezření potvrzují i zveřejněné výroky pánů Renče a Dalíka: „ Pomohl mi sehnat peníze. Dal mi kontakty na případné sponzory, uvedl podle Mf Dnes Filip Renč. „Tak to mezi přáteli chodí“, doplnil ho rovněž podle Mf Dnes Marek Dalík.

3. Pan Marek Dalík Filipovi Renčovi nepomohl ze svých privátních prostředků, jak by se u pravicově orientovaného podnikatele dalo předpokládat, ale zřejmě mu pomohl získat peníze ze stoprocentně státem kontrolovaných společností. Jenom to vysvětluje, proč si zmiňovanou epizodní roli a poděkování v titulcích nevysloužil místo Marka Dalíka raději tehdejší generální ředitel ČD Bazala ( ve skutečnosti by ovšem měl Renč poděkovat spíše daňovým poplatníkům, kteří ze svých daní ČD a.s. dotují). V každém případě své přátelství pánové Renč a Dalík utužili za státní peníze.

4. Není to poprvé, kdy České dráhy financují aktivity, spojené nepřímo s ODS. V roce 2007 přispěly 2 miliony korun formou inzerce časopisu 51 Pro, který vydávají lidé blízcí ODS a jejímu předsedovi Topolánkovi. České dráhy a.s. tak začínají vypadat trochu jako pokladnička nejsilnější vládní strany.

Myslím, že kdyby se něco takového opakovaně stalo v minulých letech za vlády ČSSD, žádala by všechna media jednotným hlasem svých komentátorů hlavu nejen vedení Českých drah, ale i ministra dopravy Řebíčka, který se ve všech těchto pochybných kauzách činí zdařile zcela neviditelným. Nic takového se ale v našem mediálním a veřejném prostoru neděje. To, co by dříve působilo jako nepřijatelná politická korupce a klientelismus , se dnes přechází téměř mlčením. Problém ale je, že s jídlem obvykle roste chuť. Laťka politické kultury může i u nás klesat dál. A proto se nedá vůbec odhadnout, nač si současná vládní garnitura troufne příště. Pro začátek dostane od státní ČD a.s. režisér Filip Renč peníze i na svůj další film Hlídač č.47.