Dagmar Honsová

18. 08.

Co ty kroupy na té Praze mají?

Dagmar Honsová Přečteno 3647 krát

Téma dnešního blogu je průhledné - kroupy a krupobití v Praze. Což byl snad poslední nebezpečný “letní” meteorologický jev, který letošním prázdninám ještě chyběl. V červenci jsme zažili několik tropických dnů a nocí, v srpnu trvalé vydatné deště a následné povodně na Liberecku, silné bouřky s přívalovým deštěm a přívalové povodně, tornádo na Mladoboleslavsku a nyní kroupy v Praze.
Zatímco u nás v Břevnově se bouřka obešla bez krup a nevzpomínám si, že by se tady za posledních 7 let, co tu bydlím kroupy vůbec vyskytly, na Jižním Městě, v Písnici a na Libuši se lidé nestačili před kropibitím ukrývat. Navíc mám pocit, že tato část Prahy kroupy nějak “přitahuje”. To mě přivedlo na malý test, zda není výskyt krupobití v nějakých částech Prahy častější?!

Podle statistiky z klimtologického atlasu podnebí Česka se s krupobitím v Praze nejčastěji setkáme v květnu, následují duben, červen a červenec. Měsíc srpen je, co se četnosti výskytu krupobití týče, s průměrem 0,3 dnů za měsíc, až na pátém místě. Nutno ale dodat, že v jednotlivých letech počet dnů s krupobitím hodně liší. Za posledních 10 let byl na kroupy bohatý rok 2005, na stanici Praha-Karlov a Praha-Ruzyně bylo krupobití pozorováno hned 3x. Zkusmo jsem prohledala internet abych našla zprávy o výskytu krup v Praze. Dozvěděla jsem se, že pokud se nad Prahou od roku 2000 přehnala velmi silná bouřky, která byla doporvázena krupobitím, potom byl jejich výskyt hlášen nejčastěji z Jižního Města, Řep, Podolí, Újezdu, Anděla, Písnice, Libuše, Modřan nebo Letňan. Pokud si k jednotlivým výskytům krupobití přiřadíme synoptickou situaci, tedy odkud frontální systém, na kterém se tvořily bouřky, přecházel, ve většině případů souhlasí výskyt krupobití s postupem fronty. Pokud fronta postupovala od západu, kroupy se vyskytly v Řepích nebo na Andělu, pokud od jihu tak na Jižním Městě nebo Libuši, od severu potom v Letňanech.
Ačkoliv analyzovaných případů je příliš málo na to, aby se nějaká pravidelnost dala prokázat, přeci jen skutečnost, že kroupy se vyskytují na té straně Prahy odkud přichází proudění, umožňuje formaovat hypotézu, že tepelný ostrov Prahy nebo charakter zástavby má vliv na tvorbu krup v bouřce.
Už vidím, že možná někteří meteorologové tuto hypotézu odmítají a ťukají si přitom na čelo. Já také v žádném případě nejsem přesvědčená o tom, že takto tvorba krup funguje, ale určitě by taková shoda náhod a hypotéza stála za důkladné ověření.

P.s. Pokud jste zažili v Praze intenzivní krupobití a pamatujete si jeho přesné datum, budu ráda pokud ho uvedete v komentáři blogu i s identifikací postižené městské části.

06. 08.

Tropy v Moskvě i jiné srpnové radovánky

Dagmar Honsová Přečteno 3621 krát

Jen ztěží bychom hledali evropský stát, kde během letošního července meteorologové nenaměřili tropickou třicítku. U nás jsme si největších veder v kuse “užívali” od 9. do 16. července. Nutno dodat, že v tomto období u nás nebyla nouze o teplotní rekordy s hodnotami přes 36 °C ani tropické noci. V Berlíně se dokonce 11. července odpolední teplota zastavila přes 38 °C a padl tak 121 let starý teplotní rekord. Na přelomu července a srpna se extrémně vysoké teploty “přesunuly” do východní Evropy, zejména pak do Moskvy a jejího okolí. Podle numerických modelů navíc extrémní vedra (a s nimi také sucho a požáry) vydrží v Moskvě a okolí nejméně do poloviny příštího pracovního týdne. Méně se už ale hovoří o tom, že zatímco v Moskvě se odpolední teploty šplhají až ke 40 °C, na Sibiři nebo v Kazachstánu jsou naopak teploty podprůměrné oproti dlouhodobému normálu. Zajímavostí rovněž je, že dle měření prováděných a vyhodnocovaných dánským institutem DMI jsou podprůměrné i teploty v oblasti severního pólu (severně od osmdesáté rovnoběžky). Přitom sezóna tání kdy zde teplota vystupuje nad 0 °C se zdá chýlit letos již ke svému konci.

Zato srpnové počasí je v Česku prozatím poměrně proměnlivé a s dostatkem srážek. Na ranních teplotách je už znát, že se pomalu blíží podzim - ve čtvrtek tj. 5.8. klesla v osadě Jizerka teplota ke 2 °C, na Luční boudě ke 4 °C a na Šindelové k 6 °C. Na žádné teplotní rekordy to prozatím opravdu nevypadá. A to se o srpnovém počasí občas říká, že je daleko stabilnější než to červencové. Pokud se nad střední Evropu ustálí mohutná tlaková výše, která přinese slunečnou oblohu beze srážek a k tomu se přidá teplé jihozápadní nebo jižní proudění jako tomu bylo v srpnu 2003, potom toto rčení platí. Srpnové počasí ale také může být pořádně deštivé bez jediného tropického dne - jako tomu bylo v roce 2006, viz tabulka, která ukazuje, že srpnové počasí v 21. století bylo velmi rozmanité. A já se už moc těším až do tabulky přibude nějaká ta srpnová zajímavost roku 2010!

Archiv článků: srpen 2010

Co ty kroupy na té Praze mají?

Tropy v Moskvě i jiné srpnové radovánky

Blogeři abecedně