Dnes bych ráda reagovala na převzatou studii z Manchesterské univerzity původně publikovanou v Built Environment, která se nedávno objevila na některých našich serverech. Britští vědci, v čele s Rolandem Ennosem, simulovali na klimatických modelech letní teploty Manchesteru pro rok 2080 a zjistili, že se zvýší až o 4 °C. Výsledky těchto simulací také ukázaly, že pokud by se zvyšoval ve městech podíl zeleně, nárůst by se mohlo podařit v podstatě zcela zadržet: parky prý mohou městské oblasti ochladit až o 4 °C. Lze však tuto studii zobecnit a popřípadě jí aplikovat také u nás ve střední Evropě?

Pomůže více zeleně v Praze snížit předpokládaný vzestup teplot? Výstupy modelu HADCM2 předpokládají vzestup průměrné teploty v období červen až srpen ve své nižší variantě (SRESB1) o cca 0,8 °C, ve vyšší variantě (SRESA2) pak o 2,3 °C pro horizont roku 2050 pro Prahu a okolí.

To že existuje tzv. tepelný ostrov města je známý fakt. Množství asfaltových ploch se projevuje v rychlejším odtoku vody a vyšším příjmem tepla, výsledkem je teplejší a sušší mikroklima. Oteplení ve městě oproti okolní krajině dosahuje až několika stupňů. Ve výše zmiňované studii je uvedená hodnota rozdílu 12 °C mezi lesem a městem, což je možná, pouze ve výjimečných případech letních tropických maxim, rozhodně nejde o nějakou průměrnou hodnotu (pro ilustraci, znamenalo by to, že kdyby byl v Praze les, byla by tu průměrná roční teplota 3 °C, přitom na Sněžce je kolem nuly). Navíc i základní klimatické údaje Prahy a Manchestru jsou naprosto rozdílné. Plocha zeleně v Praze se pohybuje kolem 18 %, průměrná roční teplota kolem 10,4 °C a za rok naprší kolem 457 mm. V Manchesteru se průměrná roční teplota pohybuje kolem 5,8 °C a za rok naprší až 3x tolik než v Praze.

Proč si kdekoliv v Anglii můžete udělat na trávě piknik a tady je všude přísný zákaz vstupu na trávu?
Právě proto, že u nás tráva trpí nedostatkem srážek a tím není odolná proti sešlapávání. Mezi nejdůležitější funkce zelených a travních ploch vzhledem k životnímu prostředí sice patří snižování teploty vzduchu, prašnosti a hlučnosti, aby však trávníky tyto funkce splňovaly potřebují dostatečné množství srážek – v učebnicích se udává jako ideální hodnota 700 mm srážek během vegetačního období.
Trávník, který bude plně plnit svoji funkci ochlazování, a to z toho důvodu, že se voda, kterou absorbuje vypařuje z listů trav, musí být u nás zavlažován, sečen a hnojen. U veřejné zeleně to chodí tak, že je pouze 4 x do roka sečena, což nestačí na to, aby byly z trávníku potlačeny jiné plevelné rostliny. Jediné živiny, které jsou na parkové trávníky dodávány, jsou ze psích exkrementů – výživa je tedy velmi nevyrovnaná.
Růst podílu trávníků v městském prostředí je každopádně pozitivní jev. Určitě je příjemnější v létě procházet parkem než rozpálenými ulicemi. Průměrnou teplotu však trávníky v mírných zeměpisných šířkách natolik nesníží, aby eliminovaly vliv klimatické změny.