Sněhová pokrývka minimálně do konce ledna úplně neroztaje
Z hlediska počasí se v novém roce zatím opravdu asi nikdo „nenudíme“. Nejen, že většinou jeden ledový den střídá druhý, sluneční paprsky jsme skoro neviděli, rozptylové podmínky jsou mírně zhoršené, střídavě se tvoří ledovka a náledí, ale hlavně je celé území Česka už skoro 14 dní pod sněhovou „peřinou“, která ne a ne odtát. Místy, zejména v Praze a Středočeském kraji, ještě počátkem tohoto týdne stále leželo nejvíce sněhu od roku 1993. Podle dlouhodobé předpovědi počasí to vypadá, že sníh úplně odtávat nebude ani do konce ledna, a tak možná budeme přepisovat i tabulky s délkou souvislé sněhové pokrývky v nížinách v posledních letech. Teplota vzduchu totiž bude ještě nejméně 14 dnů zůstávat většinou pod bodem mrazu. Navíc to vypadá, že se oproti minulým dnům ještě ochladí a to zejména v ranních hodinách, a teploměry nám už v druhé polovině tohoto týdne ukáží ojediněle až -18 °C. Pokud také parkujete nebo jen bydlíte (stejně jako já) v odlehlejší městské ulici, kde z obou stran parkují auta a silničáři se k vám dodnes nedostali, nemusím připomínat denní odhazování sněhu při parkování ani brodění se ve sněhu k věčně přeplněným popelnicím.
Tato sněhová situace ale není z pohledu meteorologické historie nic tak výjimečného – v padesátých až sedmdesátých letech 20. století byl takový průběh ledna klasikou. To jsme si jen v posledních „letních“ zimách odvykli.
Zejména z hydrologického hlediska nejde jen o výšku sněhové pokrývky, která se nyní pohybuje od 7 do 35 cm sněhu, v horských oblastech až kolem 100 cm (více než polovinu tvoří umělý sníh), ale také o vodní hodnotu sněhu, která nyní podle vodohospodářů činí v průměru 42,1 litru vody na jeden metr čtvereční. Tím už se dostávám k tolik frekventované otázce posledních dnů: “A co povodně z odtávání sněhu? Nehrozí nám?“ Z hlediska meteorologa na to mohu odpovědět pouze předpovědí teplot pod bodem mrazu v nejbližších dnech a očekávanými slabými sněhovými srážkami. Ale do konce ledna tuto otázku nebudou muset řešit ani hydrologové. Povodně z odtávajícího sněhu nám i poté budou hrozit pouze za předpokladu, že se výrazně oteplí – odpolední teploty vystoupí přes 10 °C, noční se budou držet nad 4 °C a do sněhu bude výrazněji pršet.
Tato sněhová situace ale není z pohledu meteorologické historie nic tak výjimečného – v padesátých až sedmdesátých letech 20. století byl takový průběh ledna klasikou. To jsme si jen v posledních „letních“ zimách odvykli.
Zejména z hydrologického hlediska nejde jen o výšku sněhové pokrývky, která se nyní pohybuje od 7 do 35 cm sněhu, v horských oblastech až kolem 100 cm (více než polovinu tvoří umělý sníh), ale také o vodní hodnotu sněhu, která nyní podle vodohospodářů činí v průměru 42,1 litru vody na jeden metr čtvereční. Tím už se dostávám k tolik frekventované otázce posledních dnů: “A co povodně z odtávání sněhu? Nehrozí nám?“ Z hlediska meteorologa na to mohu odpovědět pouze předpovědí teplot pod bodem mrazu v nejbližších dnech a očekávanými slabými sněhovými srážkami. Ale do konce ledna tuto otázku nebudou muset řešit ani hydrologové. Povodně z odtávajícího sněhu nám i poté budou hrozit pouze za předpokladu, že se výrazně oteplí – odpolední teploty vystoupí přes 10 °C, noční se budou držet nad 4 °C a do sněhu bude výrazněji pršet.