Reakce na zběsile agresivní vystupování fanoušků Karla Gotta proti Tomáši Halíkovi

V reakci na skon Karla Gotta dal Tomáš Halík najevo nesouhlas s přehnaným glorifikováním zesnulého, angažováním se některých státních představitelů a vyslovil se proti státnímu pohřbu, který v den zpěvákovy smrti schválila vláda (aby jej na druhý den v tichosti odvolala). Za vyjádření tohoto svého, a prosím, pro mnohé nepopulárního názoru, se na jeho hlavu snesla nikoli kritika, ale doslova kulometná palba nenávisti, výhrůžek a koprolálií. Příklady těchto „literární děl“, které zaplavily sociální sítě, si nebudu špinit svůj blog. Nejspíše se tak jako tak objeví v diskusi pod tímto příspěvkem. Otrlým zájemcům doporučuji jejich ukázky zde.

Za všech okolností ctím postoj Voltaira vyjádřený výrokem "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat." (Voltaire to sice takto nikdy neformuloval, ale jeho obecný přístup ke svobodě názorů to vystihuje). S doktorem Halíkem se v mnohém neshodnu. Kdokoli si na mém blogu může přečíst například mé postoje k islámu a otázce migrační krize, jež se od těch Halíkových bezesporu liší. Halík se též kdysi kriticky vyjádřil k akci „je suis Charlie“, která následovala po teroristických útocích na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo, neboť druh humoru, jež tento týdeník dělá, mu nebyl blízký. Já naopak vítám třeba i drsný humor a je mi fuk jakou svatou či posvátnou bytost si bere na mušku.

Tedy nejsem ani skalní fanoušek, ani nekritický obdivovatel Tomáše Halíka. Ale navzdory tomu, že se s ním v některých věcech neztotožňuji, jsem rád, že je. Těší mě, jak reprezentuje naší zem v zahraničí, že mohu číst jeho knihy a třeba i nad některými jeho závěry kroutit hlavou a říkat si: „Co to zas ten padre napsal?“ Nutí mě totiž přemýšlet. Hledat argumenty na vyvrácení těch jeho, nechat se inspirovat k zaujetí svého vlastního postoje a tu či onde mu třeba i přitakat.

Za situace, kdy je dehonestován vřeštící lůzou, která by ho neváhala zabít, kdyby to bylo povolené a současně jde na rozloučení se svým mistrem v teplákách a dělá si u rakve s jeho ostatky selfíčka, však musím zde zcela jasně napsat:
JE SUIS TOMÁŠ HALÍK