Až příliš živý mrtvý muž Bohuslav Sobotka
Nevypadá to, ale potupa na Pražském hradě je pro Bohuslava Sobotku výhrou. Tak zásadní a zpupné chyby se Miloš Zeman rozhodně neměl dopustit. Připravil pro premiéra ceremoniál k předání demise, i když dobře věděl, že ji Sobotka nepodá. Krátkodobě prezident jistě pocítil uspokojení z toho, jak hůlkou vykazuje žáčka Sobotku k mikrofonu a pak ho před národem zpraží. V delší perspektivě tím ale jen vylepšil premiérovy karty pro hru, na konci které si Sobotka naplánoval svou politickou smrt, odchod středem ze scény a možná i zastavení propadu popularity ČSSD před volbami.
Úplně jiný Sobotka
Připomeňme, o co se Sobotka v celé hře snaží. V posledních dnech mu došlo, že směřuje k volbám, které výrazným rozdílem prohraje s Andrejem Babišem, jeho spolustraníci ho popraví a do historie odejde jako slabý premiér, který skákal, jak Babiš pískal. Už před jeho překvapivou demisí jsem s odkazem na dánský seriál Vláda psal, že Babiše může premiér odstranit jedině tehdy, když se sám obětuje.
Sobotka se podle toho zařídil. Jenže v dánské předloze může premiér o své vůli vyvolat předčasné volby a rychle rozetnout situaci, ve které už jen ztrácí. V Česku může premiér maximálně podat demisi a vyvolat tak krizi. Což Sobotka udělal a teď řešíme, co dál.
Všichni se na něj sesypali, cože to proboha udělal. Ale jeho harakiri bylo jedné možné řešení.
On to totiž jinak udělat nemohl. Kdyby o svém kroku řekl vedení sociální demokracie, tak to by ho raději zavřelo do přístěnku v Lidovém domě, než aby svou sebevraždu mohl dokonat. Sociální demokraté plánovali pro Sobotku roli obětiny po volbách, na kterou se celý neúspěch svede.
Stejně tak je mylná interpretace, že vítězem vládní krize je Zeman. Je, ale je to vítězství k ničemu. Může pět měsíců intrikařit, zostouzet Sobotku, pověřit vedením země třeba i Rákosníčka, ale tady se hraje především o to, kdo docílí jakého výsledku ve volbách a kolik dalších velkých stran tu kromě ANO bude. Sobotka pochopil, jak moc už ČSSD trpí ručením za Babiše ve vládě, kdy preference jeho strany nejsou už ani poloviční ve srovnání s ANO, a rozhodl jít cestou sebeobětování.
Už okamžitě po oznámení demise získal image toho, kdo je sice možná trochu šílený, ale bojuje proti Babišovi do krajnosti (byť to není samozřejmě pravda, to on mu přeci umožnil ministrovat finance a Čapí hnízdo ho pranic nevzrušilo). Stal se ze dne na den rovným politikem (byť o tom po prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k Číně a dalších eskapádách můžeme s úspěchem pochybovat). A nyní mu Zeman zcela chybně dopřál i nezaslouženou image odvážného politika, o kterou se Sobotka poměrně neúspěšně snaží už přes dvě dekády. Prezident ho totiž na Hradě tak moc zahnal do kouta, že Sobotka už na své sebevražedné misi nemohl uhnout a při monologu o úpadku politické kultury v Čechách najednou vypadal na chvíli opravdu jako sebevědomý předseda vlády, který něčemu věří.
Dobře promyšlený pohřeb
Informace, které jsem měl, že pro Sobotku je toto konečná, se také už ukázaly správné. Je znechucený, nechce už takto pokračovat. Je spokojen se s tím, že vedl po 15 letech nejdéle sloužící vládu a nemíní do historie odejít jako slaboch, co dovedl stranu k velmi špatnému výsledku ve volbách kvůli někomu, kdo ho tři roky okopává. Takže chce vybojovat svou poslední bitvu, obětováním se odstranit alespoň na čas Babiše z vlády, a poodejít se slušným renomé z politiky.
Sobotka ví, že čím je nyní pro něj hůře, tím lépe z toho nakonec vyjde. Prezident ho vymáchá v kreativním výkladu Ústavy okolo demise premiéra a přijde jistě i další odstřelování. Ale je už jisté, že Babiš přišel o roli mučedníka, na kterého jsou všichni jen zlí. ČSSD po Sobotkově tahu převzala iniciativu (byť poněkud nedobrovolně a z donucení, ale hledání lídra k ní prostě strhne pozornost). A premiér hraje svou životní hru, která ať dopadne jakkoliv, tak na jejím konci bude možná jezdit po zemi a dávat lekce o mravním imperativu v politice (což bude poněkud úsměvné).
Babiš to má prostě najednou podstatně těžší, než si naplánoval. A jestli si myslí, že mu přítel na Hradě pomáhá, tak se plete. Ten pomáhá teď spíše Sobotkovi.
Jeden předseda jedné parlamentní strany mi dnes říkal, že Sobotka je osel a neví, co dál. No, nevím. Sobotkovo lavírování bylo jistě někdy neúnosné. Ale svůj pohřeb si promyslel celkem dobře. A třeba se stane zázrak a nakonec se to pozitivně projeví i na preferencích ČSSD.
Úplně jiný Sobotka
Připomeňme, o co se Sobotka v celé hře snaží. V posledních dnech mu došlo, že směřuje k volbám, které výrazným rozdílem prohraje s Andrejem Babišem, jeho spolustraníci ho popraví a do historie odejde jako slabý premiér, který skákal, jak Babiš pískal. Už před jeho překvapivou demisí jsem s odkazem na dánský seriál Vláda psal, že Babiše může premiér odstranit jedině tehdy, když se sám obětuje.
Sobotka se podle toho zařídil. Jenže v dánské předloze může premiér o své vůli vyvolat předčasné volby a rychle rozetnout situaci, ve které už jen ztrácí. V Česku může premiér maximálně podat demisi a vyvolat tak krizi. Což Sobotka udělal a teď řešíme, co dál.
Všichni se na něj sesypali, cože to proboha udělal. Ale jeho harakiri bylo jedné možné řešení.
On to totiž jinak udělat nemohl. Kdyby o svém kroku řekl vedení sociální demokracie, tak to by ho raději zavřelo do přístěnku v Lidovém domě, než aby svou sebevraždu mohl dokonat. Sociální demokraté plánovali pro Sobotku roli obětiny po volbách, na kterou se celý neúspěch svede.
Stejně tak je mylná interpretace, že vítězem vládní krize je Zeman. Je, ale je to vítězství k ničemu. Může pět měsíců intrikařit, zostouzet Sobotku, pověřit vedením země třeba i Rákosníčka, ale tady se hraje především o to, kdo docílí jakého výsledku ve volbách a kolik dalších velkých stran tu kromě ANO bude. Sobotka pochopil, jak moc už ČSSD trpí ručením za Babiše ve vládě, kdy preference jeho strany nejsou už ani poloviční ve srovnání s ANO, a rozhodl jít cestou sebeobětování.
Už okamžitě po oznámení demise získal image toho, kdo je sice možná trochu šílený, ale bojuje proti Babišovi do krajnosti (byť to není samozřejmě pravda, to on mu přeci umožnil ministrovat finance a Čapí hnízdo ho pranic nevzrušilo). Stal se ze dne na den rovným politikem (byť o tom po prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k Číně a dalších eskapádách můžeme s úspěchem pochybovat). A nyní mu Zeman zcela chybně dopřál i nezaslouženou image odvážného politika, o kterou se Sobotka poměrně neúspěšně snaží už přes dvě dekády. Prezident ho totiž na Hradě tak moc zahnal do kouta, že Sobotka už na své sebevražedné misi nemohl uhnout a při monologu o úpadku politické kultury v Čechách najednou vypadal na chvíli opravdu jako sebevědomý předseda vlády, který něčemu věří.
Dobře promyšlený pohřeb
Informace, které jsem měl, že pro Sobotku je toto konečná, se také už ukázaly správné. Je znechucený, nechce už takto pokračovat. Je spokojen se s tím, že vedl po 15 letech nejdéle sloužící vládu a nemíní do historie odejít jako slaboch, co dovedl stranu k velmi špatnému výsledku ve volbách kvůli někomu, kdo ho tři roky okopává. Takže chce vybojovat svou poslední bitvu, obětováním se odstranit alespoň na čas Babiše z vlády, a poodejít se slušným renomé z politiky.
Sobotka ví, že čím je nyní pro něj hůře, tím lépe z toho nakonec vyjde. Prezident ho vymáchá v kreativním výkladu Ústavy okolo demise premiéra a přijde jistě i další odstřelování. Ale je už jisté, že Babiš přišel o roli mučedníka, na kterého jsou všichni jen zlí. ČSSD po Sobotkově tahu převzala iniciativu (byť poněkud nedobrovolně a z donucení, ale hledání lídra k ní prostě strhne pozornost). A premiér hraje svou životní hru, která ať dopadne jakkoliv, tak na jejím konci bude možná jezdit po zemi a dávat lekce o mravním imperativu v politice (což bude poněkud úsměvné).
Babiš to má prostě najednou podstatně těžší, než si naplánoval. A jestli si myslí, že mu přítel na Hradě pomáhá, tak se plete. Ten pomáhá teď spíše Sobotkovi.
Jeden předseda jedné parlamentní strany mi dnes říkal, že Sobotka je osel a neví, co dál. No, nevím. Sobotkovo lavírování bylo jistě někdy neúnosné. Ale svůj pohřeb si promyslel celkem dobře. A třeba se stane zázrak a nakonec se to pozitivně projeví i na preferencích ČSSD.