List z vězení IX: Ztrácíme svobodu?
Svobodu a demokracii má společnost zajištěnu přes své volené zástupce – Parlament a jím přijímané zákony, které stanoví mantinely osobních svobod a parametry demokracie. Náš Parlament je terčem neustálých mediálních útoků. Díky tomu jsou poslanci na úplném dně společenské prestiže. Teď skoro každý řekne – je to oprávněné, vždyť tam spí, hádají se, berou vysoké platy a schvalují mizerné zákony. To je často pravda, ale nikdy v historii a nikde v současnosti to není lepší. Prostě zástupci lidu mají stejné chyby jako lid sám. Jsou vzorkem společnosti, která je volí. Ta má právo maximálně na to, je za 4 roky nezvolit.
Moc nevolených skupin stoupá.
O co víc je dnes Parlament pod veřejným tlakem a ztrácí svoji moc, o to víc po tichu stoupá moc nikým nevolených skupin. Typickým příkladem je represivní a úřednický aparát. Stoupá počet funkcionářů v těchto složkách, kteří jsou neodvolatelní a tudíž se nikomu nezodpovídají. Samozřejmě své podřízené odvolat mohou, či mají nástroje, jak se jich zbavit. Veřejnost, která pohrdá poslanci a svým Parlamentem je šikovně manipulována k obdivu k policii a dalším složkám represivního aparátu.
Pod heslem boje s korupcí.
Pěkně potichu se roky posilují pravomoci mocenských složek tak, že dnes dokáží zničit kohokoli, koho si vyberou. Vrací se k praxi odposlechů v ložnicích a obývácích u případů, které sami iniciují. Vše samozřejmě pod heslem boje se zločinem. Teď moderně s všudypřítomným bojem proti korupci. Vláda dokonce chce vytvořit vrstvu neodvolatelných státních úředníků, kteří budou řídit ministerstva. Ministr se tak stane směšnou loutkou. Návrhy zákonů a vyhlášek tvoří úředníci. Bez nich není ministr, vláda a Parlament vůbec nic.
Plíživá cesta k totalitě.
Kráčíme cestou, kdy trvale klesá vliv demokraticky volených institucí a moc přebírají lidmi nevolení a neodvolatelní jedinci s velkými pravomocemi. Veřejnost by si měla uvědomit, že tento proces je velice nebezpečný. Je to cesta od demokracie k totalitě. Je o to nebezpečnější, že probíhá plíživě a média to nezajímá, nebo tomu dokonce fandí.
Moc nevolených skupin stoupá.
O co víc je dnes Parlament pod veřejným tlakem a ztrácí svoji moc, o to víc po tichu stoupá moc nikým nevolených skupin. Typickým příkladem je represivní a úřednický aparát. Stoupá počet funkcionářů v těchto složkách, kteří jsou neodvolatelní a tudíž se nikomu nezodpovídají. Samozřejmě své podřízené odvolat mohou, či mají nástroje, jak se jich zbavit. Veřejnost, která pohrdá poslanci a svým Parlamentem je šikovně manipulována k obdivu k policii a dalším složkám represivního aparátu.
Pod heslem boje s korupcí.
Pěkně potichu se roky posilují pravomoci mocenských složek tak, že dnes dokáží zničit kohokoli, koho si vyberou. Vrací se k praxi odposlechů v ložnicích a obývácích u případů, které sami iniciují. Vše samozřejmě pod heslem boje se zločinem. Teď moderně s všudypřítomným bojem proti korupci. Vláda dokonce chce vytvořit vrstvu neodvolatelných státních úředníků, kteří budou řídit ministerstva. Ministr se tak stane směšnou loutkou. Návrhy zákonů a vyhlášek tvoří úředníci. Bez nich není ministr, vláda a Parlament vůbec nic.
Plíživá cesta k totalitě.
Kráčíme cestou, kdy trvale klesá vliv demokraticky volených institucí a moc přebírají lidmi nevolení a neodvolatelní jedinci s velkými pravomocemi. Veřejnost by si měla uvědomit, že tento proces je velice nebezpečný. Je to cesta od demokracie k totalitě. Je o to nebezpečnější, že probíhá plíživě a média to nezajímá, nebo tomu dokonce fandí.