„Šíření dezinformací je dnes jedním z největších rizik pro bezpečnost České republiky,“ varuje ve svých výročních zprávách opakovaně Bezpečnostní informační služba i její šéf Michal Koudelka.

Podobná varování dnes slyší představitelé i dalších evropských vlád a ani oni je neslyší poprvé. Rusko připravuje rozsáhlé dezinformační kampaně proti západním zemím už od dob Sovětského svazu. V posledních deseti letech však tuhle činnost zintenzivnilo a spojilo s vysoce účinnými psychologickými operacemi. Vznik digitálních technologiích umožnil bleskový přenos, amplifikaci a prostřednictvím dat získaných ze sociálních sítí i účinné mikrocílení. Výsledkem je informační válka, která se snaží rozdělovat a radikalizovat společnost.

Datoví analytici a bezpečnostní experti se shodují, že ruská propaganda v zemích EU momentálně používá zejména následující narativy:

1. Bez ruského plynu Evropa umrzne a ekonomicky zkolabuje.
2. Sankce proti Putinovu režimu poškozují více EU než Rusko.
3. Evropské země pomáhají víc Ukrajincům než vlastním občanům.
4. Vlády v EU zavádějí zelené šílenství, cenzuru a diktaturu

Šíření téhle agendy se v Evropě většinou ujímají různé obskurní figury z okrajů politického spektra. V našem případě - a v násobně vyšší míře třeba v Maďarsku nebo na Slovensku - to ale bohužel neplatí jenom pro okraje, ale často i pro představitele široce etablovaných stran a hnutí. A jak těmto hrozbám zatím čelíme?

Určitě by nebylo fér tvrdit, že neděláme a nemáme vůbec nic. Máme různé strategie a analýzy, máme Centrum boje proti hybridním hrozbám, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, na Ministerstvu vnitra loni vznikl Krizový informační tým a na Úřadu vlády Oddělení strategické komunikace. Několik měsíců jsme také měli vládního zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímu, který připravil Akční plán pro čelení dezinformacím. Poté, co jeho teze unikly do tisku, ho jeho odpůrci v souladu s oblíbenou tezí ruské propagandy označili za „bolševickou cenzuru“ a „nástroj totality“, ostatně jako každou snahu čelit hybridním hrozbám. Strašení cenzurou bohužel přineslo své ovoce ve zrušení funkce vládního zmocněnce i celého plánu. „Dospěli jsme k závěru, že žádný další akční plán nepotřebujeme, protože existuje Národní strategie pro čelení hybridnímu působení, kterou schválila už minulá vláda,“ řekl k tomu premiér Fiala. Problém je ale v tom, že tento dokument sice správně analyzuje současná rizika a hrozby, ale zároveň říká, že pro jejich řešení musíme vytvořit akční plán. Ten ovšem vláda bez náhrady zrušila...

Před dvěma roky jsme v Senátu zorganizovali veřejné slyšení o hybridních hrozbách. Vysoký představitel bezpečnostních složek na něm uzavřel své vystoupení slovy: „Hrozby dokážeme identifikovat, víme, jak jim čelit, ale chybí politická vůle aktivně jednat.“

Upřímně řečeno, dnes po dvou letech by ta slova asi klidně mohl zopakovat. I když zrovna tahle skutečnost právě klidu moc nepřidává...