Každý už nejspíš někde na obrázku viděl Velkou vlnu u pobřeží Kanagawy – tisk z dřevořezu, na němž se na loďky rybářů řítí vlna cunami (tedy správně česky tsunami, neb se k nám tento japonský výraz dostal oklikou přes angličtinu) a v pozadí vstupuje mezi vlny posvátná hora Fudži.
Krasohled. Jedna z nejoblíbenějších hraček, které jsem jako dítě měla. Ty skleněné úlomky mě fascinovaly. Spojovala jsem si je s různými událostmi ze svého života a s pocity, které z nich ve mně později zůstaly.
Taky se vám někdy stane, že sáhnete po mobilu, když vám zakručí v břiše? Nebo když se na stole zaleskne celofánový obal?
Národní galerie ozdobila znovuotevření Salmovského paláce výstavou, která sice není příliš rozsáhlá, rozhodně ale dosahuje světové úrovně. Pokud můžete, určitě si tuhle exkurzi do světa zenu nenechte ujít!
Skončilo hemžení spojené s posledními dny školního roku a najednou je klid. Představa dlouhých líných červencových dní mě kdovíproč vždycky vrací do dětství.