Lékaře jsme si zaplatili. Tak se nevzdávejme jejich péče
Náš zdravotní systém právě prochází velkou zkouškou důvěry. Návštěva lékaře či nemocnice se pro lidi kvůli koronaviru stala krajně nepříjemnou záležitostí. Někdo se možná i bojí. Vzdát se dostupné zdravotní péči je ale ta nejhorší věc, kterou můžeme udělat.
Stát je tu pro občany, ne naopak
Dnes, když by politika měla na expertním zázemí státu stavět, se premiér raději vychloubá svým zdravým selským rozumem. Přitom to byl on, kdo se před lety při svém vstupu do politiky na potkání zaklínal manažery a experty.
Problémy s bydlením přetékají za hranice Prahy
Byty se mají stavět, abychom měli kde bydlet, ne kvůli zisku developerů. Ve Vídni, Mnichově a Berlíně a přilehlých aglomeracích si to uvědomili dávno. Proto stavějí obecní byty nebo důsledně regulují nájemné. Ve srovnání s nimi jsme žabaři. Podpora družstevnictví je to nejmenší, co můžeme udělat.
Osmašedesátý je poučný i pro dnešek
Pravice bagatelizuje osmašedesátý, neboť kazí její černobílý pohled na minulost, normalizací nasáklí komunisté zase proto, aby si nemuseli připustit zradu, jíž se dopustili na Češích a Slovácích. Přesto a právě proto máme i dnes na dění v roce 1968 čím navazovat.
Sněmovní úprava oddlužení má své mouchy
Najdeme dlouhou škálu důvodů, proč si posvítit na dluhy, exekuce a jejich následky. Kvůli jednotlivcům v tíživé situaci i kvůli celé společnosti.
Jak zvýšit legitimitu senátorů
Volby do Senátu opět přilákaly pouze malé procento voličů. Měli bychom se zabývat nástroji, jak jich k volebním urnám přilákat více. Další kolo hlasování by podle australského vzoru stačilo simulovat.
Naším cílem je společnost, ve které každý najde důstojné místo pro život
Právo rozvíjet se, právo na vzdělání a zdravotní péči i právo na důstojný život jsou lidská práva, která často padají za oběť rétorickému rozdělování tradičních a nějakých snad (ne)tradičních voličů sociální demokracie.
Odkaz 28. října
Naše místo je v Evropě a na Západě. To je poselství 28. října 1918, které si máme letos připomenout nejvýrazněji. A máme si i připomenout, že veškeré třeštění kolem Hradu na základní politické orientaci našeho státu nic nemění.
Příběh omezené suverenity
Okupace Československa v srpnu 1968 byla výsledkem Brežněvovy doktríny. V ní tehdy sovětská Moskva řekla, že některé státy nejsou plně suverénní a musejí se podřídit jejím zájmům. Oficiálně sice byla tato politika formulována až asi měsíc po okupaci Československa. Právě sovětská snaha zastavit politický pohyb v Československu pásy svých tanků ale bezpochyby byla jejím prvním důsledkem.
Pět let po Utøy
Kondolence, zvláště ty po útocích, které připravily o život desítky lidí, nemám příliš rád. Jsou nutné, čekají se, ale i proto často zůstávají diplomaticky obecné. Tím spíše ale chci připomenout oběti vraha, který před pěti lety - 22. července 2011 - vyhodil do povětří dodávku před vládními budovami v Oslo a poté na letním táboře norské socialistické mládeže AUF postřílel šedesát devět lidí. Za pár hodin ten člověk zmařil sedmasedmdesát životů.
Babiš vsadil na všeluxující taktiku. Potřebuje, aby lidé co nejméně přemýšleli
Fiala neumí zkrotit Černochovou. Ta zas nedokáže vydýchat Řehku. Voliče to znechucuje
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
