Kazaši obviňují svého prezidenta Nazarbajeva z prodeje vlasti Číňanům a Rusům, chtějí jeho odchod

Prezidentem déle než čtvrt století

Pohár trpělivosti Kazachů s autoritářským režimem jejich - více než čtvrt století vládnoucího prezidenta Nursultana Nazarbajeva - přetekl. Poslední kapkou byla novela Zákona o půdě, podle které bude od 1. července vydraženo 1,7 milionů hektarů zemědělské půdy, přičemž cizinci budou mít možnost pronajmout si půdu na dobu do 25 let. Na první pohled jde o neškodnou standardní právní normu, podobnou té v Rusku, která umožnila Číňanům pronájem sibiřských pozemků na dobu 49 let.

Ale obvykle poklidní a trpěliví Kazaši zprávu o pronájmu půdy zahraničním společnostem přijali jako hrozbu národní poroby pod čínskou, ale také ruskou ekonomickou nadvládou. Sociální sítě vybuchly otázkami, proč výprodej nerostných surovin - uranu, ropy a plynu - dosud Kazachům nepřinesl blahobyt a proč teď musí rozdávat půdu cizincům za sousedních států? V současné době Kazaši pociťují citelný propad své životní úrovně v důsledku poklesu cen ropy a kovů. Obava z „prodeje vlasti“ cizincům byla tou poslední kapkou, kterou přetekla trpělivost občanů, a spustila řetězovou reakci živelného celospolečenského protestu. Lidé vyšli do ulic s požadavkem zrušení pozemkové novely a odchodu prezidenta Nazarbajeva.

Majdan znamená "náměstí"

První demonstrace v neděli 24. dubna byla zaměřena proti pronájmu půdy zahraničním společnostem a proběhla v okresním městě Atyrau na náměstí Isataje a Makhambeta - místních hrdinů, kteří se vzbouřili proti ruskému vlastnictví kazašských pozemků v 19. století. Ve středu 27. dubna na demonstracích ve městech Aktobe a Semee už zazněly výzvy k odchodu prezidenta Nazarbajeva. Další den na demonstraci v Aktau již zasáhla policie a zadržela několik desítek protestujících, otevřeně vyzývajících ke svržení prezidenta a k demisi vlády. Opakuje se represivní scénář z února 2014, kdy byla v Almaty rozprášena protivládní demonstrace po skokové devalvaci národní měny tenge o 19 procent. Tehdy stovka lidí skončila u policejního výslechu.

Nazarbajev už nemá kam ustoupit. Dluží Číňanům miliardy dolarů

Je zřejmé, že stále stoupající vlna národní nespokojenosti v nejbližších dnech (nejspíše o víkendu) zasáhne další města a metropoli Almaty, méně pravděpodobně i nynější kazašské hlavní město Astanu. Dokáže prezident couvnout před vlastním lidem a pozastavit platnost zemědělské novely či alespoň vyhlásit na toto choulostivé téma pronájmu půdy cizincům referendum? Ještě pár dnů má míč na své straně hřiště. Kazaši se bojí stupňujícího ekonomického pronikání Číny do Kazachstánu právem. Důsledky této ekonomické expanze sousední velmoci nelze považovat pro Kazachstán za zcela pozitivní. Čína kontroluje více než třetinu ropného a plynárenského sektoru Kazachstánu a je největším zahraničním věřitelem Kazachstánu. Během návštěvy Nazarbajeva v Pekingu v dubnu 2009 Čína souhlasila poskytnout této republice 10 miliard dolarů, z nichž 5 miliard bylo určeno na stabilizaci státního rozpočtu.

Diktátor zahnaný do kouta

Kazaši na náměstích, požadující zrušení novely Zákona o půdě, možná ani netuší, že jejich prezident už nemůže odvolat svůj souhlas s dlouhodobým pronájmem půdy a své další nemalé závazky vůči Číně. Podle neoficiálních zdrojů smlouva s Čínou o pronájmu kazašských pozemků byla podepsána již během návštěvy Nazarbajeva v Pekingu v únoru 2011. Tuto informaci zveřejnil na svém blogu v roce 2011 kazašský disident a exmanžel dcery prezidenta Rachat Alijev, který v roce 2015 spáchal sebevraždu za stále neupřesněných okolností ve vídeňské vazební věznici.

Prezident Kazachstánu jako každý dlouhodobý neomezený vládce získal určité diktátorské rysy, především vztahovačnost, pomstychtivost, strach ze ztráty moci a neodolatelnou touhu udržovat poslušnost sílou - vyhrůžkami, vězněním nebo represemi. V tom má mnoho společného s vládci sousedních států - Ruska a Číny. V porovnání s nimi je však povahově daleko slabší a opatrnější. Ale v prosinci 2011 během stávky protestujících zaměstnanců ropných společností na náměstí ve městě Žanaozen dovolil vojákům střílet do neozbrojeného davu demonstrantů. Podle oficiálních zpráv tehdy bylo zastřeleno 17 lidí a více než 100 demonstrantů bylo zraněno. Řada aktivistů je doposud vězněna. Nyní je prezident Nazarbajev zahnán do kouta a mu už nezbývá nic jiného, než se bránit, aby zůstal doživotním prezidentem a vyhnul se tak pádu a odpovědnosti.

Ukrajinský scénář: objeví se v Kazachstánu "zelení mužíčci"?

Kazachstán je součástí velkého bloku - Eurasijského ekonomického svazu, sdružujícího ještě Ruskou federaci, Bělorusko, Arménii a Kyrgyzstán. Tato unie je nejmilejším dítětem ruského prezidenta Vladimíra Putina, který by rád viděl v tomto společenství protiváhu Evropské unie. Eurasijský svaz je klíčovým Putinovým nástrojem, jak udržet ruský ekonomický a politický vliv v postsovětském prostoru.

Do jisté míry můžeme předvídat Putinovy myšlenkové pochody dnes, když se rýsuje kazašský Majdan. Ohrožení pozice prezidenta Nazarbajeva, kterého pojí s Putinem vzájemné závazky v rámci Eurasijského bloku, by mohlo znamenat pro Rusko ztrátu další významné zóny vlivu.

Příklad Ukrajiny a dokonce i Sýrie ukázal, že Rusko je vždy ve střehu a může přijít na pomoc, aby zachránilo prokremelsky naladěného diktátora bez ohledu na názor obyvatelstva. Ruský režim se vždy snaží zamezit demokratickým proměnám totalitních režimů jako svých potencionálních spojenců proti Západu, zejména v oblastech "ruského zájmu". "Barevná revoluce" je pro Putina noční můrou i v samotném Rusku. Čeho se bojí sám, nepřeje žádným jiným vládcům podle principu nepsané diktátorské solidarity. Nevěří tomu, že národy z oblastí někdejší koloniální nebo sovětské nadvlády jsou schopni přemýšlet demokraticky a odstranit totalitní režim z vlastní vůle bez nápovědy či přímého vměšování zvenku. Kyjevský Majdan byl podle Putina organizován Američany a s nimi spolčenou Evropskou unií s cílem oslabit vliv Ruska v jeho nejbližším sousedství.

Rusko anektovalo Krym a podpořilo proruské separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti ve snaze zabránit Ukrajině v odchodu z oblasti ruského vlivu. Podle stejného scénáře není vyloučena podpora ze strany Ruska separatistů na severu Kazachstánu v regionech s vysokým podílem ruského obyvatelstva. Koncepce ruské zahraniční politiky zahrnuje "všestrannou ochranu práv a zákonných zájmů ruských občanů a krajanů žijících v zahraničí."

Koho obviní Moskva kvůli kazašskému Majdanu?

Druhý den po prvních nepokojích v Atyrau Nursultan Nazarbajev stačil prohlásit, že nepokoje vyvolávají "provokatéři zevnitř a zvenku" a jmenoval nového nejvyššího státního zástupce, který neprodleně upozornil obyvatelstvo na správní a trestní odpovědnosti "provokatérů" za šíření dezinformace o prodeji pozemků cizincům. Prominentní právník navrhl na pár měsíců vypnout veškeré sociální sítě v Kazachstánu. Pátá kolona "vnitřních nepřátel" - aktivistů a novinářů - už čelí policejním represím. Zbývá najít vnějšího nepřítele. Že by zase - volby-nevolby - Američané?

Mezi dvěma mlýnskými kameny - Ruskem a Čínou

Ukrajinského scénáře - příchodu zelených mužíčků do Severního a Západního Kazachstánu - se Kazaši bojí ještě více, než záboru zemědělské půdy Číňany. Ale všichni se shodnou na jednom – samovláda prezidenta Nazarbajeva musí skončit za každou cenu.

"Majdan" v kazachštině znamená doslova "náměstí", ale také "bojiště". Doufejme, že proces demokratizace, který se rozběhl v Kazachstánu, zvítězí, aniž by překročil hranice prvního významu tohoto slova a nepromění se v bojiště. V sázce není jen budoucnost Kazachstánu, ale bezpečnost celého kontinentu.