Předseda PS, právník Roman Vondráček, umí pobavit. Jednou hraje v prostorách sněmovny, které považuje paní Němcová za posvátné, na kytaru a k tomu zpívá. A pak pro změnu vzkáže z Vatikánu, v reakci na senátní debakl kandidáta na ústavního soudce profesora Aleše Gerlocha, že i kdyby prezident Zeman navrhl místo něj Ježíše Krista, tak tímto Senátem neprojde.

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat, například senátor Václav Láska dal prostřednictvím svého Twitteru Radkovi Vondráčkovi za pravdu. Jejíž Kristus prý nemá právnické vzdělání a nebyl deset let činný v právnickém povolání. Tato odpověď mě pobavila natolik, že jsem začala shánět informace o tom, jak je to vzděláním a zkušenostmi těch, kteří rozhodují o personálním složení našeho Ústavního soudu. Má se to tak, že z jedenaosmdesáti senátorů, jich má právnické vzdělání a jsou proto nejspíše schopni hodnotit odborné kvality kandidátů, pouze pět. Jedná se o pány Antla, Dienstbiera, Hrabu, Faktora a Lásku. Pokud jsem snad někoho opomenula, předem se omlouvám.

Není proč zoufat, řekl by si člověk při vědomí toho, že v Senátu existuje Ústavněprávní výbor složený snad z oněch pěti právníků a stejného počtu laiků. Vzhledem k tomu, že se tento výbor odmítl na konci ledna zabývat případnou ústavní žalobou několika senátorů na prezidenta Zemana, výsledek 7:3 ve prospěch profesora Gerlocha mě nepřekvapil. Trochu bych předpokládala, že zbytek Senátu akceptuje odborné rozhodnutí svých kolegů. Ke svému překvapení jsem ale vzápětí zjistila, že o obsazení Ústavního soudu, což je podle mého názoru kolegium úzce specializovaných odborníků, rozhoduje také Výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Tento výbor, který se překvapivě nesešel v plném počtu, kandidaturu profesora Gerlocha nedoporučil. O to více mě zajímá, v čem pan profesor Aleš Gerloch, prorektor Karlovy univerzity pro akademické kvalifikace, člen Legislativní rady vlády, vedoucí katedry ústavního práva a aktivní advokát, dle senátorů výboru silně pokulhává. Nedostatečné vzdělání? Určitě ne! Nízká vědecká kompetence? Tomu nevěřím. Kultura? Netuším, v čem by mohl být problém. Lidská práva? To snad asi ne. Možná, že by byl snad zakopaný pes v peticích? Nevím!

Dočetla jsem se o „kontroverzních“ kauzách profesora Gerlocha spojených s prezidentem Zemanem. Možná chápu, ale pak je otázka, zdali má prezident vůbec kandidáty na ústavní soudce navrhovat? Nedovedu si totiž představit, že hlava státu navrhne někoho, s jehož názory se hluboce rozchází, který by ale nejspíše vyhovoval většině senátorů. I když, je otázka, jak by to dopadlo, kdyby se prezident Zeman rozhodl otestovat jednotu „protigerlochovské“ fronty navržením svého permanentního názorového odpůrce Jiřího Dienstbiera? Docela zábavná představa…

Na druhou stranu, se Senátem nemá problém pouze Miloš Zeman. Například v srpnu 2012 obvinili někteří advokáti prezidenta Klause z toho, že nevyvíjí dostatečnou snahu doplnit chybějící soudce. Stalo se tak poté, co Senát odmítl prezidentské kandidáty Jana Sváčka a Zdeňka Koudelku. Mimochodem, prvně jmenovaný neprošel ani Miloši Zemanovi.

Ústavní soud, respektive jeho personální obsazení, se bohužel, proměnilo v politické bojiště, minimálně do konce druhého prezidentského období nás čeká dlouhá zákopová válka. Ukázalo se totiž, že Ústavní soud není o odbornosti, ale o schopnosti Hradu vyhovět nadpoloviční většině senátorů. Snad nedopadneme podobně jako kolegové na Slovensku. A byť celoživotní optimistka, tak to vidím tak, že u pana senátora Lásky by neměl šanci ani JUDr. Ježíš Kristus.