Tuto báseň o polistopadovém odmítání vyrovnávat se s minulostí jsem napsal v lednu 1999, tedy s dostatečným odstupem od převratu. Báseň není dokument, takže jde hlavně o pocity, odvíjející se od obecného záběru a jednoho konkrétního příkladu. Tímto odmítnutím naše společnost doslova trpí dodnes, ale o tom třeba zase jindy.
Další starší článek, tentokrát o tom, jaký jazyk používáme, jak jím manipulujeme či tomu nevědomky napomáháme - novináři, a pak i my.
„Útisk v Rusku není důvod, proč s ním nemít dobré vztahy, míní Schwarzenberg.“ S tímto titulkem vyrukovala Babišova Idnes.cz. Zajímalo mě, zda jde o správnou interpretaci jeho výroků a co na to TOP 09, jejímž zakladatelem a čestným předsedou Karel Schwarzenberg je.
Následující článek včetně názvu jsem napsal 16.9. 2007 pro Křesťanskou revue, tedy před více než 13 lety. Obecné závěry článku jsou stále platné - tehdy u nás už asi třetím rokem, i za pomoci některých politiků, intelektuálů, internetu a médií vůbec, začala směska rasismu, nacionalismu a xenofobie prolamovat společenské hranice možného, přijatelného a slušného.