Je vlastně jedno, jestli ministr vnitra chtěl v Moskvě směnit vrbětickou kauzu za vakcíny, nebo ne, odejít z vlády by měl tak, jako tak. Smyšlený „zastírací manévr“ je produktem jeho neschopnosti a mizivé sociální inteligence.

Všechno ukazuje na to, že Jan Hamáček baží po moci s až bolševickou zaťatostí. A nechce se jí tudíž vzdát za žádnou cenu: kope kolem sebe jako vzteklý kůň, zastrašuje účastníky jednání, vyhazuje kolegy z funkcí, lže a lže a pro změnu zase lže, především o tom, že se jeho cesta do Moskvy neměla vůbec uskutečnit, protože šlo o zastírací manévr. Nemá smysl vyzývat ministra vnitra, aby odešel z vlády, protože ten raději stáhne svou stranu pod pět procent voličské přízně, než by se své moci vzdal.

Hamáčkovy metody

Zastrašováni jsou dva členové schůzky, na níž Hamáček podle Seznam zprávy.cz řekl, že by chtěl vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze. Poté to některá média interpretovala i tak, že Hamáček chtěl zmírnit dopady ruského teroristického útoku na české veřejné mínění a zaručit Moskvě, že se případ nedostane před soud (protože Rusové teroristy nevydají).

První účastník zmíněné schůzky, policejní prezident Švejdar, čelí trestnímu stíhání kvůli podezření z vyzrazení utajované skutečnosti. A ministryně spravedlnosti Marie Benešová chce podat kárnou žalobu na druhého účastníka, nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Nemáme sice potvrzeno, že za oběma kroky stojí Hamáček či jeho zastánci a blízcí, ale na shodu okolností to nevypadá. Zato jsou z toho cítit metody, které Hamáček použil již před tím, když z vlády vyhodil ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Ten musel odejít, protože Hamáček vedle sebe nesnese lidi, kteří se mu snaží konkurovat, jsou inteligentnější a vzdělanější než on; a možná i proto, aby Petříček „neshrábl slávu“ za milion sputniků z Moskvy, což byla Hamáčkova původní představa, odpovídající jeho inteligenci, schopnostem a míře kompetence.

Dalšího stranického kolegu, hejtmana Martina Netolického, odvolal nyní Hamáček z dozorčí rady České pošty, protože Netolický den před tím potvrdil, že Hamáček do Moskvy skutečně chtěl jet, tudíž, že nešlo o zastírací manévr. A který nepřímo potvrdil i onen směnný obchod: kauza Vrbětice za vakcíny. „Já jsem se ho na to ptal a on říkal: Přivezu milion Sputniků a mám to tam všechno domluvený,“ uvedl Netolický.

Do této funkce v České poště pak instaloval Martina Kubu z ODS, který je mu zjevně bližší než spolustraník, který se nebojí říkat pravdu.

Že nešlo o zastírací manévr, ale o plánovanou cestu do Moskvy potvrdil před komisí Poslanecké sněmovny další účastník schůzky Jan Beroun, šéf vojenského zpravodajství.

Další lež

Při natáčení pořadu Terén serveru Seznam zprávy.cz se Hamáček sám usvědčil z dalších nepravdivých výroků. Původně tvrdil, že na programu moskevské cesty byla napevno domluvená jediná schůzka. Pod tlakem okolností postupně přiznal další, a sice setkání s předsedou ruského parlamentu, který je na sankčním seznamu EU i USA kvůli ruské krádeži Krymu.

„Celé to působí poměrně nevěrohodně. Působí to takovým dojmem, že pan Hamáček vždycky přizná jenom to, co praskne. A právě to, jak postupně se některé věci odkrývají a on je tedy postupně přiznává, tak působí velmi nevěrohodně,“ okomentoval Hamáčkovy výroky politolog Tomáš Lebeda.

Hamáček se chová jako malý český bolševik, jenž se mocí nechává korumpovat rád a ochotně, jako Čecháček bez skrupulí, ale také bez většího celkového přehledu a bez schopnosti přemýšlet do hloubky a alespoň pár tahů dopředu. Rudá mikina nepatří k jeho image - je autentickým vyjádřením Hamáčkova vnitřního stavu.