Každý z nás zcela přirozeně hledá své místo ve společnosti. Téměř od ukončení vysokoškolského studia podnikám v oboru medicínského práva a PR v daných zdravotnických tématech. Dobrovolnickou činnost pro neziskovou sféru považuji za něco, co mne vzdělává a posunuje jako člověka dál.
My, kdo milujeme kávu, dobře známe jednu potíž. Není vůbec jednoduché najít místo, kde by se dalo nejen kvalitně ukojit svou nezměrnou touhu po kofeinu, ale navíc i posedět v příjemném prostředí s vědomím, že podporujeme dobrou věc. Ale i taková místa se dají najít. Kavárna Café Martin byla v pražském Karlíně slavnostně otevřena vloni v prosinci. Od té doby dává šanci naučit se pracovat lidem s mentálním a kombinovaným postižením.
K napsání tohoto příspěvku mne vedl případ, který jsem řešila v posledních několika týdnech. Velmi významná organizace se rozhodla zaměstnávat zdravotně postižené. Nikoli jako image záležitost, ale opravdu nabídnout jakoukoli pozici OZP s tím, že firma upraví pracovní podmínky na míru nově příchozímu zaměstnanci z řad zdravotně postižených. Vše totiž nakonec málem ztroskotalo na nečekané komplikaci.
Jsem vždycky velmi ráda, když získáme pro fond partnera, kterému jsme letitou mravenčí prací dokázali, že stojí za to dát lidem s postižením šanci pracovat v jeho týmu. Když prolomíme ledy a daná firma do svých řad přijme jednoho, dva či více kolegů se zdravotním postižením. Byť třeba jen stáž při studiu vysoké školy nebo na takzvané DPP či DPČ. Jedním z takových partnerů je i farmaceutická společnost Novartis, díky jejímž produktům nás třeba nesvědí poštípání od komára a nebolí popálení od sluníčka.
Nebojte, Srdcerváči nehodlají propagovat násilí. Naopak, podařilo se nám přesvědčit jednoho z nejdiskutovanějších českých politiků, aby s námi spolupracoval a ukázal i trochu jinou tvář, než kterou média (a političtí konkurenti) ukazují.