Všichni jsme Majid Tavakoli
K osmi letům a šesti měsícům byl v lednu tohoto roku odsouzen íránský student Majid Tavakoli. Není to zdaleka jediný mladý aktivista, kterého současný íránský režim za projevení vlastního názoru poslal na dlouhá léta za mříže (v tom lepším případě), přesto je jeho situace specifická. Po jeho uvěznění se totiž po celém světě zvedla vlna solidarity zarámovaná vtipnou kampaní, která se íránskému režimu vrátila jako bumerang.

Majid Tavakoli, student univerzity Amira Kariba v Teheránu, byl zatčen 7. prosince 2009 bezprostředně po svém řečnickém vystoupení během dne studentů, při kterém označil současný íránský režim za despotický a utlačující práva a svobody jeho občanů. Poukázal na spolupráci Ahmadínežáda s Chávezem a Castrem a nešetřil ani další kritikou týkající se ekonomické situace v Íránu. Projev přeložený do angličtiny si můžete přečíst ZDE.
Nebylo to poprvé, kdy Tavakoli otevřeně vystoupil proti íránskému režimu. Uvězněn byl v minulosti již dvakrát, v roce 2006 byl odsouzen k 15. měsícům za „urážku islámu a íránských představitelů ve studentských publikacích.“ O situaci, ve které se on a několik dalších studentů ve vězení nacházelo, informovala v roce 2007 také česká pobočka Amnesty International.
V úterý 8. prosince, druhého dne po Tavakoliho loňském uvěznění, přinesla provládní média fotografie, které jej měly usvědčit z toho, že se po demonstraci pokusil vyhnout zatčení převlečen do hidžábu. Agentura Fars dokonce jeho fotografii uveřejnila vedle fotografie prvního porevolučního íránského prezidenta Abol Hassana Bani Sarda, který prý také v roce 1981 před íránskou “spravedlností“ uprchl jako zbabělec v převleku za ženu. (Banisardův komentář k současné situaci v Íránu publikoval v červenci minulého roku The Huffington Post.)
Video z demonstrace
Podle očitých svědků se však o nic podobného Tavakoli nepokusil. Převládá názor, že ho k převlečení do hidžábu donutili až ve vazbě a mediální kampaň ho měla pouze ponížit a zdiskreditovat v očích íránské veřejnosti. Paradoxně to však mělo spíš opačný efekt a z Majida Tavakoliho se přes noc stal symbol íránského zeleného hnutí.
Stovky mužů reagovaly na očividně manipulativní a dehonestující kampaň provládních médií fotografiemi sebe sama zahalených v šátku. Na jeho podporu vznikla fotografická kampaň na facebooku a další snímky byly zasílány i na řadu jiných webových stránek. Našli se i tací, kteří se pokusili dokázat, že by se podobná “koláž“ dala bez problémů udělat i ve photoshopu. Po internetu tak koluje řada slušivých portrétů ajatolláha Chameneího a pozornosti recesistů neunikl ani Ahmadínežád.
Celá věc ovšem poukazuje ještě na další problematický moment íránské společnosti, totiž postavení žen. Potom, co byly uveřejněny snímky v hidžábu zahaleného Majida Tavakoliho, se naprosto legitimně začaly ozývat hlasy žen, které se ptaly, co je ponižujícího na tom být ženou. Mediální kampaň nepřímo poukázala na to, že žena je z pohledu íránského muže (alespoň tedy některých) považována za méněcennou. Jedno z poselství, které tak bylo v reakci na údajné Tavakoliho přestrojení vysloveno, zní: „Dokud nebudou íránské ženy svobodné, nebude svobodný ani Írán. Íránští muži: noste čádor jako projev solidarity s Majidem i íránskými ženami.“
Podle článku Scotta Lucase, experta na americkou a britskou zahraniční politiku působícího na Birminghamské univerzitě, který publikuje na blogu “Enduring America“, byl Tavakoliho poslední příspěvek ze soboty 5. prosince 2009 na facebookovém profilu následující: „Zbývají už jen dva dny (do pondělní demonstrace- pozn.aut.). Mám za sebou deset vyčerpávajících dnů na cestě a nejméně 100 hodin řízení a teď musím odjet zase do Teheránu. Při pohledu do uplakaných očí mé matky a na starostlivý výraz mého otce a přes všechny obtíže může jen opravdová touha po svobodě obhájit mou vytrvalost. Opět ale hodlám přijmout a nést všechna rizika, kterým se vystavuji společně se svými přáteli, se kterými jsme protestovali proti diktatuře 16. dne měsíce Azar. Za svobodu.“ (zdroj: New York Times)
Majid Tavakoli byl odsouzen k pěti letům vězení za účast na nelegálním shromáždění, k jednomu roku za nabádání proti režimu, dvěma letům za urážku nejvyššího duchovního vůdce a šest měsíců navrch dostal za stejný přečin vůči prezidentu Ahmadínežádovi. Pět let se nesmí podílet na žádných politických aktivitách a stejný počet let nesmí opustit zemi. (viz CNN iReport).
Majid Tavakoli obdržel za rok 2009 cenu Homo Homini, kterou Člověk v tísni každoročně uděluje osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů. Více zde.
We are all Majid Tavakoli
Kateřina Lánská, autorka je spolupracovnicí lidskoprávní sekce společnosti Člověk v tísni

Majid Tavakoli, student univerzity Amira Kariba v Teheránu, byl zatčen 7. prosince 2009 bezprostředně po svém řečnickém vystoupení během dne studentů, při kterém označil současný íránský režim za despotický a utlačující práva a svobody jeho občanů. Poukázal na spolupráci Ahmadínežáda s Chávezem a Castrem a nešetřil ani další kritikou týkající se ekonomické situace v Íránu. Projev přeložený do angličtiny si můžete přečíst ZDE.
Nebylo to poprvé, kdy Tavakoli otevřeně vystoupil proti íránskému režimu. Uvězněn byl v minulosti již dvakrát, v roce 2006 byl odsouzen k 15. měsícům za „urážku islámu a íránských představitelů ve studentských publikacích.“ O situaci, ve které se on a několik dalších studentů ve vězení nacházelo, informovala v roce 2007 také česká pobočka Amnesty International.
V úterý 8. prosince, druhého dne po Tavakoliho loňském uvěznění, přinesla provládní média fotografie, které jej měly usvědčit z toho, že se po demonstraci pokusil vyhnout zatčení převlečen do hidžábu. Agentura Fars dokonce jeho fotografii uveřejnila vedle fotografie prvního porevolučního íránského prezidenta Abol Hassana Bani Sarda, který prý také v roce 1981 před íránskou “spravedlností“ uprchl jako zbabělec v převleku za ženu. (Banisardův komentář k současné situaci v Íránu publikoval v červenci minulého roku The Huffington Post.)
Video z demonstrace
Podle očitých svědků se však o nic podobného Tavakoli nepokusil. Převládá názor, že ho k převlečení do hidžábu donutili až ve vazbě a mediální kampaň ho měla pouze ponížit a zdiskreditovat v očích íránské veřejnosti. Paradoxně to však mělo spíš opačný efekt a z Majida Tavakoliho se přes noc stal symbol íránského zeleného hnutí.
Stovky mužů reagovaly na očividně manipulativní a dehonestující kampaň provládních médií fotografiemi sebe sama zahalených v šátku. Na jeho podporu vznikla fotografická kampaň na facebooku a další snímky byly zasílány i na řadu jiných webových stránek. Našli se i tací, kteří se pokusili dokázat, že by se podobná “koláž“ dala bez problémů udělat i ve photoshopu. Po internetu tak koluje řada slušivých portrétů ajatolláha Chameneího a pozornosti recesistů neunikl ani Ahmadínežád.
Celá věc ovšem poukazuje ještě na další problematický moment íránské společnosti, totiž postavení žen. Potom, co byly uveřejněny snímky v hidžábu zahaleného Majida Tavakoliho, se naprosto legitimně začaly ozývat hlasy žen, které se ptaly, co je ponižujícího na tom být ženou. Mediální kampaň nepřímo poukázala na to, že žena je z pohledu íránského muže (alespoň tedy některých) považována za méněcennou. Jedno z poselství, které tak bylo v reakci na údajné Tavakoliho přestrojení vysloveno, zní: „Dokud nebudou íránské ženy svobodné, nebude svobodný ani Írán. Íránští muži: noste čádor jako projev solidarity s Majidem i íránskými ženami.“
Podle článku Scotta Lucase, experta na americkou a britskou zahraniční politiku působícího na Birminghamské univerzitě, který publikuje na blogu “Enduring America“, byl Tavakoliho poslední příspěvek ze soboty 5. prosince 2009 na facebookovém profilu následující: „Zbývají už jen dva dny (do pondělní demonstrace- pozn.aut.). Mám za sebou deset vyčerpávajících dnů na cestě a nejméně 100 hodin řízení a teď musím odjet zase do Teheránu. Při pohledu do uplakaných očí mé matky a na starostlivý výraz mého otce a přes všechny obtíže může jen opravdová touha po svobodě obhájit mou vytrvalost. Opět ale hodlám přijmout a nést všechna rizika, kterým se vystavuji společně se svými přáteli, se kterými jsme protestovali proti diktatuře 16. dne měsíce Azar. Za svobodu.“ (zdroj: New York Times)
Majid Tavakoli byl odsouzen k pěti letům vězení za účast na nelegálním shromáždění, k jednomu roku za nabádání proti režimu, dvěma letům za urážku nejvyššího duchovního vůdce a šest měsíců navrch dostal za stejný přečin vůči prezidentu Ahmadínežádovi. Pět let se nesmí podílet na žádných politických aktivitách a stejný počet let nesmí opustit zemi. (viz CNN iReport).
Majid Tavakoli obdržel za rok 2009 cenu Homo Homini, kterou Člověk v tísni každoročně uděluje osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů. Více zde.
We are all Majid Tavakoli
Kateřina Lánská, autorka je spolupracovnicí lidskoprávní sekce společnosti Člověk v tísni